Babiš dělá fatální strategickou chybu. Kampaň antiFiala může koalici SPOLU posílit

KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Fiala je na odpis. Koalice SPOLU se rozpadne. Babiš to má v kapse. Nebo také: Konzervy nepatří do 21. století. Pošlete je do Ruska. Budoucnost patří liberálům. Premiérova formace to schytává jak ze strany ANO a jeho příznivců, tak od Pirátů, Starostů a jejich fandů. Tedy od opozice i vládních partnerů. Opravdu je ale její pozice tak špatná? Není naopak klíčovým hráčem? Spíš „kingmakerem“ než outsiderem?

Když SPOLU vyhrála na podzim 2021 sněmovní volby, byl to pro mnohé šok. A když naše země následně prožívala dva strašidelné roky, mohlo se zdát, že novému uskupení tvořícímu páteř vlády to zlomí vaz. Že se stane dalším krátkodechým spojenectvím na jedno použití (jako Čtyřkoalice nebo PirSTAN). Že jde o další „historický omyl“. 

Ve skutečnosti je však trojice ODS, KDU-ČSL a TOP 09 zatím nejvydařenějším integračním projektem za dobu existence České republiky. Hned ze tří důvodů: drží při sobě, je dost silná a má velký koaliční potenciál.

Hnutí ANO a na něj napojení propagandisté se snaží vytvářet dojem, že SPOLU je umělý výtvor – slepenec, který nespojuje nic jiného než „antiBabiš“. Nic není vzdálenějšího pravdě. 

Projekt na spojení všech tří pravicových ideových proudů, tedy konzervativního, křesťansko-demokratického a klasicky liberálního (pozor, neplést s progresivismem) je starý už patnáct let. Pravda, velmi dlouho se ho nedařilo realizovat, protože si všechny strany chtěly uchovat svou suverenitu. Změnily názor, teprve až když se ocitly pod tlakem.

Nepochybně se občanští demokraté, lidovci a TOPka spojili, aby byli silnější. Což vůbec neznamená, že šlo o výhradně účelový krok. To se přece často stává, že chceme něco udělat a víme, že to udělat máme, ale fakticky se k tomu rozhoupáme, až když musíme. Měřítkem správnosti takového kroku bývá čas. 

Uskupení PirSTAN nepřežilo ani první volby, do nichž kandidovalo. Oproti tomu SPOLU drží „jako židovská víra“. Přestála v jednom kuse i ty nejtěžší chvíle – a tím méně je důvod si myslet, že se nyní rozpadne.

Tato trojka si „sedla“ programově i lidsky. Navíc zejména ODS a KDU-ČSL se výhodně doplňují voličsky: první je silná v Čechách, druhá na Moravě. A k tomu TOP 09 přidává metropoli. Pokud někde uslyšíte, že „lidovci chtějí odejít, protože jim padají preference a bojí se, že ztratí identitu“, nebo že „ODS malé strany vyhodí, neboť je má za parazity“, pak vězte, že tyto řeči mají původ v masivní marketingové mašině hnutí ANO. U občanských ani křesťanských demokratů o ničem takovém neuvažují.

Hnutí ANO se radikalizuje. Ohrožuje tím své mocenské ambice, ale i demokratický právní stát

Jediné, co podobným spekulacím nahrává, jsou pomýlené průzkumy veřejného mínění – pomýlené v tom, že většinou uvádějí tyto tři strany jednotlivě. Správně by se jako relevantní měla brát pouze koalice SPOLU a samostatné preference jen pro informaci. 

Ostatně toto spojení je pro všechny výhodné. Bez něj by Petr Fiala nebyl premiérem a menší partneři by skutečně již balancovali na hranici vypadnutí ze Sněmovny. Takto mají spolu i nyní přes dvacet procent, ANO přes třicet, což ale není rok a půl před parlamentními volbami fatální ztráta.

