Bývalý premiér Mirek Topolánek v novém vydání podcastu Zlámaný Topol odmítá lacinou paniku a hysterii. V otevřeném rozhovoru s analytičkou Lenkou Zlámalovou nabízí brutálně pragmatický pohled na věc: vysvětluje, proč by nám paradoxně mohlo pomoci stát se „německou kolonií“, proč by obří nemocnici v Praze měl klidně postavit Andrej Babiš ve spolupráci s Pentou a proč je tržní cena padesát korun za litr benzínu tou nejlepší myslitelnou obranou proti energetické krizi.
Když se svět hroutí, elity často podléhají panice. Mirek Topolánek ale hned v úvodu rozhovoru pro videopodcast ZLÁMANÝ TOPOL dává jasně najevo, že hysterie nic neřeší: "Nejsme v žádné bezvýchodné nouzi, tu nouzi si aktivně vytváříme sami svou vlastní demencí."
Ať to postaví Babiš s Pentou. Jde o výsledek
Tento nekompromisní pragmatismus přenáší Topolánek z globální scény i do české kotliny. Andrej Babiš se aktuálně, možná i po tlaku Aleny Schillerové ohledně důchodů, snaží najít nové obří téma. A našel ho ve zdravotnictví a ve vizi nové moderní nemocnice v pražských Letňanech.
Lenka Zlámalová: Babiš si evidentně začal budovat svůj politický a byznysový „historický odkaz“. Naplno se zaměřuje na zdravotnictví, což je mimochodem obor, který v jeho majetkovém impériu silně zastupuje fond Hartenberg. Spekuluje se silně o tom, že by takzvanou supernemocnici realizovala skupina Penta. Což u Babišových voličů možná vyvolá otazníky.
Mirek Topolánek: Nejdřív přestaňme tomu projektu říkat pejorativně „supernemocnice“, to je jen taková hloupá novinářská zkratka, kterou já upřímně nenávidím. A to, že by to dělala Penta? Ať to udělá Penta, mně je to úplně fuk! Penta má za sebou ty nejtěžší reference z podobných obrovských projektů, které už úspěšně postavila a provozuje na Slovensku. Nemocnice ve starém centru sice odvádějí špičkovou medicínskou péči, ale provozně a logisticky je to tragédie. Postavit po sedmatřiceti letech na zelené louce skutečně moderní, funkční nemocnici, je naprosto výborný nápad.
Lenka Zlámalová: Nevadí ti propojení největšího politického hráče s nejtvrdšími byznysovými skupinami na poli veřejného zdraví?
Mirek Topolánek: Pokud by to bylo poctivě legislativně a smluvně ošetřeno tak, aby ta zdravotní péče zůstala plně veřejná a dostupná pro lidi – pravděpodobně přes formát PPP projektu – tak mě taková spolupráce vůbec neruší. Naopak. Pokud se Andrej Babiš skutečně stane tím hlavním hybatelem a nositelem změny v našem zkostnatělém a nefunkčním zdravotnickém molochu, tak já mu klidně nahlas zatleskám. A je mi v tu chvíli úplně jedno, že on sám na tom samozřejmě obrovsky vydělá.
Cena 50 korun za litr benzínu je řešení, nikoliv problém
Pokud jde o ekonomické otřesy a zdražování, recept bývalého předsedy vlády je tvrdý, ale tržní. Žádné umělé zásahy do cen.
Lenka Zlámalová: Fialova vláda v roce 2022 začala kontrolovat marže u pump... Teď je cena ropy na 107 dolarech. Co se stane, když ty ceny vyletí ještě výš? Lidé začnou panikařit.
Mirek Topolánek: Já jsem absolutně a zásadně proti jakémukoli zastropování cen a proti hraní si s daněmi. Zvlášť na trhu pohonných hmot. Poláci u svých státních pump PKN Orlen tehdy natvrdo zastropovali marže, a víme, jak to dopadlo. Někdo to nakonec musí zaplatit. A u nás v Česku to zaplatí běžní daňoví poplatníci. Jestliže cena benzínu nebo nafty bude na pumpě 50 korun za litr, tak si každý sakramentsky rozmyslí, jestli pojede. Začne fungovat klasická elasticita poptávky. Možná lidi prostě nebudou používat auto jako plechový deštník, když prší, ale reálně se přesunou do hromadné dopravy. To je to pravé řešení krize.
Lenka Zlámalová: Takže odpovědnost leží na státu a obcích, aby infrastrukturu připravily?
Mirek Topolánek: Přesně! Dopravní podnik města Prahy dávno musí mít připravený krizový scénář pro to, jak bude reagovat, když se mu přesune část klientely z aut do hromadné dopravy. Musí být schopni během čtrnácti dnů vytvořit novou kapacitu, zahustit provoz. Jestli toto nemají připravené, tak bych ty politiky normálně fackoval. To je přece absolutní základ toho, co mají dělat! A do toho mě štve, že minulá Babišova administrativa úplně prokaučovala příležitost koupit strategický podíl ropné společnosti Shell v německé rafinérii v Karlsruhe. Mohli jsme mít pod kontrolou vlastní pohonné hmoty.
Raději německá kolonie než ruská gubernie
Tato nutnost pragmatismu se plně odhaluje v pohledu na Evropu. Přestože Topolánek Evropskou unii tvrdě kritizuje za její těžkopádnost, vidí za východními hranicemi mnohem temnější hrozbu, která nutí k radikálním úvahám.
