Je krátce před půlnocí 11. června 1969. Československý rozvědčík Otto Fait připravuje na pobřeží marockého Rabatu k odpálení speciální minometný náboj. Neobsahuje však munici určenou k zabíjení, nýbrž propagandistické letáky. Až se nad městem rozptýlí, mají vyvolat dojem, že část marockých důstojníků požaduje odchod amerických vojsk ze země. Ve skutečnosti jde však o operaci StB pojmenovanou Raketa, a nebyla zdaleka jediná. Co o operacích komunistické rozvědky, o nichž jsme se neměli nikdy dozvědět, prozrazují archivní dokumenty?
V době studené války, v letech 1961–1968 během operace „Chrome Dome“, udržoval Pentagon nepřetržitě ve vzduchu skupiny strategických bombardérů B-52 s jadernou výzbrojí. Ty měly, v případě otevřeného vojenského střetu se Sovětským svazem, zasadit odvetný úder. V období kubánské krize držely USA v severní hemisféře najednou přes 60 bombardérů. Několik tragických incidentů nakonec program s jadernými pumami ukončilo.
Inspirace iberským incidentem
V polovině ledna 1966 se nad územím španělské Andalúzie srazil americký bombardér B-52 nesoucí termonukleární pumy s letounem KC-135 určeným k doplňování paliva. Tragický incident si vyžádal životy sedmi z jedenácti členů osádek. Tři pumy dopadly u vesnice Palomares a izotopy plutonia zamořily okolní oblast. Čtvrtá puma se na padáku snesla do moře, Američanům trvalo její vyzvednutí dva a půl měsíce. Část kontaminované půdy pak odvezli do USA.
Další místa ovšem zůstala zamořená, a to dalších více než padesát let. V roce 2015 podepsali Španělsko a USA politické prohlášení o záměru jednat o odvozu dalších cca 50 000 m³ kontaminované zeminy do USA, k uzavření závazné dohody ale nakonec nedošlo a v roce 2023 Španělsko toto téma znovu otevřelo a žádalo od USA řešení problému.
Publicita a informace o tomto incidentu zveřejňované ve svobodném západním tisku se staly předlohou psychologických operací československé komunistické rozvědky. Vlivové a psychologické operace Kremlu probíhaly v šedesátých letech v globálním měřítku (viz např. československo-sovětská operace Družba v Brazílii) a její výzvědné služby ve spřátelených zemí střední a východní Evropy realizovaly pod její taktovkou řadu psychologických operací proti USA a NATO.
Srpnové události a útěk Ladislava Bittmana, nejznámějšího tvůrce čs. dezinformačních operací, do USA v září 1968 sice znamenaly výkyv v počtu operací proti úhlavnímu nepříteli, nicméně tyto aktivity 8. odboru I. správy MV (dezinformace) pokračovaly i nadále a těžiště operací se přesunulo do třetího světa.
Studená válka v Africe: StB proti americkým základnám
Čtvrtý odbor čs. rozvědky pokrýval severní Afriku, která se stala dalším bitevním polem Studené války mezi Východem a Západem. Obchodní a politické zájmy zde měly obě soupeřící strany – viz případ lodě Lidice, o které jsme na INFO.CZ již psali.
Američané měli v Maroku na základně v Kenitře, pod kterou spadala letecká zařízení a dvě vzdálená komunikační stanoviště ve městech Sidi Yahya a Bouknadel, kolem 1350 příslušníků (převážně námořnictva a námořní pěchoty). Základny sloužily pro koordinaci veškeré komunikace s americkými námořními silami operujícími ve Středomoří. V zemi byl rovněž vysílač Voice of America pro Blízký Východ a severní Afriku.
Koncem šedesátých let 20. století přitahovaly pozornost marockých a amerických zpravodajských služeb primárně aktivity sovětské KGB a československé rozvědky. ČSSR totiž realizovalo, vedle dovozu fosfátů a jiných surovin, pro marockou vládu také několik zakázek vojenského speciálu s příslušenstvím, k velké nelibosti Američanů.
Řada operací československé rozvědky se primárně soustředila na oblast psychologických a vlivových akcí s cílem podněcovat protiamerické a protiizraelské nálady a prosazovat likvidaci vojenských základen USA v zemi.
