KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Dvě asociace profesionálních fotbalistek si loni objednaly rozsáhlou tříletou studii, která by měla vysvětlit, proč si ženy při fotbale zraňují kolena mnohem častěji než muži. Místo očekávaných seriózních výsledků však předčasně vznikl ostrý spor o jejich interpretaci.
Důkazem je debata v rámci právě zahájeného mistrovství Evropy žen ve fotbale ve Švýcarsku. I tento šampionát se totiž, podobně jako předchozí šampionáty, potýká s absencí některých hvězd, které si těsně před odjezdem do Švýcarska přetrhly přední křížový vaz nebo utrpěly jiná, vážná zranění kolen.
I když ke zranění pochopitelně dochází i v mužském fotbale, ženský fotbal je pověstný tím, že kolena fotbalistek trpí zraněními šestkrát až osmkrát častěji než ta mužská. A to – vzhledem k rostoucí popularitě ženské kopané a její profesionalizaci – začíná být vážný problém.
Proto Mezinárodní asociace profesionálních fotbalistů a fotbalistek PFA a FIFPRO loni spojily své síly s firmou Nike a britskou Leeds Beckett University a rozhodly se financovat rozsáhlou tříletou studii, která se má zaměřovat na vysvětlení vyšší zranitelnosti hráček oproti hráčům. A právě švýcarské mistrovství Evropy mělo být příležitostí pro prezentaci prvních výsledků, extrémně důležitých pro zdraví sportovkyň.
Jenže se ukazuje, že i kdyby byly konečné výsledky výzkumu jakékoliv, stejně bude záležet hlavně na tom, jak je jednotlivé zájmové skupiny, točící se kolem fotbalu, budu interpretovat.
Příčiny zranění
Jako hlavní důvod toho, proč fotbalistkám „praskají kolena“ častěji než fotbalistům, se pochopitelně nabízí biologické a fyziologické rozdíly mužského a ženského organismu. Tuto možnost zmiňují i předběžné výsledky studie.
To by ale mohlo teoreticky znamenat i varování, aby ženy minimálně na profesionální úrovni fotbal nehrály nebo alespoň omezily počet zápasů. Do takového závěru se však nikomu nechce. A proto se hledá jiné řešení.
„Zvýšené riziko zranění u žen má různé příčiny. Svou roli hrají anatomické a biologické rozdíly, hormonální výkyvy a dokonce i biomechanické faktory,“ píše například Mélanie Pauli, vedoucí sekce tělesné přípravy Švýcarského fotbalového svazu žen.
Angela Gebertová, která se také podílela na výzkumu příčin častých zranění fotbalistek, je ještě konkrétnější. Ženy mají podle ní v průměru širší pánev, což ovlivňuje osu nohou a stabilitu kolen. „Existují také rozdíly v neuromuskulární kontrole trupu a kyčlí, což zase více zatěžuje kolenní klouby žen. A v neposlední řadě ovlivňuje riziko zranění i použité vybavení,“ uvedla Gebertová.
Ženy mají podle ní v průměru menší chodidla, ale ženský fotbal používá stejné míče jako muži. Totéž platí pro kopačky, které jsou často přizpůsobeny tvaru mužských nohou.
Důležité však také je, že oproti mužům dochází u fotbalistek mnohem častěji k nezaviněným zraněním, tedy takovým, při nichž se fotbalistka vůbec nedostane do fyzického kontaktu se soupeřkou ani s míčem. Koleno si zraní, když sama běží nebo upadne. U žen také v porovnání s muži-fotbalisty dochází k častějším otřesům mozku.
„Mezi možná vysvětlení patří slabší krční svaly, vyšší zrychlení hlavy (při otáčení, pozn. red.) a rozdíly v hormonální regulaci nebo nervovém systému,“ domnívá se Gebertová.
Vliv menstruace?
Velmi specifickou možností, kterou by se možná dala vysvětlit častější zranění fotbalistek, zůstává vliv menstruace. Dokonce existují názory, že žena by v době menstruačního cyklu neměla sportovat vůbec. Místo toho ale dnes řada firem nabízí fotbalistkám a dalším vrcholovým sportovkyním speciální menstruační pomůcky.
Hlavní problém, jak už bylo řečeno, každopádně zůstává v tom, jak popsané důsledky hraní fotbalu pro ženský organismus interpretovat a na jejich základě poskytnout doporučení do budoucna.
„Chceme se odklonit od stereotypních názorů, že ženy jsou k poranění náchylnější kvůli svému tělu,“ řekla (pro někoho možná překvapivě) agentuře Reuters Alex Culvinová, bývalá profesionální fotbalistka a současná vedoucí strategie a výzkumu ženského fotbalu v globální hráčské unii FIFPRO.
Přestože i podle ní předběžné výsledky studie o příčinách zranění fotbalistek hovoří také o fyziologických rozdílech mezi muži a ženami, tvrzení, že „ženy prostě hůře zvládají vysokou fyzickou zátěž“ jsou dle jejího názoru nelogická, nesmyslná a příliš feminizovaná.
„Opravdu se chceme zaměřit na věci, které můžeme ovlivnit. Nemůžeme změnit fyziologii žen, ale to, co můžeme změnit a zlepšit, jsou podmínky, za kterých dochází k poranění předního zkříženého vazu,“ uvedla Culvinová, která se na studii jako lektorka přímo podílí.
Fotbal forever
Podobně jako další propagátory ženského fotbalu ani Alex Culvinová nechce slyšet o tom, že by ženy kvůli vyššímu riziku zranění neměly hrát fotbal.
Fotbalový svět by se podle ní měl zajímat spíše o to, jak uzpůsobit vybavení fotbalistek (třeba míče a kopačky) jejich fyziognomii, přehodnotit plán zápasů a tréninků nebo (a to je údajně nejdůležitější) vytvořit pro hráčky fotbalu dokonalý systém preventivních cvičení a rehabilitace. Ten za tím mužským zatím pokulhává.
Dale Forsdyke, který se na britské York St. John University v Anglii zabývá fenoménem sportovních zranění a také se podílí na již zmiňované studii, se dokonce domnívá, že více pozornosti by se mělo věnovat i psychice fotbalistek. Ženy totiž podle něj mohou reagovat na životní stres odlišně než muži.
„Víme, že to mění jejich stresové hormony. Víme, že to může narušit regeneraci svalů z fyzické zátěže a může jim to způsobit určité zúžení periferních nervů, takže se jejich pozornost zhoršuje,“ uvedl Forsdyke. I on ale doporučuje spíše prevenci než omezení pro fotbalistky.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
