GLOSA VOJTĚCHA KRISTENA: Přirovnání železniční zakázky k nákupu policejních automobilů je sice působivé, ale nepřesné. Zatímco automobil se vybírá z existujících sériových modelů, příměstská elektrická jednotka se konfiguruje podle konkrétních tratí, kapacity, trakční soustavy, interiéru a provozních potřeb objednatele.
Ani sériový automobil ostatně nevznikne jinak než vývojem nového modelu a samotná skutečnost, že určitá konfigurace ještě fyzicky nejezdí, proto neznamená, že existuje jen jako neověřený návrh. U železničních vozidel je přizpůsobení konkrétní zakázce běžnou průmyslovou praxí. Nikoli výjimkou. To pochopitelně neznamená, že může výrobce nabídnout jakékoli řešení. Referencí ale nemusí být pouze naprosto totožný vlak, který už někde jezdí ve stejné sestavě, výrobce může vycházet z ověřené platformy, provozovaných komponentů, existujícího technického know-how a předchozích dodávek.
Kritici současného železničního megatendru upozorňují, že někteří konkurenční výrobci, kteří neuspěli svojí nabídkou v tendru, už mají obdobná vozidla v zahraničním provozu, zatímco vybraný uchazeč nenabízí jednotku, která by v přesně požadované podobě již jezdila. Takové srovnání ale zachycuje pouze část skutečnosti. Vozidla pro jednotlivé zákazníky se liší kapacitou, technickou specifikací, použitými systémy i provozním určením. Ani zahraniční reference proto zpravidla nepředstavuje naprosto totožný vlak určený pro pražsko-středočeskou příměstskou dopravu.
Tvrzení, že stejný vlak již jezdí například v Německu, Rakousku nebo Švýcarsku, navíc přehlíží jednu dost podstatou věc. Tyto země mají koleje napájené jen jedním systémem. Zatímco česká železniční síť kombinuje rovnou dva systémy, 3 kV DC a 25 kV AC. Ve jednoduchosti jde o dva zcela odlišné druhy proudu i napětí.
Vlak pro Česko proto musí zvládat oba, což není detail, ale zásadně jiná konstrukce než u vlaku, který jezdí jen na jeden systém. A právě v tomhle má vybraný výrobce pravděpodobně nejsilnější reference ze všech uchazečů. Podobně by dopadlo i srovnání dalších, méně nápadných technických detailů, které si žádá provoz zrovna v Česku. Polemika o tom, jestli podobně vypadající vlak jezdí venku, tak není vůbec relevantní.
Zkušený výrobce
V tomto případě navíc nejde o nového hráče bez historie v železničním průmyslu. Zkušenosti výrobce lze jen těžko zpochybňovat. Jeho vlaky dlouhodobě jezdí v České republice i v zahraničí. Budoucí jednotky proto nelze označovat za technologickou neznámou. Nová bude především jejich konkrétní konfigurace pro potřeby této zakázky, která má vycházet z existujících zkušeností, ověřených technologií a provozovaných komponentů v dalších kolejových vozidlech.
U velké průmyslové zakázky proto nestačí otázka, zda už někde jezdí totožný vlak. Důležitější je, zda výrobce ovládá potřebné technologie, má kapacity, dokáže projekt schválit, řídí dodavatelská rizika a přijímá za výsledek dlouhodobou odpovědnost. Teprve součet těchto faktorů ukáže, zda jde o prázdný slib na papíře, nebo o standardní vývoj nové konfigurace na základě existujících zkušeností.
