EU chce deeskalovat napětí na Blízkém východě. Její diplomacie je ale totálně bezzubá

„Diplomacie je jediná možná cesta kupředu. Budeme mluvit se všemi stranami. Další vyhrocení nikomu neprospívá,“ shrnula debatu vysoká představitelka pro zahraniční politiku Kaja Kallasová. Trvala na tom, že po pátečním setkání s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím „jsou všechny kanály dál otevřené“.

Nikdo dnes nedokáže říct, zda izraelsko-americký útok proti Íránu povede či nepovede k míru. V každém případě je však zřejmé, že byl učiněn další krok ke světovému uspořádání, ve kterém hraje prim používání síly a pravidla určuje ten, kdo jí má víc. 

OSN, vytvořená po světových válkách právě pro řešení konfliktů tohoto typu, je zcela ze hry. Evropská unie se snaží hrát jistou roli, ale zatím bez sebemenší koordinace s Trumpovou administrativou.

Ministři zahraničí Francie, Německa a Británie plus Kallasová se s Arakčím sešli v Ženevě ve chvíli, kdy již bylo ve Washingtonu rozhodnuto o americkém zapojení do války. Prezident Trump je postavil do role užitečných idiotů, kteří se pustili do zbytečného jednání. 

Možná si Írán myslel, že to je vážně míněno; dnes zřejmě Evropany podezírá, že vyvolali jen iluzi s cílem odvést pozornost od toho, co se chystá.

„Evropané řekli v pátek Íránu, že musí být ochoten jednat přímo s USA. To se bohužel nepovedlo. A to, co vidíme, je možná důsledek,“ rozumoval dnes německý ministr Johann Wadephul. Jeho irský kolega Simon Harris usoudil, že zapojení USA do útoků „nijak nepomohlo“ a „výrazně zvýšilo nebezpečí beztak těkavé situace“.

Íránský režim je nepochybně odporný. Financuje po dlouhá léta teroristické organizace jako Hamás, Hizballáh či jemenští Hútíové. 

Významně pomáhá Rusku zabíjet Ukrajince masovými dodávkami dronů Šáhid a dalšími zbraněmi. Terorizuje vlastní obyvatelstvo. Vyvíjí s největší pravděpodobností jadernou zbraň. Ale přesto jde o režim v čele svrchované země. 

Jakým právem je už týden bombardován Izraelem a nyní i Spojenými státy, když ne právem silnějšího podle zákonů džungle, které se pomalu ale jistě prosazují ve světové politice?

Nezapomínejme, že to byl právě Donald Trump, kdo v roce 2018 vypověděl jadernou smlouvu s Íránem podepsanou o tři roky dřív za Baracka Obamy, která měla zajistit, aby se islámský režim nevyzbrojil jadernou zbraní. 

A že právě Evropané tehdy chtěli za každou cenu tuto dohodu udržet, dlouho se o to snažili, než bezmocně kapitulovali tváří v tvář narůstajícímu nepřátelství mezi Íránem a západním světem a neochotě USA se vrátit k diplomacii.

EU navíc není ohledně amerického angažmá vůči Íránu zcela jednotná. Stačí poslouchat její nejvyšší představitele. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a Kallasová kladou hlavní důraz na požadavek, aby „Írán nikdy nezískal jadernou zbraň“; teprve pak mluví o potřebě dodržovat mezinárodní právo a vyzývají k návratu k jednacímu stolu.

Zato předseda Evropské rady, Portugalec António Costa jaderný program nezmiňuje. Je bez dalšího „hluboce znepokojen“ a žádá USA a Izrael, aby „projevily zdrženlivost a úctu k mezinárodnímu právu a jaderné bezpečnosti“.

Přes tyto odstíny Evropa většinově zdůrazňuje, že jakékoli jednání musí vést k tomu, že se Írán zřekne snahy vyrobit jadernou zbraň; to je jediná jasná cesta k uklidnění a mírové bezpečnosti. Říká to německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron i český premiér Petr Fiala. Mluvila tak dnes i většina ministrů zahraničí.

Až by se dalo říct, že většinová shoda ohledně Íránu poněkud zastřela rozdíly v postojích k izraelskému počínání v pásmu Gazy. Ministři přitom měli na stole zprávu evropské diplomatické služby, která dospívá jednoznačně k závěru, že Izrael v Gaze porušuje článek dva asociační dohody mezi EU a Izraelem, ve kterém se obě strany zavazují dodržovat lidská práva; odvolává se přitom na hodnocení nezávislých mezinárodních organizací a institucí.

Zmíněný článek obsahuje jen jednu větu: „Vztahy mezi oběma stranami a ustanovení samotné dohody jsou založeny na dodržování lidských práv a demokratických zásad“.

Pokud je tento článek porušen, může EU podle článku 79 dohody zahájit s Izraelem dialog nebo zavést „odpovídající opatření“, včetně pozastavení celé dohody nebo jejích částí. Pokud by EU zastavila volný obchod a další výhody, přišel by Izrael až o miliardu eur ročně.

Zpráva konstatuje, že Izrael záměrně blokuje přísun humanitární pomoci do Gazy, využívá hlad civilistů jako zbraň a dopouští se kolektivního trestání obyvatelstva. Poukazuje na mimořádně vysoký počet zabitých a zraněných civilistů a nepřípustné používání útočných těžkých zbraních v hustě obydlených místech. Všímá si nepřiměřených útoků na nemocnice a zdravotní střediska, a také na novináře. 

Upozorňuje, že na 90 procent obyvatel Gazy bylo vyhnáno ze svých domovů. Odsuzuje také izraelský program rozšiřování a konsolidace židovských osad na Západním břehu Jordánu i masové věznění Palestinců bez soudu a v ponižujících podmínkách.

Ani ty vlády členských zemí EU, které nejvíce podporují Izrael, mohou sotva co namítat proti takto shromážděným a zdokumentovaným faktům. Jenže v kontextu Izraelem rozpoutaného konfliktu s Íránem se i některým z těch, kdo byli ochotni k nějakému postihu Izraele, do takového kroku nyní nechce.

Ještě před týdnem se množily dohady, zda by EU měla asociační dohodu docela pozastavit, což by vyžadovalo jednomyslnost, nebo kvalifikovanou většinou konstatovat porušení článku dva a na tomto základě vypovědět doložku nejvyšších výhod pro vzájemný obchod.

Ve světle posledního vývoje tak šéfové diplomacií vzali zprávu pouze na vědomí a pověřili Kallasovou, aby ji používala jako nástroj dalšího tlaku Izrael. Má naléhat na izraelskou vládu, aby zejména přestala blokovat dodávky potravin, léků, vody a paliva a aby souhlasila s příměřím, které by umožnilo osvobození izraelských rukojmích držených Hamásem a postupně vedlo k nastolení míru v Gaze.

„Naše priority jsou jasné – je to příměří, přístup k humanitární pomoci a propuštění rukojmích,“ uvedla Kallasová před novináři. Hodlá nyní jednat s Izraelem a opírat se přitom jak o mandát členských zemí, tak o zmíněnou zprávu, kterou Izrael ostatně ostře kritizuje. „Dnes byl začátek, nikoli konec debaty,“ uvedla.

Na červencové ministerské schůzi by měla informovat o tom, nakolik se jí podařilo tyto úkoly splnit. Nějaký ostřejší postih, zejména pozastavení obchodní části asociační dohody, by se mohl tedy projednávat nejdříve příští měsíc a velmi pravděpodobně až po letní přestávce, do značné míry v závislosti na tom, jak se vyvine momentální nesmírně nebezpečná vzdušná válka mezi Izraelem a Íránem.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.