Černochová: Macinka udělal chybu, za kterou se v politice platí

Nemohu začít jinak než aktuální kauzou, která hýbe Českem. Spor Petr Pavel versus Petr Macinka. Měl by Petr Macinka odstoupit z funkce ministra zahraničí?

Myslím, že se to dostalo někam, kam se to dostat nemělo. Petr Macinka udělal chybu a za chyby se v politice platí, takže určitě by měl vyvodit odpovědnost. Politik vyvozuje odpovědnost tím, že z funkcí rezignuje. U něj je to složitější v tom, že jako vicepremiér vlády Andreje Babiše má i další roli, takže to není jednoduché uvažování ani pro premiéra. Jsem špatná z toho, kam se politika posouvá. Zažili jsme různé šarvátky, ale takhle vyhrocená situace mezi prezidentem a šéfem diplomacie, kteří jsou oba klíčoví aktéři zahraniční politiky, svědčí o nedobré kultuře v této zemi.

Dovedla jste si představit, že prezident vystoupí v televizi a řekne, že ho ministr zahraničí vydírá?

Nikdy. Byť právníci mohou debatovat o tom, zda to naplňuje skutkovou podstatu vydírání, je to něco, co jsem si nepředstavovala ani v nejhorších snech. Je mi to líto. Pokud má mezi někým být symbióza, je to mezi prezidentem a ministry zahraničí či obrany. Naše vláda Petra Fialy tuhle schopnost měla – cesty na summity byly vždy předmětem dohody. Teď vidíme pravý opak.

Jako opozice jste na příští týden vyvolali hlasování o nedůvěře vládě. Věříte v úspěch, nebo jde o symboliku?

Je to symbolika. Dáváme najevo, že nesouhlasíme s kroky ministra zahraničí. Andrej Babiš sice Petra Macinku hájí, ale ten způsob obhajoby naznačuje, že i on chce slyšet víc. Navíc jsem zaznamenala, že Petr Macinka má být v době hlasování v USA. To by byl další hřebíček do rakve politické kultury. Hlasovat o nedůvěře kvůli ministrovi, který není přítomen, není dobré. Mělo by se počkat.

Co dál? Plánujete obstrukce?

Nejsem fanda obstrukcí. Vadily mi, když jsem byla ministryně a musela jsem hodiny poslouchat sáhodlouhé projevy tehdejší opozice. Politika je umění kompromisu. Musíme mít schopnost polknout hořkou pilulku a dohodnout se na stěžejních věcech pro zemi. Sledovala jsem teď dění ve Sněmovně z postele s virózou a musím říct, že ten pohled přes obrazovku je frustrující. Hádáme se o každou blbost. Sněmovna není aréna pro ventilování frustrací na sociálních sítích.

Byla by na místě nabídka tolerance vlády Andreje Babiše výměnou za garance prozápadního směřování?

Nic takového není na stole. Andrej Babiš jasně řekl, že se mu se stávající koalicí spolupracuje dobře. My budeme konstruktivní opozice. V otázkách obrany a bezpečnosti jsem připravená spolupracovat, dávat rady, předávat informace. Nechci dělat politiku na bezpečnosti státu, i když mi to kolegové z ANO v minulosti nevraceli.

Jak hodnotíte svého nástupce Jaromíra Zunu? Před volbami se strašilo koncem F-35 i muniční iniciativy, ale zdá se, že vše pokračuje.

Jsem ráda, že muniční iniciativa pokračuje a že Andrej Babiš navštívil Čáslav. Potvrdilo se, co jsem říkala – kontrakt na F-35 zrušit nejde. K panu ministrovi Zunovi: jeho první tiskovka byla taková, že jsem měla pocit, že tam stojím já. Neříkal nic, co bych neříkala já. Je to člověk, který obraně rozumí, dlouho sloužil.

Má to nějaké ale?

Má. Přijde mi, že málo bojoval o navýšení rozpočtu. Potvrdili sice 2 % HDP, což je zákonné minimum, ale my jsme měli usnesení, že budeme směřovat k 5 % v roce 2030, tedy navyšovat o 0,2 % ročně. V tomhle pan ministr Zuna nesehrál dobrou roli. Doufám, že to ještě napraví, já mu tu šanci dám pozměňovacím návrhem. Obrana se bez navýšení neobejde.

Zmiňujete nutnost navyšování výdajů. Máme se bát vývoje ve světě? Viděli jsme Donalda Trumpa mluvit o Grónsku i o Venezuele.