V období 1964–66 řídil rezidenturu v Rabatu absolvent fakulty mezinárodních vztahů mjr. JUDr. Lubomír Valčík „Vašata“ a po něm krátce npor. Karel Čermák „Červenka”.
V období 1967-71 řídil rezidenturu v Rabatu absolvent dvouleté operativní školy KGB a zkušený operativec mjr. Otto Fait „Forejt” ze 4. odboru I. správy MV (1953–56 rezident ve Švýcarsku, 1959–60 rezident v Bruselu a 1960–63 rezident v Bamaku, hlavním městě Mali).
Na rezidentuře mu v letech 1966–70 sekundoval starší referent rezidentury mjr. Oldřich Dobeš „Doubek”. Rozvědka například prostřednictvím svého agenta, člena guinejské Strany africké nezávislosti, který prošel bezpečnostním kurzem v Československu, naverbovala v červenci 1968 pod cizí vlajkou zaměstnance velvyslanectví USA v Rabatu.
Operace Viktor: Jak StB proměnila jadernou havárii v propagandistickou zbraň
V listopadu 1968 schválil náčelník rozvědky pplk. Ing. Miloslav Čech „Čada“ operaci AO Viktor (aktivní opatření). Akce byla realizována v únoru 1969 v součinnosti s KGB a po ní následovala řada navazujících akcí s cílem kompromitovat vojenské základny USA. Nosné informace, které rozvědka využila při plánování operací, byla výše zmiňovaná havárie bombardéru B-52 u španělského Palomares z ledna 1966, resp. havárie a ztráta atomové ponorky USS Scorpion z května 1968.
„Těchto skutečností využijeme při aplikaci na pobřeží zemí Maghrebu, zejména Maroka – poukážeme na zvyšující se úmrtnost a na existenci záhadných onemocnění pobřežního obyvatelstva, které skutečně existují a kterým dáváme původ do radioaktivního zamoření mořských vod, ryb a vzduchu a které jsou marockou vládou zamlčovány, poukážeme na existenci amerických bází v Maroku, zejména v Kenitře, na nichž jsou umístěna a odkud vzlétají letadla s atomovými bombami na palubě a na možnost jejich katastrofy s cílem vyvolání požadavků na: podrobné vyšetření zdravotního stavu a příčin záhadných úmrtí obyvatelstva pobřežních oblastí a okamžité zahájení preventivní léčby; zrušení a vyklizení americké báze v Kenitře a zákaz přeletů US letadel – nosičů atomových zbraní nad marockým územím (…)
Uvedené skutečnosti a cíle zformulujeme do textu letáku. Leták bude podepsán existující Organizací bývalých bojovníků oblasti Rifu (…) Do franštiny, s potřebnými, v Maroku používanými odlišnostmi, přeloží text letáku aktiv 8. odboru s. Dřínek. Francouzský text, napsaný francouzským psacím strojem, bude rozmnožen na francouzském papíru a rozeslán v obálkách v Maroku používaných. Adresy budou napsány tímtéž strojem jako francouzský text letáku. Technické zpracování a přípravu akce k realizaci zajistí technický referát 8. odboru (…)
Konspirativní rozeslání zajistí rezidentura v Rabatu a v Casablance podle následujících dispozic: podle platných poštovních norem ofrankuje a vhodí do poštovní dopravy obálky a letákem pro asi 150 jednotlivých adresátů – poslanců, politiků, redakcí, vládních úřadů, zdravotních institucí apod.; (…) vhodí do poštovní dopravy balíčky, obsahující 30–100 výtisků letáku pro university, studentské a odborové organizace, velké průmyslové závody; ponechá balíčky, obsahující asi 30–100 výtisků letáku na vhodných místech v Rabatu i v Casablance – na zastávkách autobusů, v tržnici, na letištích, příp., podle možností ve velkých obchodních domech, s předpokladem, že letáky budou rozšířeny již bez našeho přímého působení…“
AO Viktor – znění podvrženého letáku od StB
Všemu marockému lidu!
