KOMENTÁŘ MICHALA BORSKÉHO I Jedním z nejméně šťastných projevů českého právního prostředí polistopadových let je dlouhodobá neschopnost se uspokojivě vypořádat s extremistickými projevy z levého i pravého spektra. Vlekoucí se spory s neonacisty, kterým je pomalý právní systém nejspíš k smíchu, a zcela volně pobíhající stalinisté zamořující veřejný prostor a mysl prostoduchých spoluobčanů svou zhoubnou ideologií. To jsou ostudné jevy, se kterými by měla být naše společnost v časech ohrožení demokracie ve světě schopna zúčtovat rozhodněji než dosud.
Začátkem třetího prázdninového týdne okurkovou sezónu českých médií, kterou o den dříve trochu „zachránila“ smrt Jiřího Krampola, rozčísla zpráva o tom, že členové KSČM výletující po své druhé (nebo první?) vlasti mají obtíže dostat se domů.
Milovníci imperiálního panování velké říše na východě – místo, aby vděčně sáli z jejích vodkou čpějících medvědích prsů přímo u zdroje – se po pár dnech strávených v „ráji na zemi“ chtěli vrátit do České republiky, aby zde prostřednictvím své ze záhadných důvodů dosud nezakázané strany dále mohli šířit dezolátní propagandu a překrucovat dějiny.
Jenže si nevšimli, že některé bývalé sovětské državy jsou už pěknou řádku let součástí schengenského prostoru, který směrem z Ruska pozemní cestou už drahnou dobu lidi nepropouští. Moskevské velvyslanectví ČR jim samozřejmě poradilo, jak na věc.
Ale nejde jen o ně. Chování českého státu a jeho justice k extrémním projevům ve veřejném prostoru je dlouhodobě neuspokojivé a alibistické. Kromě toho, že jsme se zatím nebyli schopni vypořádat s konkrétními zločinci z dob komunismu, nejsme ani s to řešit „běžnou“ extrémistickou kriminalitu, na kterou máme zákony.
Pro ilustraci reálného stavu stačí výňatek ze zdůvodněni soudního rozhodnutí ve věci stíhání neonacistického aktivisty Adama B. Bartoše, šiřitele teorie o iluminátech, židovském vlivu na média, chemtrails, HAARP a podobných narativů.
Mimo jiné se v něm uvádí, že „se nepodařilo prokázat přímou souvislost mezi nacismem a neonacismem“. K uzoufání byla rovněž horko těžko dotažená kauza extremistického vydavatelství Naše Vojsko ve věci prodeje reklamních předmětů (hrnky, trička, kalendáře, obrazy) s portréty vůdců nacistického Německa – Adolf Hitler, Joseph Goebbels, Heinrich Himmler a další.
V březnu 2025 Obvodní soud pro Prahu 5 uznal vinu ředitele nakladatelství Emericha Drtiny a jeho firmy za podporu a propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. Zdůvodnění rozsudku ale nebylo vydáno dodnes, přestože by bylo tolik potřebné třeba pro znemožnění činnosti nakladatelství Futura spjatého s KSČM, které se orientuje pro změnu na levý extrém.
Kupředu pravá!
U brněnského městského soudu v pondělí pokračovalo projednávání kauzy vydavatele Pavla Kamase a spol., který v minulosti vydal několik publikací s projevy Adolfa Hitlera a dalších děl propagujících zločinnou ideologii, která stála miliony životů.
Kamas se v českém mediálním prostoru objevil i v souvislosti s vydáním dětské knihy s antisemitským obsahem pojmenované „Jedovatá houba“. Veřejně vystupuje jako autor a komentátor, vede profil na Facebooku s tisíci sledujícími, kde se tematizuje i jeho redakční působení v dezolátském časopise Radix. Publikace Kamasova vydavatelství obsahují pozitivní ideologické odkazy a i sedláckým rozumem vzato jde o významný případ z pohledu extrémistického materiálu a svobody projevu.
Přesto, že jde o xenofoba a zjevného popírače holocaustu, od soudu už v minulosti odešel ze zprošťujícím rozsudkem, s odvoláním na svobodu slova. Mezi soudci totiž – vzdor existující právní úpravě – naprosto chybí lidé, kteří by si byli ochotni „špinit“ ruce s jasným pojmenováním zla a založení tolik potřebných precedentů v této oblasti. Těch je, byť s jistým zlepšením v posledních letech, stále bolestně málo.