Upřímně? Mám pocit, že se svět zbláznil. Nechci se ráno probouzet s obavou, co na mě vyskočí ve zprávách. My bychom se měli jednoznačně postavit za to, že Grónsko je součástí Dánského království, ne USA. Není možné získávat území silou. Trumpův výrok o Grónsku mě mrzel hlavně proto, že tím nahrává Putinovi s Krymem. Dává to nebezpečný precedens – když vy, tak my.

A Venezuela?

Únos venezuelského prezidenta je čistokrevný příklad imperiálního postupu. I když nejsem fanda Madura a nesouhlasím s jeho diktaturou, došlo k porušení mezinárodního práva. A Evropa? Ta zaspala. Evropa se chytla za nos až ve chvíli, kdy se ozval prezident Zelenskyj. Je smutné, že musíme čekat, až nám někdo nastaví zrcadlo. Evropa zoufale potřebuje lídra, který se dokáže Trumpovi postavit.

Vidíte takového lídra?

Mám ráda Giorgiu Meloniovou. Nejen kvůli Itálii, ale baví mě jako politička. Strašně na sobě zapracovala a posunula se do pozice možné lídryně. Kdysi jsme měli kliku na osobnosti jako Mitterrand, Thatcherová nebo Kohl. Tito politici byli silné hlasy. Dnes jsme pytel blech, kde si každý šušní něco na svém písečku.

Velkým tématem je vstup Czechoslovak Group (CSG) Michala Strnada na burzu. Jak to vnímáte, když část společnosti i politici stále mluví o „špinavém byznysu“?

CSG patří mezi deset největších plátců daní. To, že zbrojařské firmy jdou na burzu, je pozitivní zpráva. Naše firmy získaly díky muniční iniciativě skvělé renomé spolehlivého partnera. Odmítám závistivé řeči, že vydělaly na válce. Ano, vydělaly, stejně jako by vydělali zemědělci, kdyby Ukrajina nebyla sýpkou Evropy. Teď jsou zbrojaři podezřelí, ale my jsme navázali na tradici 30. let, kdy jsme byli světová špička. Máme se tím chlubit, ne se stydět.

Je strategickým zájmem státu mít zde silné zbrojovky?

Absolutně. Vláda Petra Fialy přijala usnesení, že obranný průmysl je stěžejní. Pokud se něco stane, nemůžeme čekat ve frontách jako za covidu, kdy jsme škemrali o roušky v Číně. Průmyslová soběstačnost je klíčová. A pokud budeme mít domácí kapacity, budeme v bezpečí a budeme na tom jako stát vydělávat.

Pojďme k ODS. Máte nové vedení, předsedou je Martin Kupka. Dostala jste už pozvánku do stínové vlády?

Zatím ne, jsme týden po kongresu a všichni jsme vytíženi Sněmovnou. Martin Kupka začal objíždět regiony, vrací se k door-to-door kampani, což je přesně to, co ODS potřebuje a co jsme možná trochu ztratili. Andrej Babiš umí oslovovat lidi na ulici dokonale a my se k tomu musíme vrátit.

V čem je ODS pod Kupkou jiná?

Posunuli jsme se. Politologie už nezná čistokrevné dělení na levici a pravici. Jsem ráda, že ve vedení jsou lidé jako Tomáš Portlík z Prahy, pracovitý kluk, se kterým jsem léta spolupracovala. Nebo Karel Haas, který sice vypadá jako asketa – dneska jsem ho musela nutit, aby si dal alespoň čokoládu, když neobědval – ale je to mozek konzervativní části strany. A Martin Červíček přináší zkušenost z hejtmanství. Myslím, že se to poskládalo dobře.

Stačí na poražení Babiše „facelift“ ODS, nebo potřebujete hlubší změnu?

Potřebujeme systémovou změnu. A musíme mít odvahu mluvit i o nepopulárních věcech. Pokud chceme reformovat veřejnou správu, pojďme se bavit o počtu obcí. Má Česká republika s 11 miliony obyvatel mít 6200 obcí a starostů?

To je téma, kterému se politici vyhýbají…

Když jsem to řešila na obraně v rámci krizového řízení, kolegové nevěřili, že se takhle dá stát řídit. Ale máme v ústavě právo na samosprávu, takže se to mění těžko. Nicméně ten systém je dlouhodobě neudržitelný. Někdo musí začít opatrně našlapovat a říct: pojďme tvořit svazky obcí, pojďme centralizovat některé agendy. Tohle já opravdu vidím jako závažný problém, možná v tuhle chvíli závažnější než některé dílčí změny stavebního zákona.

Tento text je redakčním zpracováním podcastu Zlámaný Topol. Celý rozhovor si můžete poslechnout v úvodu článku nebo na vašich oblíbených podcastových platformách.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.