Normalizační časy nepřály individuální kreativitě a u technických oborů státní důležitosti to platilo dvojnásob. Zájemce o český sportovní vůz se proto musel spokojit se sice hezkou, ale mizerně jezdící Škodou 110 R, která se dnes prodává za zhůvěřilé peníze. Přece jen ale vzniklo pár kupé, na která se hezky dívalo. Jedním z těch nejzdařilejších byl bezesporu prototyp 1100 GT z pražského Ústavu pro výzkum motorových vozidel (ÚVMV).
Individualismus rozhodně nebyl z těch lidských vlastností, které by byly za vlády komunistů upřednostňovány. Pokud jde o automobilový průmysl, vozidla měla být co nejjednodušší, praktická a hlavně levná.
I v ČSSR se ale našla řada jedinců, kteří se z různých důvodů nerozhodli odejít za svými sny do svobodného světa. Místo toho často v primitivních podmínkách vytvořili úžasná technická díla, která dodnes ohromují.
Už v 50. letech vznikla například jedinečná Tatra JK 2500, později nádherné kupé Majka postavené na základech „brouka“ a v 80. letech třeba supersport Grafit.
Poněkud oficiálnější cestu ke sporťáku lahodícímu pohledu i smyslům představovala kapitola zvaná ÚVMV 1100 GT, sportovní kupé vyvinuté státním podnikem, avšak nikoliv automobilkou.
Ukázat, že to taky svedeme...
Ústav pro výzkum motorových vozidel (ÚVMV) byl jakousi servisní organizací autombilového průmyslu pomáhající jednotlivým výrobcům řešit nejrůznější technické úkoly. Šlo tedy o podnik se širokou základnou vynikajících odoborníků na všechno možné, pokud jde o konstrukci aut.
Vývoj nového sportovního kupé začal v roce 1966 pod vedením karosářské skupiny ÚVMV, kterou vedl designer Milan Strejček. Cílem bylo vytvořit funkční prototyp sportovního vozu, který by kombinoval moderní design s dostupnými československými komponenty, zejména ze Škody 100/110.
Inspirací byly zahraniční vozy, jako Opel GT, Saab Sonett či Lotus Europe, což se projevilo v elegantních liniích a nízkém profilu vozu. Karoserie byla navržena jako samonosná laminátová konstrukce, vyráběná ve spolupráci s leteckou továrnou Letov a Karosou Vysoké Mýto. Tento přístup umožnil snížit hmotnost na pouhých 816 kg a dosáhnout výšky pouhých 1125 mm, což vozu dodávalo sportovní vzhled i jízdní vlastnosti.
Kupé nicméně nakonec slavilo premiéru na výstavě IEMA – Člověk a automobil, uspořádané na výstavišti v Holešovicích na přelomu června a července roku 1970. Vzbudilo obrovskou pozornost a zájem, jenže to bylo asi tak všechno. Ale nepředbíhejme.
Technika co dům dal
ÚVMV 1100 GT využívalo techniku ze Škody 100/110, přičemž klíčovým prvkem byl obligátně čtyřválcový motor OHV o objemu 1140 cm³, odvozený z kupé Škoda 110 R. Tento motor, vybavený dvojitým karburátorem Weber byl vyladěn na 55 kW (75 koní), což pro lehký vůz stačilo k dosažení maximální rychlosti 175 km/h a zrychlení z 0 na 100 km/h za 13,7 sekundy.
Záměrem bylo dostat do kupátka výkonnější motor – škodovácký základ s vlastní hlavou motoru od ÚVMV. Tato vysokootáčková třináctistovka s rozvodem DOHC měla mít výkon až 160 koní a maximální otáčky 10 000 za minutu, čili ryze sportovní parametry.
Karoserie vozu kombinovala laminátové díly s plechovými, což bylo hlavním cílem projektu – otestovat možnosti kompozitních materiálů.
Vůz měl v té době módní vyklápěcí světlomety a zadní nápravu s trojúhelníkovými vlečenými rameny pro lepší jízdní vlastnosti. Snaha o využití dostupných dílů se projevovala také v interiéru.
Mrtvě narozené dítě
Prototyp vzbudil při domácí preméře značný zájem. A nejinak tomu bylo o rok později, na autosalonu v Ženevě 1971, kde podle italského designéra Giorgetta Giugiara působil neuvěřitelně na to, že vznikl za železnou oponou. Hovořilo se o malosériové výrobě v počtu kolem 400 automobilů ročně, jenže Ing. Vladimír Keppert, tehdejší ředitel ÚVMV Praha, bohužel centralizované vedení Československých automobilových závodů (ČAZ) nepřesvědčil.
Negativní výsledek měla rovněž jednání s československým svazem výrobních družstev, pro nějž pracovníci ÚVMV Praha a leteckého podniku Rudý Letov (Praha–Letňany) dokonce rozpracovali technologické postupy pro malosériovou výrobu svého kupé. Důvodem byla preference rodinných sedanů a nedostatek výrobních kapacit pro „zbytečný“ sportovní vůz.
Oficiálně tak vznikl pouze jeden prototyp v ÚVMV, ale další vozy byly sestaveny různými soukromníky. Původní zprávy hovoří o šesti až osmi kusech, z nichž některé byly spíše svépomocnými kopiemi postavenými nadšenci z laminátových dílů.
Například v roce 1977 konstruktér Jiří Švec z Kolína postavil závodní speciál s karoserií GT na bázi Škody 130 RS s motorem Alfa Romeo 2.0 (známý jako Škoda AR 2000), který jezdil závody do vrchu.
V roce 2010 dva bývalí zaměstnanci ÚVMV – Miloslav Kotal a Josef Stočes – vytvořili další repliku s použitím původní dokumentace a dobových dílů, poháněnou vývojovým konečně kýženým motorem ÚVMV 1300 o výkonu 160 koní. Tyto vozy se dodnes objevují na veteránských srazech a závodech, i když některé byly značně modifikovány.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
