Jak se vám líbí? Podnikatelským hitem devadesátek byla dokonale zaoblená Mazda 626

KOMENTÁŘ MICHALA BORSKÉHO I Vozový park českých silnic tvořila v 90. letech ještě velmi zhusta auta vyrobená v „táboře míru a přátelství“ před rokem 1989. O to větším zjevením se staly pozvolna se množící nové vozy dovážené z vyspělých zemí. Naprosto kruciálním symbolem úspěchu byly v té veselé i drsné době japonské automobily Mazda, které mezi jinými uspěly i díky mimořádně vydařeným reklamním kampaním s chytlavými slogany.

Píše se 30. květen 1993 kolem 20.15 hodin a borskými zatáčkami v Plzni se z kopce řítí bílé auto. Asi 15 metrů od křižovatky s Klatovskou třídou třeskne 12 výstřelů, kterými dle pravomocného soudního rozhodnutí zabije vzorný český dezolát Jiří Kajínek za úplatu podnikatele Štefana Jandu a jednoho z jeho dvou romských bodyguardů. 

To by pro naše účely nebylo vůbec zajímavé, jenže tím autem, kterým se rychlokvašený podnikavec vezl, byla zánovní Mazda. Tato trochu drsná symbolika je však v historii prodejního úspěchu japonské firmy jen malinkou skvrnkou na kráse – jinak tato ve své době mimořádně vyspělá a pohledná auta šířila jen radost. A své o tom věděla i Magda Vašáryová.

Čtyřdveřová verze byla snad ještě kulatější...

Totální elita

Jestliže dnešní vozy značky Mazda vnímáme jako velmi stylové, technicky originální a výborně jezdící, leč relativně „normální“, začátkem 90. let byly mazdy kladeny, bez přehánění, na roveň audin a mercedesů. Prostě symbol úspěchu v těch nejzářivějších barvách. Vedle oblíbené „mrkačky“ typu 323 F byl vlhkým snem privatizačních mágů velký kulatý model 626.

Mazda nabízela na českém trhu v první polovině 90. let široké modelové portfolio (typy 121, 323, 626, MX-3, MX-5, MX-6 a RX-7). A úspěšně je prodávala i díky perfektním reklamám, v nichž se nechaly rády vidět dobové celebrity. V televizní reklamě na Mazdu s pověstným sloganem „Mazda. Jak se Vám líbí?“ vystupovala slovenská herečka Magda Vašáryová, modelem 323 F jezdil z nějakého záhadného důvodu oblíbený „nanicdílo“ Martin Dejdar a u stejného vozidla podepisovala fotbalový míč malému fanouškovi sparťanská fotbalová modla Martin Frýdek, to menší blonďaté dvojče Horsta Siegla s pěticentimetrovým ježkem na hlavě.

Kulatá Mazda 626, kterou vidíte na obrázcích, nebyla rozhodně prvním vozem tohoto označení. Celkově šlo už o čtvrtou generaci. Na českém trhu byl krátce k mání už předchozí typ GD vyráběný od roku 1987 – objevil se v několika kusech dokonce ve službách dopravní policie a zahrál si v této podobě v tuzemské reklamě na americké žvýkačky. Oproti tomuto nepříliš pohlednému vozu bylo kulaté „vajíčko“ GE doslova zjevením. Oslnivý vzhled se zapříčinil o to, že byla Mazda hodnocena jako jeden z nejexkluzívnějších vozů na tehdy ještě poměrně chudém českém trhu.

Výrazně zaoblený design novinky modelového roku 1992 se přitom například v Německu stal terčem kritiky konzervativních zákazníků. V Česku však zaznamenal jednoznačný úspěch. Nově vznikající podnikatelská vrstva totiž ráda dávala svoje úspěchy najevo nejen fialovými saky a bílými ponožkami v mokasínech, ale také vzhledově výlučným vozem. 

A tím Mazda 626 – mezi neforemnými VW Passaty B3, Renaulty 21 či Fiaty Croma – rozhodně byla. Dokonce i BMW řady 5 (E34) nebo Audi 100 vypadaly vedle „šestdvašestky“ poněkud archaicky. Nissan Primera či Honda Accord byly z podobného ranku, navenek šlo ale přece jen o umírněnější, avšak tím pádem také nadčasovější auta.