Místo, aby soudci pojmenovávali věci pravými jmény, utápějí se v akademických diskusích, jež vedou s potetovanými holohlavými obviněnými, kteří se státu smějí do očí. Hnědě nebo rudě ušpiněné ruce některým lidem na odpovědných místech zjevně nevadí.
Takový soudce nemá problém poslat na nemálo let natvrdo za mříže důchodce pěstující si na zahrádce pár „kytek“ marihuany pro výrobu konopné masti na bolavé klouby nebo drobného zlodějíčka. „Předpodělanost“ z možných kontroverzí a veřejného tlaku mu však zamezí se vypořádat se skutečně nebezpečnými zločinci s potenciálem ovlivňovat celou společnost.
Takoví lidé nemají v justici už dávno co pohledávat. Na jednu stranu si můžeme říct, že na tom nejsme ještě tak špatně jako na Slovensku, v Maďarsku, neřku-li v Rusku, to ale neznamená, že bychom nad tímto smutným stavem měli nadále zavírat oči.
I levá...
Vypořádávání se s levým či pravým extrémismem u nás bohužel stále drhne, navzdory tomu, že § 403 trestního zákoníku pojednávající o tom, že kdo založí, podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka, nebo hlásá rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, půjde si na pár let sednout, platí už řadu let. Soudy jej ale jednoduše nevyužívají.
Snad by tomu mohla pomoct minulý týden prezidentem podepsaná novela, které do onoho paragrafu explicitně zavádí slova „nacistické“ a „komunistické“. Těžko říct, zda bude mít reálný vliv na rozhodovací praxi soudů. Rád bych se mýlil, ale moc tomu nevěřím.
Jedno pozitivum se ale novému znění dotyčného paragrafu rozhodně upřít nedá - komunistická ideologie byla totiž dosud z nepochopitelných důvodů soudy pojímána jako něco „lepšího“ než nacismus.
Důvodem pro přijetí této úpravy byla podle předkladatelů právě potřeba odstranit neodůvodněné nerovné zacházení s ideologiemi, jejichž důsledky byly v mnohém srovnatelné. „Lágry, vraždy, totalita. Takže proč bychom měli k těm dvěma stejně zločinným ideologiím přistupovat různě?“ komentoval návrh poslanec Šimon Heller (KDU-ČSL).
„Cílem návrhu bylo odstranit zřetelně nespravedlivé rozlišování mezi dvěma zločinnými totalitními ideologiemi 20. století. Obě – nacismus i komunismus – prokazatelně směřují k potlačování základních práv a svobod, a je logické i spravedlivé, aby to české trestní právo jasně reflektovalo. Nejde o ideologii, ale o ochranu demokratického právního státu,“ uvedl k rozhodnutí Poslanecké sněmovny 1. náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů, který novelu veřejně podpořil, Kamil Nedvědický.
Pokud by vyšetřující orgány a soudy začaly v budoucnu k propagaci komunistických symbolů a myšlenek přistupovat stejně jako nacismu, je jistá naděje, že by se šiřitelé stalinistického světonázoru a popírači nejhorších komunistických zločinů mohli v budoucnu dostat alespoň před soud, když už ne do vězení. Rudá svoloč se takovým představám samozřejmě brání zuby nehty.
Bude záležet na výkladu soudů
„Uvedenou změnu trestního zákoníku považuje KSČM za snahu umlčet odpůrce systému omezováním ústavních práv a svobod. Novelu trestního zákoníku důrazně odmítá a považuje ji za účelovou a diskriminující,“ řekl ČTK mluvčí KSČM Roman Roun.
Podle ústavního právníka Ondřeje Preusse bude klíčové, jak si zákon případně vyloží soudy. „Výklad může být takový, že komunismem se má na mysli určitý stalinismus, hnutí, které směřuje k potlačování základních práv a svobod, ale třeba umírněný komunismus nikoliv. Bude záležet na tom, kde bude určena hranice,“ popsal.
Pokud by soudy zvolily širší definici trestného komunismu, například včetně zpěvu internacionály nebo symbolů srpu a kladiva, mohla by novela dopadnout i na představitele KSČM. „V takovém případě není rozhodující, zda se činu dopouští politik nebo někdo jiný. Naopak, politik z podstaty věci propaguje více než někdo, kdo si dá takové symboly bezmyšlenkovitě na tričko,“ popsal Preuss.
KSČM, jejíž mnozí zástupci se dodnes hlásí ke stalinismu nejhrubšího zrna, samozřejmě už volá po mezinárodní solidaritě a bratrské komunistické strany ji také obratem podpořily. Nic z toho by ale nemělo českou justici odradit od důsledného uplatňování práva v této oblasti - padni, komu padni.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
