Lenka Bradáčová nesouhlasí s výtkou, kterou státní zástupkyni Petře Lastovecké uložil za její rozhovor pro iRozhlas.cz olomoucký vrchní státní zástupce Radim Dragoun. Podle nejvyšší státní zástupkyně se totiž Lastovecká dopustila mnohem závažnějšího provinění, za které je nutné uložit přísnější trest. Kárný senát zároveň žádá, aby projednání případu uzavřel před veřejností.
Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová není spokojena s výtkou, kterou žalobkyni Petře Lastovecké udělil její přímý nadřízený, olomoucký vrchní státní zástupce Radim Dragoun, za dubnový rozhovor pro iROZHLAS.cz.
Bradáčová proto využila možnosti, kterou přinesla nedávná novela kárného zákona, a podala ke kárnému senátu Vrchního soudu v Praze námitku v neprospěch Lastovecké.
Podle Bradáčové totiž nešlo o „drobný nedostatek“, za který lze uložit pouhou výtku. Tím, co Lastovecká v rozhovoru řekla, se podle nejvyšší státní zástupkyně mohla dopustit nejzávažnějšího kárného provinění.
„Jednáním státní zástupkyně totiž došlo nikoli ‚pouze‘ k ohrožení důvěry veřejnosti v činnost státního zastupitelství, ale k jednomu z typově nejzávažnějších následků, jichž se státní zástupce může porušením svých zákonem stanovených povinností dopustit, a to k ohrožení účelu konkrétního trestního řízení,“ píše Bradáčová v námitkách kárnému senátu, které má Info.cz k dispozici.
Bradáčová: Dragoun jednání Lastovecké nedostatečně vyhodnotil
Zatímco Radim Dragoun odůvodnil udělení výtky tím, že Petra Lastovecká v rozhovoru poskytla zavádějící a „izolovaně pravdivé“ odpovědi, které mohly vyvolat zkreslený obraz o fungování státního zastupitelství, Lenka Bradáčová vidí celou věc výrazně přísněji.
Podle nejvyšší státní zástupkyně totiž nejde primárně o zavádějící výroky, ale o možné porušení povinnosti mlčenlivosti, vyzrazení neveřejných informací z trestního řízení a zásah do práva na spravedlivý proces.
Za závažné provinění lze podle Lenky Bradáčové považovat už samotný fakt, že Petra Lastovecká rozhovor poskytla, přestože nebyla vedoucí ani dozorovou státní zástupkyní. Jinými slovy podle Bradáčové vystupovala jako „nekompetentní a formálně nepříslušná osoba“.
V rozhovoru navíc podle nejvyšší státní zástupkyně vyzradila informace z probíhajícího trestního řízení, včetně nepřímé identifikace osob, kterých se měly týkat další procesní úkony — konkrétně Pavla Blažka a Radima Daňhela.
Bradáčová argumentuje i možným konkrétním dopadem na vyšetřování. Oficiální sdělení obvinění vůči těmto osobám totiž přišlo až 4. května. Lastovecká je tak podle ní svými výroky mohla fakticky předem varovat.
Bradáčová: Lastovecká Blažka varovala
„Z toho je tedy mj. patrné, že zveřejněním tvrzení státní zástupkyně obsažených v rozhovoru ze dne 14. 4. 2026 byla přinejmenším daná osoba s poměrně velkým časovým odstupem (tj. více než dva týdny) ‚varována‘, že v konkrétní věci může být zahájeno její trestní stíhání. Bez nutnosti bližšího vysvětlování je zřejmé, že tím došlo ke zcela reálnému a závažnému ohrožení konkrétního trestního řízení, neboť tato osoba mohla v návaznosti na informace poskytnuté státní zástupkyní činit nejrůznější opatření mající potenciál snížit účinnost případně užitých trestněprávních institutů,“ popisuje Bradáčová ve svých námitkách.
Navíc tím bylo podle Bradáčové zasaženo i do práva na spravedlivý proces, neboť bylo s předstihem veřejnosti sdělováno, že je ke stíhání konkrétních osob „dost důkazů“.
„Odpovědi státní zástupkyně uvedené v rozhovoru ze dne 14. 4. 2026 tedy mohou u veřejnosti (která si pochopitelně nemusí být vědoma poměrně složitých procesně-organizačních vztahů uvnitř státního zastupitelství a tedy ani toho, že státní zástupkyně nebyla vůbec kompetentní k poskytování jakýchkoli informací o této konkrétní trestní věci) implikovat obraz viny dotčených osob ještě ve fázi před zahájením trestního stíhání – a tím tedy negativně ovlivnit budoucí průběh trestního řízení z hlediska zajištění práva na spravedlivý proces a soudní ochranu,“ popisuje Bradáčová v námitkách. Tohoto pochybení navíc podle ní mohou využít trestně stíhaní, aby zpochybňovali řádný průběh řízení.
Bradáčová: Mlčenlivost je základ práce žalobce
Podle Lenky Bradáčové tak z hlediska možných následků není podstatné, zda Petra Lastovecká uváděla nepravdivé či zkreslené informace, jak ve své výtce částečně argumentoval Radim Dragoun. Klíčové podle ní je, že veřejně zazněly informace, které měly zůstat neveřejné.
„Ochranu informací z konkrétních trestních řízení přitom lze považovat za jednu z hlavních profesních povinností státního zástupce, povinnost mlčenlivosti, tedy není samoúčelná a nepochybně nelze legitimně tvrdit, že by existence povinnosti mlčenlivosti osob podílejících se na vedení trestního řízení mohla být v rozporu s ústavními principy demokratického právního státu. Povinnost mlčenlivosti tak neomezuje ‚svobodu projevu‘ ani ‚právo na názor‘ státních zástupců, ale poskytuje ochranu objektivním skutečnostem zde zjištěným v průběhu konkrétního trestního řízení, které je zcela namístě pro zamezení možného ohrožení či dokonce zmaření trestního řízení před veřejností na nezbytnou dobu (do níž nepochybně spadají počáteční fáze trestního řízení) skrýt,“ vysvětluje v námitkách Bradáčová.
Ta tímto polemizuje s obhajobou Lastovecké, podle níž je důvodem trestu za zmíněný rozhovor snaha omezit kritické hlasy v rámci státního zastupitelství.
Na závěr Lenka Bradáčová navrhuje, aby kárný senát projednal výtku i podané námitky neveřejně. Argumentuje tím, že samotnou podstatou vytýkaného jednání je údajné porušení mlčenlivosti.
Veřejné projednávání, během něhož by zaznívaly informace o postupech orgánů činných v trestním řízení, by podle ní mohlo negativní dopady celé kauzy ještě prohloubit.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky!
