Ruské konexe ve vládě: Proč Babiš toleruje vliv lidí napojených na Kreml

Drsné škrty v rozpočtech armády a tajných služeb, zrušení odboru proti hybridním hrozbám v resortu zahraničí, záměr zrušit paragraf o neoprávněně činnosti pro cizí moc, díky němuž jsme dopadli špiona z Číny, nesmyslné odmítnutí prodeje L-159 Ukrajině, konec podpory českým firmám v napadené zemi, výrazné zmírnění pravidel pohybu ruských diplomatů… A jako shnilá třešinka na žluklém rusáckém dortu draft zákona o zahraničních agentech.

Není té vstřícnosti ke Kremlu příliš? Podle mě nepochybně. A rovněž si myslím, že nedává moc smysl zabývat se jimi jednotlivě a útočit na ty, kteří je mají na svědomí. Jistě, je třeba pojmenovat konkrétní viníky a rozebrat, o co jde. Zásadní však je neutopit se v detailech a „taktických šarvátkách a vyvodit z toho všeho obecnou „strategickou“ zodpovědnost. A tu nese jediný muž, který ostatně sám o sobě říká, že vláda je on: Andrej Babiš.

Kdo zná nějakou Natalii Vachatovou? Marginální političku marginální strany a aktivistku organizace, jíž se přezdívá „společnost pro obranu ruského projevu“? O Jindřichu Rajchlovi zvolenému do Sněmovny na kandidátce SPD ví více lidí, ale i on je coby řadový poslanec malého koaličního partnera nepodstatný. Je třeba se ptát premiéra, jak mohl dopustit, že jeho poradkyně pracuje na klonu ruského zákona k totální kontrole občanské společnosti a potlačení svobody.

Další zmíněná opatření nahrávající kremelskému diktátorovi jdou za Petrem Macinkou a Tomiem Okamurou. Ti jsou coby předsedové vládních stran jistě relevantními politiky. Ale marná sláva, dohromady mají 28 zákonodárců, zatímco hnutí ANO celých 80 a navíc za kabinet zodpovídá jeho předseda. Tedy i za rozpočet, návrhy zákonů a další rozhodnutí včetně organizačních změn. On tomu „velí“, a proto má smysl tlačit na něj a pouze a jen na něj.

Babiš by měl měl pochopit, že zaplatí strašlivou cenu, pokud bude nadále pokračovat v kursu, kdy schytává tvrdou kritiku nejen od amerického prezidenta Donalda Trumpa, ale dokonce i od německého kancléře Friedricha Merze. Který s ním navíc dle serveru Politico kromě žalostného armádního rozpočtu probíral i obavy, aby se z Česka nestalo druhé Maďarsko, jež je pod Viktorem Orbánem zavrtáno v Putinově zadnici tak, že mu nečouhají ani boty.

Premiér přece musí vnímat, jak moc si ubližuje, když se nedrží volebních slibů, že pod jeho vedením zůstane Česko jasně prozápadní, proukrajinské a protiruské. Tedy ono to někdy vypadá, jako by si myslel, že se od všech výtek odstřihne tvrzením, že za „kremloviny“ přece nemůže a politici SPD či Motoristů mluví jen ke svým voličům, ne jménem kabinetu. A že se kritika soustředí na jejich hlavy a on ještě získá bonus v podobě „klidu na práci“.

Tohle je ovšem kolosální nesmysl. Předseda vlády nemůže být alibistický králíček, který se nechá ovládat svými zdivočelými dvořany, kteří se rvou o kořist jako psi. Což bývala pro zemi takřka vždy pohroma. Proto máme volby, aby takzvaně zvítězil ten „nesilnější pes“. Za něj se sám Andrej Babiš považuje. Nechť tedy koná dle své vlastní sebeidentifikace. Zatím se nám po vyslovení jeho jména vybaví nejspíše slogan: Slabý šéf proruského kabinetu.

Je dost jedno, jaké praktické problémy řeší šéf exekutivy a jak dobře si vede. Vše je přebito „ruskými konexemi“, které možná nevytváří přímo on, ale přesto vrhají temný stín i na Babiše. Jeho obraz nelze oddělit od pověsti, kterou vytvářejí prokremelské postoje, řeči, kroky a rozhodnutí vládní garnitury jako celku. A jsem si celkem jist, že mu to (mimo jiného) bude přičteno k tíži občany, kteří v neděli přijdou demonstrovat na Letnou.

Jako by majitel Agrofertu neměl dost vlastních problémů: Nevydání k trestnímu stíhání, střet zájmů, evidentně účelové čistky ve státních firmách, avizované zrušení služebního zákona, jež umožní kabinetu zcela ovládnout celou státní správu. K tomu ještě snaha ruské páté kolony „orbanizovat“ Česko. To není kouřová clona, za niž by se snad mohl schovat. To je zakládání dalšího požáru pod beztak hořící Strakovou akademií.

Vůdce, který sám sebe nazval „urputným hovadem“, již mnohokrát prokázal svou výdrž a schopnost přežít takřka všechno. Což je svým způsobem obdivuhodné. Ale tohle by mohla být příslovečná „poslední kapka“. Přitom z obratu na východ sám nemůže nijak profitovat, ani politicky, ale ani finančně – naopak, celý jeho byznys leží v západních zemích včetně Česka a Slovenska. Pověst „ruského agenta“ mu ublíží a ztíží i řešení střetu zájmů.

Pod Babišovým vedením poskytla koalice více než dost argumentů, jež zpětně dávají za pravdu „agentské“ kampani SPOLU. Přiznám se, že jsem to nečekal. Nebo určitě ne v takové míře, a s tak šílenou rychlostí, jakou se propadáme do ruské bažiny. Přátelé Ruska už se tváří, že Česko je dobyto. Pro předsedu hnutí ANO je to špatná zpráva. Nejlepším řešením by pro něj bylo bystře zadupat vliv Kremlu do země a věnovat se jiným věcem.

Setnutím hlav ruského orla, který se hladově vznáší nad českou kotlinou, by premiér získal docela solidní kredit a uvolnil si ruce pro vyjednávání o skutečných problémech včetně těch, na nichž je přímo zainteresován. Někdo může říci, že je to naivní představa. Naopak, je pragmatická. Pouze je třeba dát předsedovi vlády jasně na srozuměnou, jak moc by doplatil na to, kdyby dál nechal žít naději Moskvy, že získá v republice jakýkoli vliv.

Vladimir Putin má u nás ve srovnání s Maďarskem, ale i se Slovenskem, strašně málo sympatizantů mezi občany. Už od radaru tak spoléhá na intriky politiků, kteří s ním kolaborují (ať už z jakéhokoli důvodu). Nyní je na Babišovi, aby to přestal hrát na dvě strany a začal jednat nedvojznačně. Jasně, hypoteticky by si místo Západu mohl vybrat východ – což mi nepřijde pravděpodobné a nebylo by to dobře, ale aspoň bychom věděli, na čem jsme.

Jak poznáme, že premiér zarazil všechny „nebezpečné známosti“ s Kremlem, jež se peleší v jeho vládě? Snadno: Ruská média přestanou českou vládu chválit a znovu nás zařadí na seznam největších nepřátel.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.