Po výměně politického vedení dochází v Uzbekistánu k sérii reforem. Středoasijská země by mohla nyní přitáhnout i více pozornosti zahraničních firem.
Je to největší ekonomika regionu postsovětské centrální Asie. Uzbekistán byl však až do roku 2016 do velké míry izolovaný a pro české podnikatele nepříliš atraktivní. Ti se zaměřovali spíš na sousední Kazachstán. Po smrti uzbeckého prezidenta Isloma Karimova a nástupu Šavkata Mirzijojeva na tento post však proběhly v zemi významné změny a ekonomika se díky sérii reforem stala otevřenější a podnikatelské prostředí liberálnější. Uzbekistán také obnovil jednání o přístupu do Světové obchodní organizace (WTO) a stal se pozorovatelskou zemí Eurasijského ekonomického svazu (EAES). Reformní úsilí nepolevilo ani za pandemie. V současnosti na zemi doléhá situace na Ukrajině, která její ekonomiku začíná ovlivňovat.
Uzbekistán je zemí bohatou na přírodní zdroje, ať už se jedná o plyn, zlato, měď, uran, či uhlí (a mnoho dalších) a disponuje mladou populací. Polovina ze zhruba 35 milionů obyvatel je mladší 30 let. Má výhodu velkého domácího trhu, strategické polohy v centru regionu, atraktivity z hlediska cestovního ruchu, nerostného bohatství a nízkého zahraničního dluhu.
Dohoda o spolupráci s EU má dostat posílenou verzi
Reformy v zemi probíhají od roku 2017, a to nejen v hospodářské oblasti. Stále dynamičtěji se rozvíjejí dvoustranné vztahy a jednání o uzavření preferenčních obchodních dohod s klíčovými partnery, například s Tureckem, Singapurem a Jižní Koreou.
I Evropská unie je důležitým obchodním partnerem a základem pro vzájemné hospodářské vztahy je Dohoda o partnerství a spolupráci. Od roku 2018 se jedná o její „posílené“ verzi (Enhanced Partnership and Cooperation Agreement). Od dubna loňského roku může Uzbekistán využívat režimu GSP+, což dále usnadňuje přístup na trh EU. V roce 2020 byla obnovena jednání o přistoupení k Mezinárodní obchodní organizaci WTO a na konci stejného roku se Uzbekistán stal pozorovatelskou zemí EAES. Zlepšily se také vztahy s ostatními státy centrální Asie.
Pandemii země ustála bez recese
Za posledních pět let dosáhl Uzbekistán významného pokroku v transformaci ekonomiky a společnosti. Přestože růst HDP v roce 2020 prudce zpomalil (z 5,8 procenta v roce 2019 na 1,6 procenta v roce 2020) jako důsledek lockdownu a narušení obchodu související s pandemií covidu-19, ekonomika se vyhnula poklesu. Zvýšil se však podíl lidí žijících v chudobě, protože pandemie vedla ke ztrátám pracovních míst, snížení příjmů a klesajícím remitencím. Zvýšená sociální pomoc však poskytla postiženým domácnostem určitou úlevu.
Co se týče inflace, ta se v posledních pěti letech drží na dvouciferných hodnotách (na jaře tohoto roku činila okolo 10 procent), což je mimo jiné důsledkem prováděných liberalizačních opatření. Je pravděpodobné, že výrazné zvýšení světových cen základních potravinářských výrobků a energetických surovin a problémy s logistikou při dovozu spotřebního zboží budou vyvíjet další tlak na domácí ceny až do konce tohoto roku.
Vývozu zatím dominuje zlato
Bilance zahraničního obchodu Uzbekistánu je dlouhodobě záporná. Vývoz je zastoupen především surovinami, podíl zlata dosáhl na konci roku 2020 plných 44 procent. V roce 2019 směřovalo zejména do Švýcarska a Spojeného království (jednalo se o více než třetinu celkového uzbeckého exportu).
Největšími vývozními trhy jsou Čína, Rusko, Turecko, Kazachstán a Kyrgyzstán. Téměř polovinu zboží dováženého Uzbekistánem tvoří stroje, zařízení a dopravní prostředky; od roku 2017 se objem těchto dodávek téměř zdvojnásobil. Do Uzbekistánu vyvážejí zejména Čína, Rusko, Kazachstán, Jižní Korea a Turecko. Právě Čína je největším dodavatelem strojů, zařízení a dopravních prostředků. Významného dodavatele této zbožové skupiny představuje také Jižní Korea (kde se jedná o technologicky náročnější výrobky).
Z výše uvedeného vyplývá, že kromě Číny je Uzbekistán obchodně významně propojen se zeměmi SNS, a to zejména s EAES a sousedním Tádžikistánem (jedná se o téměř třetinový podíl na obchodním obratu).
Bavlnu se snaží zpracovávat doma
Uzbekistán se v posledních letech snaží vyvážet méně komodit v surovém stavu – platí to například pro bavlnu a zemní plyn. Země zaznamenala naopak velký rozmach zpracování bavlny v domácí ekonomice. Pokud v malých objemech ještě surovou bavlnu vyváží, je to nejspíš spojeno s plněním závazků z dlouhodobých exportních kontraktů.
Uzbekistán je členem CISFTA, tedy zóny volného obchodu SNS, která se skládá z Ruska, Běloruska, Ukrajiny, Kazachstánu, Arménie, Moldavska, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu. Na dovozy z těchto zemí tedy nejsou uvalována dovozní cla (s určitými taxativně vyjmenovanými výjimkami). Uzbekistán má také uzavřené dohody o zóně volného obchodu s Ázerbájdžánem, Turkmenistánem a Gruzií.
- Jak ovlivnilo byznys v Uzbekistánu uvolnění kurzu tamější měny?
- V čem jsou na tamějším trhu šance pro české dovozce?
- Co za změny tam přinesla daňová reforma?