Oblé tvary nabídl i prostorný a luxusně vybavený vnitřek.

Výbava all inclusive

Na rozdíl od předchozí generace, která byla k mání i jako dvoudveřové kupé a rodinné kombi, vznikala řada GE pouze ve variantách sedan a hatchback. Sedan měl až netypicky zakulacenou záď, hatchback se vyznačoval elegantnějším a celkově atraktivnějším provedením, a byl proto mnohem populárnější.

Šestdvašestka se mohla pochlubit velkou nabídkou interiéru a rozměrným zavazadlovým prostorem, který byl u hatchbacku i výborně přístupný. Auto se ve své době vyznačovalo velmi dobrým jízdním komfortem, na jehož úkor šly o něco méně přesvědčivé jízdní vlastnosti. Minimálně nebyly takové, na jaké jsme zvyklí u dnešních mazd.

Výbava byla ukázková. V době, kdy evropští konkurenti nabízeli byť jen centrální zamykání za příplatky, měla Mazda 626 v sérii plnou elektrickou výbavu, včetně zrcátek a střešního okna, klimatizace a solidní audiosoustavy s rádiem Blaupunkt a šesti reproduktory. Později došlo i na airbagy.

Hi-tech pod kapotou

Paleta pohonných jednotek byla dobově široká. Základ nabídky tvořila osmnáctistovka s výkonem 90 koní (66 kW), která později posílila na 105 koní (77 kW). U nás se nejlépe etabloval šestnáctiventilový dvoulitr o výkonu 115 k (85 kW), špičkou byl „sametový“ (podle TV reklamy „motor, který neslyšíte“) vidlicový šestiválec s objemem 2,5 litru a výkonem 121 kW. Ten už s nepříliš těžkým autem uměl pěkně upalovat.

Mazda dokázala s šestiválcem jet až 220 km/h při vysoké úrovni cestovního komfortu. Úspornou variantu představoval naftový motor o objemu dva litry. Dieselagregát s označením Comprex (systém přeplňování pulzním dmychadlem) nabízel výkon chabých 75 koní a nijak extra úsporný provoz. Prostě nebrat.

Páté dveře Češi milují. Před příchodem Seatu Toledo a Octavie v tomto směru lepší auto než Mazda 626 na trhu neexistovalo.

Stáří: 30 let

Kulaté (zlí jazykové říkali „ocucané“, případně „ožužlané“) Mazdy 626 z let 1992–1997 byly typicky japonskou technikou své doby. Kromě vzhledu a bohaté výbavy oslňovaly standardní tříletou zárukou a neprůstřelně spolehlivou mechanikou, díky které bez problémů najezdily statisíce kilometrů. 

Spíš než vadná technika je častěji zastavila koroze – kdo se o mazdu moc nestaral, tomu po pár letech pěkně vykvetla. U zadních lemů se to ještě sneslo, ale hloubková strukturální koroze nosných částí znamenala pro spoustu kusů jednosměrnou jízdenku na vrakoviště.

Tu a tam je „devadesátková legenda“ v tuzemském provozu k vidění ještě dnes – většinou jde právě o ty opečovávané kusy, které strávily větší část života v teplé garáži. Staré SPZ s tenkými písmenky (dávaly se do roku 1993) ale naznačují, že v některých případech jde dokonce ještě o původní „československé“ kusy. 

Podle serveru auto.cz stál v roce 1994 nejlevnější čtyřdveřový model s motorem 1.8i 584 000 korun, hatchback 2.0i ve výbavě GLX byl za 699 000 korun a špičkový šestiválec 2.5i přišel na 839 000 korun. Když si vezmete tehdejší průměrnou mzdu lehce přes 5 000 korun, věru to žádná láce nebyla. Zato dnes notně použitou „šestdvašetku“ – pokud se  v inzerci nějaká objeví – seženete klidně za 30 000 korun.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.

Renault 16: Revoluční auto, které se mělo stát žigulíkem a nakonec bylo milováno disentem

Nejstarší dopravní prostředek jezdí skoro zadarmo a dostane se všude

BMW E9 se proslavilo jako „Batmobil“. Kultovní žraločí kupé dodnes ohromuje nejen nadčasovostí

sinfin.digital