Právě dostatečná síla je zárukou, že SPOLU nepůjde jen tak pominout. Zatímco samostatní Piráti a STAN jsou na tom o poznání hůř. Pokud ani v čase nejtěžší krize (s níž se vláda upřímně řečeno neuměla vždy úplně přesvědčivě poprat) nedokázalo Babišovo hnutí získat nad trojkoalicí výraznější náskok, ukazuje to na pevnost jejího elektorátu. 

Což vyvrací nesmysly o tom, že jde o nefunkční „účelový slepenec“. Evidentně totiž odpovídá významné a stabilní poptávce na politickém trhu. A představuje zároveň solidní odrazový můstek k volebnímu finiši.

Máme za sebou extrémně složité období a společnost čeká pozitivní změny. A ty přijdou, ujišťuje Kupka z ODS

Tím se dostáváme ke třetí výhodě SPOLU, která jí dává dobrou šanci dostat se i do příštího vládního kabinetu. V poměrném volebním systému je vítězem ten, kdo dokáže sestavit vládu. Široký koaliční potenciál může hrát větší roli než absolutní volební výsledek a pravicová trojka ho má zcela jistě. 

Už v minulosti dokázala, že umí koexistovat s progresivními liberály – byť ne bez problémů, o čemž ještě bude řeč. A navzdory neustálým varováním a preventivnímu peskování od „cenzorů veřejných mravů“ si může dovolit spolupracovat i s hnutím ANO.

Jak řečeno – SPOLU přežila těžké časy, aniž by rozpadla, naopak spíše utužila vztahy a rovněž si udržela (vzhledem k situaci) vysoké preference. Nemusí se tedy bát, že dopadne jako ČSSD po roce 2018.

Samozřejmě že se tohle vůbec nelíbí Andreji Babišovi, který by daleko raději vládl pouze s občanskými demokraty a nějakým jiným, sobě nakloněným předsedou. Proto říká, že ODS už „neexistuje“ a mluví (ústy svého věrného nohsleda Karla Havlíčka) o „defializaci“. Jenže zbavenou spojenců a bez Petra Fialy ji chce mít on, je to v jeho zájmu, nikoli ve prospěch jejích členů.

Rozkaz sněmu ANO zní jasně: Babiš chce být premiér a je mu jedno, s kým bude vládnout

Na oko (i ucho) silné prohlášení se může stát Babišovou fatální strategickou chybou. Třeba Fiala není ve skutečnosti silný lídr. Jenže on ho z něj kampaní „antiFiala“ vyrábí. Tím, že jej prezentuje jako velké společenské zlo, z něj automaticky dělá velkou a mocnou figuru. Tím, že tlačí na rozpad SPOLU a vyhození předsedy ODS, způsobí ve finále opak.

Tlak vyvolává protitlak. Fyzikální zákon akce a reakce neúprosně funguje i v politice, a nyní bude pro každého z „vlastních řad“ obtížné navrhovat rozpuštění SPOLU a výměnu Fialy, neboť by si vysloužil nálepku zrádce a páté kolony ANO.

Avšak nejen Andrej Babiš volí vůči SPOLU chybný přístup. Totéž platí o Pirátech a STANu, kteří se ustavičně snaží získat nějaké body na úkor konzervativců. Vytahují pseudotémata jako redefinice manželství, Istanbulskou úmluvu, třetí pohlaví… 

Naposledy si na Fialu „vyšlápli“ předseda Starostů Vít Rakušan a po něm i jeho ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Progresivní liberálové se tlačí do ofenzívy, chtějí působit „moderně“ a své partnery vykreslují jako „středověké bigoty“.

Trpký osud Istanbulské úmluvy: Proč se do ryze nepolitické věci, jako je násilí na ženách, cpe ideologie?

Tohle všechno samozřejmě SPOLU oslabuje. U zmíněných progresivistických témat nemůže nic vyhrát a jen ztrácí, a to jak u liberálnějších, tak konzervativněji laděných voličů. Jenomže to vede k jedinému: ke ztrátě pětikoalice jako celku. Piráti a Starostové nezískávají žádné hlasy navíc, naopak několik set tisíc příznivců SPOLU již odešlo mezi nevoliče, malá část pak k ANO. 