My, představitelé Organisace bývalých bojovníků oblasti Rifu, kterým leží na srdci zdraví a bezpečnost našeho národa, upozorňujeme na vážné nebezpečí, která hrozí našemu obyvatelstvu z přítomnosti amerických armád na marockém území a z jejich manévrů s vysoce ničivými zbraněmi, ohrožujícími zdravý vývoj naší budoucí generace.
Máme ještě v dobré paměti katastrofu US vojenského letadla B 52, nosiče atomových bomb u španělského pobřeží v blízkosti vesnice Palomares v lednu 1966. Podle oficiálních zpráv, rozšířených tiskem, americká armáda všechny tehdy do moře potopené bomby našla a zneškodnila, posledních z nich, atomovou bombu o síle 10 mgt v létě 1966. Nález byl tehdy provázen velkou propagační kampaní, stejně jako odvoz několika set tun půdy, zasažené v oblasti katastrofy radioaktivitou.
Nejen odborníkům je však známo, že poslední atomová bomba, poškozená a uvolňující radioaktivní látky, ležela ve velké hloubce a nemohla být pro vážné nebezpečí výbuchu vytažena. Tato bomba leží stále na mořském dně a radioaktivní látky soustavně uvolňuje. Velká sláva, organisovaná americkou armádou při vytažení poslední bomby, byla věnována pouhé maketě atomové bomby a měla sloužit jen k uklidnění obyvatelstva pobřežních oblastí Španělska i našich zemí.
Radioaktivní látky uvolňuje i americká atomová ponorka SCORPION, vybavená raketami s atomovými hlavicemi, jejíž vrak leží od května t. r. na dně Atlantického oceánu.
Radioaktivitou, kterou jsou zamořeny mořské vody, jsou zasaženy i ryby – základní potrava pobřežního obyvatelstva a zpracovány v konservách základní vývozní produkt naší země.
Zdraví marockého obyvatelstva, zvláště v pobřežních oblastech, je trvale vážně ohroženo. Znalost uvedených faktů může ovlivnit i snížení vývozu výrobků našeho rybného průmyslu, zhoršení stavu našeho národního hospodářství a tím zhoršení sociálních podmínek našeho obyvatelstva.
V posledních třech letech se mnohonásobně zvýšila úmrtnost obyvatelstva v severních oblastech Maroka. Příčiny většiny úmrtí zůstaly neobjasněny. Všeobecně se v lékařských kruzích soudí, že šlo o záhadná onemocnění, která by mohla mít přímou souvislost a rozšířením radioaktivity vzdušnými i mořskými proudy z míst katastrofy US letadla B 52 a US atomové ponorky SCORPION.
Naši vládě jsou tyto skutečnosti známy. Přesto zamlčuje jejich důsledky a nedovoluje zmiňovat se o nich ve snaze nezavdat příčiny k nespokojenosti a masovým protestům obyvatelstva proti přítomnosti Američanů v Maroku, zejména pak proti US základně v Kenitře, která představuje přímé ohrožení existence Maroka.
Stejné důsledky postihují i pobřežní obyvatelstvo Alžíru a Tunisu. My, představitelé Organisace bývalých bojovníků oblasti Rifu, vyzýváme všechny marocké organizace, kterým národ a vlast nejsou lhostejné, aby důrazně vyzvaly marockou vládu a příslušné úřady:
1/ provést podrobné vyšetření zdravotního stavu a příčin záhadných úmrtí obyvatelstva pobřežních oblastí a okamžitě zahájit preventivní léčbu.
2/ žádat zrušení a vyklizení americké báze v Kentiře a zákaz přeletů US letadel – nosičů atomových zbraní nad marockým územím.
Vyzýváme obyvatelstvo Alžíru a Tunisu, aby se k našim požadavkům ve svých zemích plně připojilo.
Představitelé Organizace bývalých bojovníků oblasti Rifu
Lež za 300 korun. A první náznaky úspěchu
Jaderná puma u Palomares byla ve skutečnosti z moře vyzvednuta, což potvrzuje celá řada důkazů. Nicméně šíření strachu a překrucování reality patřilo k levným, leč mnohdy účinným nástrojům vlivové politiky komunistických zemí (viz např. někdejší iniciativa NE základnám) a celá operace, kterou dne 12. února 1969 realizovali v Rabatu mjr. Otto Fait „Forejt” a mjr. Oldřich Dobeš „Doubek”, stála něco málo přes 300 Kčs.
