GLOSA RADKA KOVANDY | „Měli bychom se zamyslet, proč vlastně na vědu posíláme peníze z našich daní – jestli chceme sponzorovat nějaké autisty studující žáby v Amazonii, nebo chceme, aby se stala součástí ekonomiky a generovala peníze, jako tomu je v zahraničí.“ Výrok českého vědce a experta na AI Tomáše Mikolova spustil smršť. Co vlastně ti autisté v Amazonii vyzkoumali a v čem předvedl Mikolov zásadní nepochopení?
Projekty základního výzkumu v pralesech Amazonie probíhají již dlouhá desetiletí. Biology láká rozmanitost tamních druhů, mnohdy endemických, etnology a antropology zase poslední lidské skupiny žijící „pravěkým způsobem“ v civilizační odloučenosti.
Výzkum žab Phyllomedusa bicolor, česky listovnice dvoubarvá, byl původně z ranku etnologického – řeč je o tamním rituálu kambô (což je i jedno ze jmen pro tuto žábu, jinak nazývanou též v různých kombinacích přídavných jmen jako žába opičí, vosková, stromová...).
Tu je nejprve potřeba chytit a zafixovat na pevném podkladu s roztaženými končetinami, čímž je vyvolána stresová reakce a obojživelník začne ze svých slizových žláz vylučovat voskovitý sekret. (Dlužno dodat, že po tomhle „podojení“ je žába puštěna zpět na svobodu.)
Získaný sekret se smíchá s vodou či se slinami a nechá se vyschnout, až se z něj vytvoří malé hrudky. Ty se pak při „očistném rituálu“ vtírají do otevřených ran na kůži vzniklých popálením. Záhy se dostaví návaly tepla, zrychlený tep, knedlík v hrdle, pocity na zvracení i zvracení samotné – prostě očistný zážitek, který má z člověka vyhnat všechny choroby.
Když se na základě svědectví o těchto rituálech zaměřili na složení žabího sekretu další vědci, analyzovali několik unikátních, biologicky aktivních látek, které mají potenciál uplatit se při vývoji nových léků na kardiovaskulární choroby, proti bakteriálním infekcím nebo jako antidepresiva.
Složení jedu amazonských žab
„Peptidy z kůže žab, jako je dermorphin, obsahují vzácné ᴅ-aminokyseliny, které zvyšují jejich biologickou aktivitu. Dermorphin je silný opioidní peptid s analgetickým účinkem mnohonásobně vyšším než morfin.
Tento peptid zřejmě evolučně vznikl (jako obrana listovnice před predátory) přeměnou složitějšího prekurzorového polypeptidu, pokrývajícího tělo žáby, na jednodušší peptid, vykazující silné analgetické účinky. Původní peptid, složený pouze z ʟ-aminokyselin, najednou obsahoval jednu z aminokyselin (alanin) v ᴅ-izomerické formě (zvýrazněno ve vzorci). Tento jev je v přírodě relativně vzácný, protože naprostá většina živočišné i rostlinné říše je tvořena pouze ʟ-aminokyselinami a ᴅ-cukry (viz články v hlavním tématu tohoto čísla).
V jisté fázi evolučního vývoje se zřejmě změnila konfigurace určitých aminokyselin obsažených v bílkovinném sekretu pokrývajícím povrch žáby (asi důsledkem energeticky výhodnější transformace) a zcela náhodně vznikl jednoduchý peptid s ᴅ-alaninem na druhém místě peptické vazby. Vznikla tak velice toxická bílkovina v částečně ᴅ-konfiguraci, která se ukázala pro obranu žáby extrémně užitečnou.“
Dagmar Civišová a Svatopluk Civiš, časopis Vesmír, 2024/9
Jde o jeden z mnoha příkladů v historii, kdy tzv. základní výzkum získal nové informace a data, která by si vědci ani tou nejusilovnější prací „od stolu“ neobstarali.
Podobně jako se od AI asi nedá čekat, že se sama vydá někam do pralesa. I když můžeme samozřejmě odtušit, že získaná data poté daleko rychleji roztřídí, zanalyzuje a udá další směr. Nahradí práci, ale ne zvědavý lidský mozek ani odvahu vydávat se do nebezpečí.
Historie vědy je plná příkladů, kdy právě základní výzkum přinesl revoluční objevy. Za všechny jen pár nejvíce citovaných: penicilin, rentgen, tranzistor, magnetická rezonance, struktura DNA a přenašeče nervových vzruchů – v obecné rovině teorie relativity nebo kvantová fyzika.
Základní výzkum probíhá neustále a v rozmanitých oborech, byť jeho aplikovatelnost nelze dopředu nikdy predikovat, a už vůbec ne vyčíslit návratností investice.
„Hrozně se mi líbilo vyjádření jednoho mého kolegy, když se ho studenti ptali, k čemu je dobré studovat nějakou hnízdní ekologii, a on řekl, aby se to vědělo. Základní výzkum se dělá z toho důvodu. Také víme, že byl nějaký velký třesk, že tu byli dinosauři a kdy vymřeli. Tyto informace k životu nutně nepotřebujeme. Někdy se stane, že tyto výzkumy můžete využít dále. Pokud zjistíme něco o souvislosti mezi stresem a délkou života vlaštovek, budou třeba tyto poznatky využitelné i u lidí,“ uvedl před čtyřmi lety v rozhovoru pro Hospodářské noviny profesor Tomáš Albrecht, zkoumající mimo jiné levobočky ve vlaštovčích hnízdech.
Dalším „spouštěčem“ diskusní smrště bylo v Mikolově výroku také slovo „autističtí“, jako by to měl být pro vědce nějaký hendikep. Přitom touhle poruchou zřejmě, na základě zpětného rozboru jejich chování, trpěli vědci jako Isaac Newton, Albert Einstein či Nikola Tesla – nebo zakladatel stejnomenné značky Elon Musk, byť je to byznysmen, ne vědec.
Mikolova kritika fungování grantových systémů se bezpochyby trefila do černého, ale své následné vyjádření ohledně autistů a žabiček si měl možná nechat nejdřív zkorigovat nějakým LLM – velkým jazykovým modelem neboli AI.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
