KOMENTÁŘ STANISLAVA VÍTKA | Bezedné nápoje, gigantická auta, klimatizace a benzínky obřích rozměrů. Letošní fotbalový mundial v USA nečekaně posloužil jako zrcadlo nastavené celému světu. Zatímco západní akademici a progresivní politici kážou o inherentní zkaženosti kapitalismu, miliony zahraničních návštěvníků v přímém přenosu objevují, jak vypadá reálná prosperita obyčejných lidí.
Letošní mundial poukázal na pozoruhodný dostatek v běžném každodenním životě obyvatel Spojených států, když zahraniční fanoušci s nadšením konzumovali zážitky, které většina Američanů považuje za samozřejmé. Tento virální fenomén odráží nebývale vysokou životní úroveň USA a zároveň ilustruje, jak ekonomická dynamika otevřených trhů spolu se soukromým vlastnictvím a étosem oslavujícím soukromé podnikání přispívají k široce sdílené prosperitě a pohostinnosti.
Příliv zahraničních návštěvníků také ukazuje hodnotu cestovního ruchu jako potenciálně významného zdroje „měkké síly“ (soft power), která posiluje mezinárodní dobré jméno prostřednictvím osobních zkušeností, nikoli vládního úsilí a novinových titulků.
V průběhu právě skončeného mistrovství světa ve fotbale snad neuplynul den, aniž by se nějaký nadšený zahraniční fotbalový fanoušek na sociálních sítích nebo v tisku nerozplýval nad typicky „americkými“ vymoženostmi – bezednými nápoji, obřími sportovními stadiony, luxusními a úžasně zbytečně velkými auty, velkými domy, dresinkem ranch, všudypřítomnou klimatizací a výrobníky ledu, širokými silnicemi, nablýskanými nemocnicemi atd. – tedy věcmi, které v USA považují za poměrně všední součásti běžného života.
Mimořádnými hity se zcela oprávněně staly zejména řetězce luxusních BBQ benzinek Buc-ee’s, absurdně levné velkoobchody Costco, stejkárny Texas Roadhouse nebo moje srdcovka – milovaná výspa kapitalismu a nezpochybnitelný symbol hojnosti – obří katedrály komerce s outdoorovým, loveckým a rybářským vybavením s názvem Bass Pro Shops.
Virální příspěvky fanoušků o nebývalé samozřejmosti hojnosti v amerických městech vyvolaly nekonečné mediální komentáře o tom, jak nevinná a místy komická pozorování cizinců pomohla alespoň na chvíli sjednotit rozdělené Spojené státy a připomenout obyčejným Američanům, jak dobře se vlastně mají.
Nakonec když se Zohran Mamdani, starosta nejbohatšího města v zemi, snaží rozšířit definici pracující třídy na svoje bezcenné kamarády ze soukromých škol a profesionální kvazi-revolucionáře s ročními platy čtvrt milionu dolarů, protože přežraní dělníci se mu na barikády jaksi nehrnou, není to jen symbol mravního a intelektuálního úpadku elit. Je to také symbol nezměrné hojnosti obyčejných lidí, které Mamdaniho komunismus pro plná břicha a uklidňující rachot klimatizační jednotky nevzrušuje. O transformaci amerického socialistického hnutí z dělnické báze demokratické strany na luxusní zboží pro zdivočelé elity ale někdy příště.
Jeden mem si však neodpustím:
Zohran Mamdani, Mayor of New York City: “America is a genocidal settler colony squatting on stolen indigenous land”
— Drew Pavlou 🇦🇺🇺🇸🇺🇦🇹🇼 (@DrewPavlou) June 15, 2026
Japanese guys who stepped off the plane 5 minutes ago: https://t.co/7ywdq2RLty
Texas good
Právě starosta New Yorku Zohran Mamdani symbolizuje dokonale obrovský paradox americké prosperity, která na svém vrcholu vyprodukovala třídu budižkničemů, kteří hodlají ve jménu prosperity a spravedlnosti imaginární zničit prosperitu existující a skutečnou, pomocí aplikace metod, které všude za posledních 100 let způsobily totální katastrofu.
Jen těžko si představit nadutějšího a trapně pompéznějšího člověka, jehož dosud proplul životem zcela bez obětí a tvrdé (nebo vlastně jakékoliv) práce, jak s nekonečným sebevědomím poučuje národ o tom, že jsou to lidé jako on, kdo jsou povolání držet klíče k lidské prosperitě, notabene postavené na fakticky i teoreticky zdiskreditovaných pseudo teoriích z 19. století.
Nicméně byl to právě tento panák, který až do svých 30 let neměl pořádnou práci, než našel způsob, jak skrze performativní politiku ukřivděnosti pro svoje zpovykané bohaté vrstevníky ukojit svou touhu po pozornosti, kdo v průběhu mundialu zasedl za stůl George Washingtona na newyorské radnici a v den, který měl být oslavou čtvrt tisíciletí amerického experimentu, přečetl kázání o jeho inherentní zkaženosti.
Místo aby oslavoval, co tato země vybudovala – tedy prosperitu a lidská práva, které se z prakticky z ničeho rozšířily do celého světa – proměnil tento okamžik v přednášku o tom, jak je Amerika chybným a pochybným projektem, který „zoufale potřebuje“ dirigistické změny shora od lidí, jako je on sám. Tedy od zbytečných akademiků a politiků, kteří nikdy pro nikoho nevybudovali nic hodnotného.
Generace Američanů nepřinášely nesmírné oběti proto, aby se nadutá netáhla dožadovala stále většího přerozdělování, zatímco žijí v přepychu, o kterém se dříve nesnilo ani nejvyšší šlechtě. Byli to američtí podnikatelé a dělníci, kteří vybudovali něco výjimečného díky přijímání rizik a neúnavné práci. Proto je tak osvěžující – zatímco oikofobické elity dští síru na vlastní civilizaci – když se z letadla vykutálí obyčejní sportovní fanoušci, neinfikovaní akademickou hnilobou a nemocí „America Bad“, rozhlédnou se kolem sebe v reálném světě a okamžitě rozpoznají, která bije: TEXAS IS GOOD, EVERYTHING IS BIG!
V éře neustálého žehrání na americkou ekonomiku, což je hlavním tématem amerických médií posledních dvou let, byla tato probíhající epizoda vítanou, optimistickou změnou diskurzu a připomínkou toho, že hlavní město, národní a nadnárodní politika a politická třída národa rozhodně nejsou totéž co jeho občané a rozličné komunity.
O tom, jak si v Evropě svazujeme ruce Green Dealem, zakazujeme si klimatizace a Američané nám v produktivitě i reálných příjmech utíkají o celý parník, bude pojednávat druhý díl seriálu, který vyjde zítra. Dostanete detailní srovnání obou ekonomik, souboj Krugmana se Sternbergem a odpověď na otázku, co se stane, až Evropané zjistí, jak jsou chudí.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