Centrála očekávala, že obsah letáku „bude předmětem diskusí a předpokládáme, že může být i publikován a může vyvolat určité nálady za prosazení požadavků v letáku formulovaných.“ První ohlasy ukázaly, že provedení akce splnilo očekávání – podle informací z agenturní sítě letáky zapůsobily, což bylo podpořeno tím, že byly distribuovány pod hlavičkou ilegální organizace, která se nachází v trvalé opozici vůči marocké monarchii.
Jeden z konkrétních ohlasů zaznamenal, že pokud se zpráva z letáku rozkřikne mezi lidmi, může vyvolat velké nepokoje. Pramen Kladina (místní novinář) potvrdil, že leták měl silný účinek, protože byl vydán organizací, od níž současný režim nemůže nikdy nic dobrého očekávat.
Efekt AO Viktor byl nezávisle na čs. rozvědce potvrzen i v západním tisku. Počátkem měsíce dubna 1969 publikoval britský deník The SUN reportáž zvláštního korespondenta Denise Ashtona o situaci v oblasti Palomares. Článek potvrzoval, že tamní obyvatelé žijí v neustálém strachu z následků radioaktivního záření a z oblasti odcházejí. Těchto novinových materiálů rozvědka dále plánovala operativně využít k prosazení do marockého tisku.
Operace VOR z března 1969 navazovala na akci VIKTOR a zaměřila se na kritiku americké politiky na Blízkém východě a spolupráci USA s Izraelem po válce v roce 1967. Dne 1. března 1969 v Casablance pracovníci rozvědky kpt. JUDr. Miloš Frebort „Filatov" a kpt. Josef Kočí „Košický” konspirativně odeslali poštou 200 až 250 obálek s „Memorandem Hnutí marockých nacionalistů“, které požadovalo zrušení základen USA a poukazovalo na jejich zneužití ve prospěch Izraele.
Operace Raketa: Když StB vyměnila poštovní obálky za minomet
V červnu 1969 následovala v součinnosti se 7. odborem (Služba zvláštního určení byla jednotka čs. rozvědky zřízená k provádění ostrých akcí, diverzí, sabotáží či záškodnických operací) „přísně důvěrná“ operace TORY (rovněž jako operace RAKETA), která v plném rozsahu navazovala „na cíle stanovené při realisaci AO VIKTOR a AO VOR.{ Jejím cílem bylo vyvolat dojem, že odpor proti základnám a nadřazenosti amerických poradců vzešel přímo od části marocké armády.
„Na základě existujících skutečností a zčásti námi dokonstruovaných ‚fakt‘ hodláme, při potvrzení působení našeho ‚Memoranda Hnutí marockých nacionalistů‘ realisovaného v AO VOR, v marockém veřejném mínění prohloubit protiamerické nálady, posílit požadavky na likvidaci amerických válečných základen v Maroku a infiltrovat tyto požadavky i do marocké armády,“ píše se v příslušném materiálu StB.
V květnu 1969 zasílá náčelník 7. odboru pplk. Jan Ondrovčák „Ostrovský” rezidentovi Faitovi mimořádnou šifru s instrukcemi k AO Tory:
„Místo rakety, s jejímž mechanismem, praktickou přípravou k odpálení a samotnou prověrkou efektu odpálení a výmetu letáků jsi se seznámil při únorovém pobytu na centrále, použijeme pro realizaci akce minometu se speciálním nábojem, v němž jsou letáky umístěny tak, že je náboj po odpálení, ve výšce asi 200 metrů sám v důsledku vlastního výbušného systému rozptýlí. Manipulace při přípravě minometu k odpálení je stejná jako u rakety, je však jednodušší a časově méně náročná. Navíc je materiál použitý pro akci výlučně západního původu.
