Greta mohla přijít o zrak! Jak fungují vodní děla, která lámou odpor aktivistů

Jsme opět svědky trapné komedie: Výlet několika lidí, kteří vyrazili „páchat dobro“ navzdory tomu, že to bylo od začátku odsouzené k neúspěchu. Kdyby svůj čas a peníze věnovali třeba k dobrovolnické činnosti v rodinách těžce autistických nebo tělesně postižených dětí v zemích, odkud pocházejí, pomohli by reálně a víc. 

Jenže z toho by těžko byla záplava srdíček u selfie z lodí v arafatech. Navíc třeba ve Švédsku je už docela zima a stahují se mračna, ale Středozemní moře, to je jiná paráda.

Co je ale na celém tomhle počinu za mě úplně nejzajímavější? Že se na uvědomělé děti z bohatých rodin opovážili Izraelci použít vodní děla! To je totiž nesmírně zajímavá věc – jak technicky, tak historicky. Na rozdíl od těch lidí.

Co do technického řešení vypadají vodní děla úplně banálně: velkoobjemový zásobník tekutiny (vody) a čerpadlo, které tekutinu tlačí pod tlakem ven přes úzkou trysku, čímž se docílí silného proudu. Jenže realita je technicky mnohem složitější: aby se vytvořil souvislý proud neboli paprsek, který má sílu smést barikádu nebo člověka, je potřeba kombinace silného čerpadla a přesně navržené trysky.

Moderní policejní systémy využívají průmyslová odstředivá čerpadla schopná dodávat více než dva tisíce litrů vody za minutu při tlaku okolo patnácti barů. To je zhruba patnáctinásobek tlaku, jaký máme v běžné domácí vodovodní přípojce třeba ve sprše.

Takový tlak dokáže vytvořit souvislý proud, který si udrží kompaktnost i na desítky metrů. Proud je navíc směrován pomocí otočných věží, které se ovládají elektronicky a umožňují rychlou reakci na pohyb.

Obsluha má možnost měnit charakter paprsku – od kompaktního „kopí“ až po rozptýlený kužel, který více připomíná sprchu a slouží spíše k vystrašení než k fyzickému útoku (podobně to funguje v hobby nástavcích na zahradní hadice, ovšem „ve větším“ měřítku). V některých případech se používají i pulzní dávky, které na cíl působí podobně, jako když se vyráží dveře pomocí beranidla (to už nástavce na zalévání záhonů neumí).

Abychom nebyli tendenční, níže můžete shlédnout reportáž britského levicového listu The Guardian, kde se reportér zapojil do policejního cvičení a pokládal otázky ohledně použití vodních děl proti demonstrantům.

První pokusy s vodními děly se objevily už ve třicátých letech, skutečného rozšíření se ale dočkala až poválečná Evropa. V padesátých a  šedesátých letech se stala pevnou součástí zásahů při studentských, dělnických a dalších protestech.

Rané modely měly dostřik jen několik desítek metrů a výkon odpovídající hasičskému vozu, přesto byly považovány za „humánnější“ alternativu k palným zbraním.

Sedmdesátá a osmdesátá léta přinesla první generace německých Wasserwerferů. Model WaWe 9000 z devadesátých let se stal symbolem technické vyspělosti – dokázal dostříknout až na 65 metrů a pumpovat přes dva tisíce litrů vody za minutu. Nástupnický WaWe 10000 dnes tvoří páteř německých pořádkových jednotek. Podobné stroje se vyrábějí v Turecku, Jižní Koreji ři Hongkongu.

Na moři funguje princip stejně, ale měřítko je mnohonásobně větší. Lodě využívají tzv. monitory – obří kanóny, které byly původně sestrojeny pro hašení požárů tankerů a ropných plošin.

Norská firma Fire Fighting Systems například testovala monitor s průtokem sedmdesát tisíc litrů za minutu a dostřikem 200 metrů. To je výkon, který může vystříknout více než jednu tunu vody za sekundu a dokáže smést z paluby plavidla i velké kontejnery. Podobné systémy se adaptovaly také pro policejní a vojenské účely. 

Izrael je nyní používá při blokádách, jak připomněla nedávná akce proti flotile aktivistů směřujících do Gazy. Oproti ostré střelbě jde o prostředek, který má primárně odrazovat a paralyzovat, nejde o smrtící zbraň, ale i zde hrozí vážná rizika pro posádky menších lodí.

Speciální policejní vozidla s vodními děly se drží kolem hodnot 2 200 litrů za minutu a dostřiku 65 metrů. Limitem je bezpečnost – příliš silný proud už by byl smrtící.

Naopak v námořním prostředí se počítá s extrémními výkony, kde není cílem zasáhnout jednotlivce, ale zastavit mohutným proudem i velké cíle. Rekordní testy ukazují, že proud o síle 70 tisíc litrů za minutu je realitou, a prototypy míří ještě výš.

Vodní děla bývají označována za „nesmrtící“, ale konkrétní případy dokazují, že tento přídomek je sporný. Jejich účinky na lidské tělo mohou být drastické a traumatizující – proud vody pod tlakem patnácti barů a s průtokem několika tisíc litrů za minutu působí na člověka podobně jako náraz těžkého předmětu ve vysoké rychlosti.

Nejčastějším následkem jsou zhmožděniny, poranění měkkých tkání a sekundární úrazy při pádu na tvrdý povrch. Pokud je zásah veden na krátkou vzdálenost, může proud vody způsobit i zlomeniny žeber nebo páteře.

Podle odborného článku v časopise Česká a slovenská oftalmologie utrpěla šestnáctiletá dívka při soutěži mladých hasičů devastující poranění očí – proud vody jí způsobil oboustrannou zlomeninu očnice, kontuzi obou očních bulbů a trvalou ztrátu zraku na jedno oko. Lékaři popsali, že šlo o zranění, které svým charakterem připomínalo dopad projektilu, nikoli „pouhý proud vody“.

Podobně závažný byl případ Češky zasažené vodním dělem při demonstraci v Nizozemsku. Jak informovala CNN Prima News, utrpěla frakturu lebky a musela být ošetřena osmnácti stehy.

Z Uzbekistánu pochází zprávy o protestech, při nichž zásah vodním dělem vedl k těžkým poraněním obličeje a očí, prakticky vylučujícím plné zotavení zraku.

Rizika tedy nejsou rozhodně hypotetická, ale zcela reálná. Proud vody může poškodit mozek, způsobit vnitřní krvácení a zanechat trvalé následky.

Právě proto lidskoprávní organizace opakovaně varují, že nasazení vodních děl musí být přísně regulováno a používáno jen tehdy, když hrozí vážné ohrožení veřejného pořádku – jinak se z technického prostředku k rozptýlení davu stává zbraň schopná doživotně zmrzačit člověka.

Tím bych to tak nějak uzavřel – neriskujte svou pověst a zdraví okázalými gesty, jako je „promo plavba“ do Gazy. Kolem nás je spousta lidí, kteří potřebují pomoc. Nejsou jen na Blízkém východě. Myslete globálně, jednejte lokálně, a třeba přitom nepřijdete o oko.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.