Paradoxně, kdyby se volby konaly dnes, nejvíce by na to doplatili právě progresivní liberálové, kteří si možná myslí, jak jsou mazaní.

Kdyby SPOLU už nemohla sestavit většinu s dosavadními partnery, musela by se ohlížet jinde. Jistě, ANO by také mohlo vládnout s SPD. Avšak pravděpodobnost, že se dohodne s konzervativci, je řádově větší než spolupráce s Piráty a STAN. 

Trojice ODS, KDU-ČSL a TOP 09 disponuje momentálně největším koaličním potenciálem. Dalo by se říci, že se na ni přeneslo „lidovecké kouzlo“ a celá tato koalice se stává „jazýčkem na vahách“. Přičemž má však daleko větší sílu – a úměrně tomu i širší možnosti.

Měli by „u Fialů“ slavit? Jedině prací, konzervy, jedině tvrdou prací!

Tvrzení „morálních majáků“, že koalice s ANO by SPOLU mravně zničila, je mimo zákony reál politiky. Trojkoalice ji rozhodně nepreferuje. Ale má snad zcela rezignovat na zodpovědnost za zemi? 

Už jen hrozba, že se Tomio Okamura stane ministrem vnitra, by u voličů dostatečně legitimovala takový krok. Nemluvě o tom, že fakticky by taková vláda mohla pro Česko hodně udělat a v tématech důležitých pro naši budoucnost, jako je Green Deal či migrace, by byla dokonce kompaktnější než současná sestava.

Babiš vychytrale profituje z toho, že řadě voličů SPOLU vadí „krvavé“ programové kompromisy s liberály, a možná ještě více to, že si z ní Piráti a STAN dělají otloukánka. Jeho kritika, že kabinet za jejich účasti není schopen v EU razantně hájit české národní zájmy, má jisté racionální jádro. 

Avšak o tom, že se SPOLU rozpadne a slabá ODS se s ním hypoteticky spojí, si může nechat jen zdát. To první by byla hloupost, a to druhé by opravdu připravilo občanské demokraty o kredit. Nemohou opustit spojence a přidat se k ANO.

Co si ANO počne, když „bude líp“? Babišovci věští katastrofu, ale když žádná nepřijde, mají problém

Jak vidno, SPOLU přežila nejhorší a její preference se zvedají – nepochybně i vlivem zlevňujících potravin a energií spolu s lepšími ekonomickými výhledy. Má naději znovu bojovat o první místo. 

K tomu ale potřebuje dál držet jednotu (to je Fialova „hlavní deviza“), plnit sliby, prezentovat reálné výsledky práce vlády a „zpacifikovat“ liberály. Ti by si měli uvědomit, že čím hůře pro konzervativce, tím ještě více hůře pro ně. Protože když pětikoalice obhájí většinu, nejspíše bude opět ve vládě – ale když ne, má SPOLU větší šance dostat se k moci než oni.

Sečteno a podtrženo: Babiš svým urputným tlakem na rozpad SPOLU a sesazení Fialy dosáhne pravého opaku, liberálové svými snahami okopávat kotníky konzervativním partnerům oslabují sami sebe. Aneb „karma je zdarma“. 

Podceňovaná trojkoalice se dostává do unikátního postavení, kdy jí bude třeba pro každou slušnou vládu, i když skončí ve volbách „až“ druhá. Její volební výsledek se stává hlavním faktorem, který rozhodne o podobě kabinetu. O zisk ANO, Pirátů a STAN půjde až v druhé řadě. 

Měli by „u Fialů“ slavit? Jedině prací, konzervy, jedině tvrdou prací.

Trojí volby a pokus vládních stran o nápravu mizerné reputace. Česká politika v letošním roce očima expertů

Z ničeho nic reforma! Pokud Jurečka dotáhne sloučení sociálních dávek, stane se doslova revolucionářem

Urážky, řvaní a naschvály. Pohled do zákulisí dnešní Sněmovny je jen pro otrlé

sinfin.digital