Zakopnutí před cílem? Pro růst televizních poplatků chybí evropská notifikace, může to být problém

Plánovaný růst televizních a rozhlasových poplatků budí vášně veřejnosti už dva roky. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) na zvýšení tlačí s argumentem, že jejich příjmy přes 15 let nerostly, ovšem návrh má i silnou opozici. 

Zatímco soukromá média se obávají posilování veřejnoprávní „konkurence“, politici, včetně některých koaličních, zase řeší dopad – byť velmi omezený – na peněženky domácností. Mají totiž po právu v paměti oranžové volební tsunami z roku 2008, když sociální demokraté opanovali krajské volby kvůli třicetikorunovému poplatku u lékaře. 

Ministr kultury Martin Baxa (ODS, SPOLU) přesto po řadě peripetií přišel s návrhem, který protlačil druhým čtením a v Poslanecké sněmovně je tak legislativa před závěrečným schvalováním. 

Pro veřejnoprávní média je to však pozdě. Ředitelé ČT a ČRo počítali s tím, že zákon bude – podle dřívějších slibů – v platnosti už od začátku letošního roku a oni tak vyšší příjmy budou moci zanést do letošního rozpočtu. Namísto toho to kvůli zablokované Sněmovně vypadá, že zákon vstoupí v platnost nejdříve během druhého čtvrtletí letošního roku. Anebo ještě později. 

I druhý kvartál může být s otazníkem. Právníci oslovení INFO.CZ totiž tvrdí, že zvýšení poplatků může znamenat novou státní podporu pro veřejnoprávní média a ministerstvo by proto mělo svůj záměr notifikovat u Evropské komise. „Pokud záměr změnit veřejnou podporu nebyl Komisi notifikován, lze takový postup považovat za nesprávný,“ komentuje situaci pro INFO.CZ advokátka Jaroslava Přibylová Saxlová z advokátní kanceláře Chrenek, Toman, Kotrba. 

A záměr notifikován skutečně nebyl. Jak ministerstvo vysvětluje, z jeho pohledu a po konzultacích s Úřadem na ochranu hospodářské soutěže se jedná o navýšení televizních a rozhlasových poplatků do 20 procent, což podle evropských pravidel notifikaci nevyžaduje. 

„Navrhovanou novelou zákonů dojde ke zvýšení původního rozpočtu nepřevyšujícímu 20 procent, a proto budou i nadále naplněna kritéria existující podpory a není třeba přistoupit k notifikaci u Evropské komise,“ reaguje Tomáš Lehečka z tiskového oddělení ministerstva kultury. 

Jenže ona dvacetiprocentní hranice může být zrádná a co se týče práva, vždy záleží na výkladu. A pravdou je, že třeba v případě rozhlasového poplatku novela předpokládá zvýšení ze 45 na 55 korun, tedy o více než zmíněných 20 procent. Navíc, jak rozhlas, tak televize získají dodatečné prostředky jak od nových firem (kvůli rozšířené definici poplatníka), tak od podnikatelů (kvůli novému způsobu výpočtu platby).

Advokátka Jaroslava Přibylová Saxlová by proto radila záměr o podpoře v Evropě notifikovat. „S ohledem na to, že předkladatel zákona si dosud není jist, zda navýšení příjmů ČT a ČRo bude představovat změnu veřejné podpory (dosud není jisté, zda bude moci tyto považovat za existující podporu), měl by s přihlédnutím k této skutečnosti notifikovat svůj záměr u Komise.“ 

Advokátka z AK Chrenek, Toman, Kotrba není jediná, kdo situaci takto vnímá. Podobným způsobem situaci hodnotí i Legislativní rada vlády ve svém stanovisku. 

„Navrženou právní úpravu je třeba s Evropskou komisí v oblasti veřejné podpory minimálně konzultovat a na základě výsledků konzultací zvolit odpovídající režim tak, aby udělovaná podpora byla slučitelná s vnitřním trhem. Pokud by po konzultaci s Evropskou komisí v oblasti veřejné podpory nebylo možno navržený režim podřadit pod existující podporu, bylo by nutné přistoupit k notifikaci návrhu Evropské komisi,“ argumentuje LRV.

A do třetice: server INFO.CZ získal dopis z úvodu letošního roku, ve kterém se nadnárodní advokátní kancelář Gide Loyrette Nouel, která zastupuje „nejmenovaného českého klienta z mediálního prostředí“, obrátila na ministra Baxu a další tuzemské politiky s „upozorněním na riziko, které na sebe berou české orgány v případě, že by k přijetí zákona došlo bez předchozí notifikace Evropské komisi“. 

Podle tohoto dopisu a názoru advokátní kanceláře by přijetí velké mediální novely bez souhlasného evropského stanoviska znamenalo riziko, že novela „se stane neúčinnou, vyplacené částky nezákonné a následně i vymahatelné“.

Situace se „Schrödingerovou“ notifikací se může stát bolehlavem jak pro ministerstvo kultury, tak pro veřejnoprávní média (s výjimkou ČTK, která ve svém financování na poplatky nespoléhá). 

Nejprve ten ministerský oříšek: velká mediální novela je jedním z klíčových předpisů ministra Martina Baxy a de facto součástí programového prohlášení této vlády. Ministr má nyní v zásadě dvě možnosti, jak pokračovat – buď mediální novelu zkusí protlačit bez ohledu na notifikaci, čímž však riskuje její napadení a zrušení. Pokud by k tomu došlo, bylo by to pro Baxu i pro ODS naprosté fiasko. 

Druhou možností je, že ministerstvo legislativu dodatečně notifikuje a riziku problémů se vyhne, ovšem za cenu možného zpoždění. A časová linka je klíčová – tím spíš v aktuálně zablokované Poslanecké sněmovně. 

Současná koalice by chtěla novelu schválit co nejdříve, aby nejpozději na začátku července vstoupila v účinnost. Přes léto jsou totiž ve Sněmovně poslanecké prázdniny a poté už všichni budou řešit jenom volby. Pokud by však ministerstvo k notifikaci nyní přikročilo, mohlo by to znamenat prodloužení celého procesu o týdny a měsíce.  

Další oddálení účinnosti by byl největší problém pro Českou televizi a Český rozhlas, tedy subjekty, které po přijetí novely a zvýšení poplatků volají nejhlasitěji. 

Ředitel České televize Jan Souček nedávno v rozhovoru pro INFO.CZ uvedl, že pokud by se nepodařilo poplatky navýšit, bylo by ve hře postupné omezení vysílání České televize pouze na tři kanály ze současných šesti. V podobně ošemetné situaci jako Česká televize je i Český rozhlas, co se týče napjatého rozpočtu. 

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.