Lenka Zlámalová: My nejsme schopni najít kompromis. Spousta lidí dnes už rovnou křičí, že je to celé špatně, a volá po jednoduchých řešeních. Východ, nebo Západ?
Mirek Topolánek: Pro mě je to dnes výběr mezi eurem a rublem, nebo v širším kontextu mezi eurem a čínským jüanem. V situaci, kdy nám bude reálně hrozit, že si nás Rusák znovu zařadí do své sféry vlivu, tak chci mít předtím to euro. Přestože jsem v normální době zásadně proti zavedení eura v České republice, tady to má svůj bezpečnostní limit. Řeknu teď vyloženě kacířskou myšlenku. Bývalo by nakonec možná lepší, kdybychom se stali tou vysmívanou tvrdou kolonií Německa.
Lenka Zlámalová: Já si srandu nedělám, ale nezapomínej, že ta země se teď zrovna chová hodně nevypočitatelně. Mají silnou afinitu k Rusku – od Ostpolitik po tvou „kámošku“ Angelu Merkelovou.
Mirek Topolánek: Vůbec na to nezapomínám! Proto je to tak strašně děsivé dilema. Je to výběr mezi „hodně špatně“ a „ještě hůř“. Představ si ten reálný scénář, že Spojené státy opustí NATO nebo přestanou garantovat naši bezpečnost. Pak, pokud by se to začalo štěpit, a hranice západu by byla najednou někde u Neratovic, tak my přece budeme sakra chtít uhájit Zlín, Hodonín i tu Ostravu jako integrální součást západního civilizačního bloku. I za tu cenu.
Evropský „mama hotel“ a bezzubý summit
Aby se však Evropa udržela pohromadě, musela by podle aktérů podcastu začít reálně fungovat. A to se neděje.
Lenka Zlámalová: Dvanáct hodin řečí, nulový výsledek. Uvědomila jsem si, že se pohybujeme v naprostém kruhu.
Mirek Topolánek: Na to, že na evropském summitu vůbec nic nevyřešili a nic reálného neschválili, to bylo zoufale málo. Místo toho, aby evropští lídři řekli, že k dění na Blízkém východě musí zaujmout jasné stanovisko, tak jejich vzkaz zní: „Prosím vás, nestřílejte po sobě na ty LNG terminály a na těžbu, to je fakt blbý pro nás.“ Evropa zareagovala klasickým stylem: „Nás do toho netahejte, hlavně nás nezatahujte do války.“ Ten „mama hotel“ prostě dál pokračuje.
Lenka Zlámalová: Ukrajina navíc nedostala schválených těch životně důležitých 90 miliard, Orbán to blokuje.
Mirek Topolánek: My tu Ukrajinu necháme fakticky vykrvácet. Orbán má před volbami a předhání se v tom, kdo bude více protiukrajinský. Kdyby otočil, prohraje. Fico si už hraje svoje, Orbán má taky svoje a takový Belgičan si tam jede to svoje – klidně celou dobu porušuje sankční schéma a bere ruské LNG z lodí do Evropy. Celou dobu dělají všichni obrovské prasárny a teď přijedou do Bruselu a nejsou schopni se dohodnout vůbec na ničem.
Svět nečeká: Asertivní Japonsko a tvrdý Izrael
Zatímco starý kontinent přešlapuje na místě, světoví hráči jednají asertivně a tvrdě. To se ukázalo i při nedávné návštěvě japonské premiérky v USA.
Lenka Zlámalová: Trump vyvolává třenice se spojenci. Japonská premiérka Takaiči u něj teď byla na návštěvě. Je to první žena v čele Japonska, velmi silný, „thatcherovský“ typ. A nebylo to zrovna přátelské.
Mirek Topolánek: Ona přijede vylepšovat pošramocené americko-japonské vztahy. Jasně mu řekla, že do toho Hormuzského průlivu ty japonské lodě klidně pošle, na rozdíl od Evropy, ale že válka proti Iránu bylo pro ni překvapení. A on ji na rovinu řekne: „To jste nám měli říct dopředu o Pearl Harboru, to bylo taky velké překvapení.“ Bylo to od něho arogantní a nezdvořilé, tímhle chováním naprosto nesmyslně odrazuje své nejcennější parťáky.
Lenka Zlámalová: A do toho vidíme tvrdou hru Izraele.
Mirek Topolánek: Izraelci hrají velmi pragmatickou hru – chtějí Írán poškodit technologicky a vojensky co nejvíc hned teď, dokud je s nimi Amerika na jedné lodi. Potřebují tomu režimu uštědřit takovou ránu, ze které by se vzpamatovával minimálně dalších deset nebo patnáct let. Takhle vypadá reálná politika. Ne jako ty naše bruselské summity.
Lenka Zlámalová: Krátkodobá politická hodnocení jsou vždycky zrádná. To finální zúčtování si uděláme klidně až za deset let.
Mirek Topolánek: Přesně tak. Tak se mějte, budeme asi všichni jezdit sockou, dáme si trvalý home office a létat už vůbec nebudeme – přesně jak nám radí Matěj Stropnický.
Lenka Zlámalová: Ahoj Mirku, děkuju. Čau lidi.
