Vládní návrh „odčerpávacího zákona“ zasahuje podle České advokátní komory (ČAK) do ústavně zaručených práv, zejména do práva vlastnit majetek. Podle komory návrh omezuje i právo na spravedlivý proces, protože nerespektuje základní principy trestního řízení. ČAK své negativní stanovisko zaslala tento týden poslancům Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny.
Vládní návrh zákona o odčerpání majetku nevysvětleného původu by měl být stažen z projednávání v Poslanecké sněmovně a vrácen k přepracování. S tímto apelem se na poslance obrátila advokátní komora.
ČAK má především zásadní pochybnosti o ústavnosti návrhu. Ten navíc podle komory trpí i zásadními procesními nedostatky.
„Odčerpávací zákon“, který vznikl již za vlády Petra Fialy, podle advokátní komory významným způsobem zasahuje do práva vlastnit majetek. Zásadně ale omezuje i právo na spravedlivý proces. Vytváří totiž speciální procesní konstrukci „odčerpávacího řízení“, v němž neplatí základní principy trestního procesu. Současně neobsahuje ani dostatečné procesní záruky těm, jejichž majetková práva mohou být dotčena.
„Nelze proto vyloučit situace, kdy dojde k nedůvodnému odnětí vlastnického práva třetímu subjektu, který bude mít i limitní možnosti obrany. Takový postup by mohl být kromě nespravedlnosti i nezákonný, kdy nedostatek v činnosti orgánů činných v trestním řízení je nahrazován v podstatě vágním a volným mechanismem k odejmutí majetku,“ domnívá se komora.
Odčerpání majetku i bez prokázání viny
ČAK upozorňuje především na to, že návrh – v rozporu s příslušnou evropskou směrnicí – nepočítá s vazbou mezi odčerpáním majetku a pravomocným rozhodnutím soudu o tom, že se osoba, u které byl majetek zajištěn, dopustila trestného činu. Postačí pouze to, že v rámci trestního řízení byl zjištěn podezřelý majetek, který nemusí mít s vedeným trestním řízením žádnou souvislost. A dokonce ani nemusí náležet osobě, proti níž se trestní řízení vedlo.
„Česká advokátní komora upozorňuje, že předkladatel si je vědom, že odčerpání, tedy zásah do majetku osob, kterým může být odčerpán, ačkoli se nijak nepodílely na spáchání trestného činu, je nejužším hrdlem návrhu, a snaží se tak vytvářet právní konstrukt, kterým se snaží ospravedlnit prolomení základního práva vlastnit majetek,“ upozorňuje ve stanovisku pro poslance ČAK.
Podle komory je legitimním a zákonným zásahem do vlastnictví uložení majetkové sankce – trestu. Primárním předpokladem jejího uložení však musí být protiprávní jednání osoby, které je sankce ukládána. Nelze podle komory umožnit definitivní odnětí majetku i osobám bez vazby na trestnou činnost, bez náhrady a v některých případech i bez jasného určení vlastníka. „Snaha výkladově překlenout uvedenou elementární tezi pouze ilustruje extrémní hloubku zásahu do ústavního práva vlastnit majetek,“ varuje ČAK.
Místo jistoty postačí soudcovo „přesvědčení“
Návrh podle komory také velmi hrubě zasahuje do práva na spravedlivý proces, a to především co se týče procesu dokazování.
O odčerpání majetku totiž rozhodne samosoudce tehdy, pokud „bude mít za to“, že majetek pochází z trestné činnosti.
„Aplikován tedy nebude klasický trestní důkazní standard nade vší důvodnou pochybnost (beyond any reasonable doubt), ale specifický důkazní standard požadující vysokou míru pravděpodobnosti (court is satisfied), kdy bude možné odčerpat majetek i tehdy, pokud je závěr o trestním původu majetku založen na konkrétních prokázaných skutečnostech a není žádné stejně pravděpodobné nebo pravděpodobnější vysvětlení o zákonném původu majetku,“ uvádí se v důvodové zprávě k vládnímu návrhu.
Jednoduše řečeno, podmínkou rozhodnutí soudu o odčerpání majetku nebude prokázání vztahu majetku ke konkrétnímu trestnému činu, tedy ani prokázání konkrétního trestného činu jako takového. Postačovat bude pouhé přesvědčení samosoudce o tom, že majetek pochází z trestné činnosti.
Obrácení důkazního břemene
„Kombinace podmínek uvedených v návrhu ‚hrubý nepoměr‚ a ‚nedoložení původu – nevysvětlitelný původ‘ jako samostatně postačující základ je faktickým obrácením důkazní situace. Návrh tímto neobsahuje klasické standardy dokazování, obzvlášť trestní standardy ‚nade vší pochybnost‘,“ uvádí se ve stanovisku ČAK.
Ačkoliv se podle ČAK v případě „odčerpávacího řízení“ jedná o trestní řízení, nejsou v něm respektovány jeho základní zásady. A to až do té míry, že uvedené řízení nevychází ze zásady „bez důvodné pochybnosti“, ale ze zásady „soud nabyl přesvědčení“. „A to právě s ohledem na zásah do ústavních práv třetích bezúhonných osob je takovýto procesní konstrukt extrémně nedostatečný,“ varuje ČAK.
„Jak bylo uvedeno výše, odejmutí majetku je založeno na domněnce, byť vyvratitelné, že věc pochází z trestné činnosti, což odporuje zásadám trestního řízení a rovněž obecně zásadám demokratického právního řádu,“ konstatuje se v závěru stanoviska ČAK.
V něm komora po poslancích požaduje nejen vrácení předlohy vládě k přepracování, ale v podstatě zpracování nového návrhu, který bude vycházet z příslušné evropské směrnice.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