Všechny dílčí části techniky – hodinky, zakoupené v Casablance, minomet, náboj s vlastní výbušninou, naplněný letáky a nálož pro odpálení minometu veze s. Sika. Soudruh Sika se zdrží v Rabatu asi týden. Plně s Tebou celou akci ještě jednou projedná a poskytne Ti instruktáž. Po instruktáži sděl KC (krátkou cestou, šifrou – pozn. aut.), že jsi k realizaci akce plně připraven. Předpokládám, že bys ji provedl asi za týden – 10 dní po odjezdu s. Siky. Věříme v její úspěch – vytvoří tak precedent k jejímu následování i jinde. Přejeme Ti úspěch.“
Kapitán Oldřich Sýkora „Sika“, původní profesí pyrotechnik, přilétá do Maroka československou linkou z Prahy pod svým pravým jménem jako mimořádný diplomatický kurýr ministerstva zahraničních věcí. Po příletu ho rezident Otto Fait „Forejt“ odváží služebním autem na ambasádu. V druhém automobilu je zajišťuje příslušník vojenské rezidentury ZS/GŠ. Zařízení s americkou výbušninou, které rozvědka získala od kubánských přátel, po příjezdu uložili do trezoru v místnosti radiostanice a šifry.
Sýkora později referoval, že „v průběhu dalších dnů pak s rezidentem navštívili několik míst, které připadala v úvahu pro plánovanou akci. Nakonec si vyhlédli místo poblíž arabského hřbitova.“ V koupelně na ambasádě pak Sýkora vyškolil rezidenta v manipulací a aktivací nálože.
„Pro instruktáž bylo použito náhradního časovacího zařízení, které pozůstává z kapesních hodinek, elektrického zdroje a žároviček do kapesní svítilny na místě rozbušek. Celé zařízení si s. Forejt několikrát vyzkoušel, až jej dokonale ovládal. Poté jsem za pomoci rukavic celé zařízení zbavil otisků prstů. K tomu bylo použito lahve ginu. S. Forejt byl poučen, aby jakoukoliv další manipulaci se zařízením prováděl pouze v rukavicích.“
Patnáct minut před půlnocí dne 11. června 1969 rezident Fait na pobřeží v Rabatu připravil minometný náboj se speciálním zpožďovačem. Po rychlém opuštění místa dochází po stanoveném čase k odpalu a následně se nad městem rozptyluje mrak letáků podepsaných „Svazem marockých nacionalistických důstojníků“. Do centrály Fait později hlásí: „Do 00,45 hod. kolem ZÚ (zastupitelského úřadu - pozn. aut.) projela od policejního ředitelství směrem k moři spěšně 2 vozidla policie.“
Deset tajných operací a jedna otázka: Co StB skutečně dokázala?
Tato z technického hlediska unikátní akce je zatím první zdokumentovanou ostrou akcí, do které se aktivně zapojil 7. odbor komunistické rozvědky, odpovědný za sabotážní operace ve svobodném světě. V červenci 1971 proběhl v Maroku neúspěšný vojenský puč a o měsíc později byl rezident Otto Fait „Forejt" stažen do ČSSR. V Maroku byl nejproduktivnějším členem rezidentury a po linii psychologických operací realizoval celkem 10 aktivních operací. Zapojil se do činnosti referátu Izrael a od roku 1976 působil jako rezident v Damašku. Ze služeb StB odešel v roce 1981 v hodnosti podplukovníka.
Zatímco o amerických incidentech z roku 1966 (Palomares) a 1968 (USS Scorpion) se veřejnost za železnou oponou obratem dozvěděla, samozřejmě v patřičně odsuzujícím rámci socialistického tisku, o incidentech jako ztráta sovětské jaderné ponorky K-129 v březnu 1968 nebo o havárii reaktoru A1 v Jaslovských Bohunicích (1977), resp. v Černobylu (1986) se k naší veřejnosti dostávaly zprávy jen z vysílání „štvavých stanic“ ze svobodného světa.
Operace Raketa ovšem názorně ukazuje, jak daleko byla československá komunistická rozvědka ochotna zajít při ovlivňování veřejného mínění v zahraničí. Nešlo jen o šíření falešných zpráv, ale také o jejich důmyslné maskování a vytváření zdání domácího odporu. Skutečné události, smyšlená tvrzení a podvržené autorství se spojily v propagandistickou akci, jejíž provedení bylo možné přesně naplánovat. Její skutečný dopad už se ovšem měřil mnohem obtížněji.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
