Velká inflační past Schillerové. Česko sice na první pohled nezdražuje, pod povrchem ale tiká bomba

Předběžná data za červen ukázala, že ceny zboží a služeb u nás stoupají skoro nejpomaleji v Evropě. V atmosféře obav z další energetické krize kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu, kde aktuálně Íránci útočí na obchodní lodě, ta čísla vypadají překvapivě.

V červnu se podle předběžných odhadů Českého statistického úřadu ceny zboží a služeb zvedly ve srovnání se stejným měsícem minulého roku jen o 1,5 procenta. Oproti květnu, kdy stoupaly o 2,1 procenta, je to výrazné zpomalení inflace. Ve srovnání s letošním květnem zboží a služby celkově dokonce o 0,3 procenta zlevnily. Definitivní detailní čísla budou zveřejněna v pátek 10. července.

V celé Evropě jsou jen tři země, kde se zdražovalo v červnu ještě pomaleji. V Lichtenštejnsku a Švýcarsku stouply ceny jen o 0,5 procenta. Ve Švédsku o 0,7 procenta. Pak už následuje Česko s 1,5 procenty. V Evropské unii jsme tak aktuálně dvojkou s nejnižším zdražováním.

Za námi následuje Maďarsko s 1,7 procenty. Pak Francouzi s 1,8 a Dánové s 1,9 procenty. Všechny další evropské země už mají inflaci nad dvěma procenty. Němci 2,3, Poláci 2,5 procenta a Slováci 3,8 procenta. Pro srovnání: ve Spojených státech v květnu rostly ceny o 4,2 procenta.

Čísla o zdražování vypadají na první pohled mimořádně dobře. V současné atmosféře zvlášť. Hlubší pohled ale už ukazuje trochu jiný příběh a potvrzuje obavy České národní banky, že ceny u nás půjdou v dohledné době rychleji nahoru.

Inflace se v červnu držela nízko především díky cenám energií. Když se do nich zahrnou i pohonné hmoty, celkově klesly ve srovnání s předchozím rokem o 1 procento. Ministryně financí Alena Schillerová si asi pochvaluje, že nízká inflace je především zásluhou Babišovy vlády. A tady má pravdu. Zásadní roli sehrály dvě věci. Převedení povinného poplatku za obnovitelné zdroje z faktur zákazníků na stát. A regulace cen benzínu a nafty, kterou vláda spustila kvůli rostoucím cenám ropy.

Druhým významným vlivem je pokles cen potravin. Ty byly ve srovnání s předchozím rokem o 3,4 procenta levnější. Ceny klesly o 1,3 procenta i proti letošnímu květnu. Energie a potraviny jsou nejrychleji se měnící ceny, proto se nepočítají do takzvané jádrové inflace. Ta ukazuje hlubší trendy a dá se z ní lépe odhadovat, jak to bude s cenami vypadat.

A tady na tom vůbec nejsme dobře. Zdražování bez energií a potravin je u nás na evropské poměry nadprůměrně rychlé. V květnu dosáhlo meziročně 2,86 procenta. Tato detailní data za červen budou zveřejněna až zítra.

Pro srovnání. Švýcaři, kteří mají celkově nejnižší inflaci v Evropě, mají tu jádrovou bez energií a potravin dokonce ještě nižší. Ceny tam stoupají jen o 0,3 procenta. Podobný je příběh Švédska. Bez energií a potravin se zdražuje jen o 0,5 procenta.

U nás ceny všeho ostatního bez energií a potravin rostou rychleji než v Německu, Francii nebo na Slovensku. Průměr Evropské unie je 2,4 procenta. My jsme s 2,86 procenty výrazně nad ním.

Zdražování táhnou především ceny služeb. Ty zdražily v červnu o 4,5 procenta. Právě to ukazuje roztočení nebezpečné spirály zdražování. Díky rychlému růstu platů a zvyšování státního dluhu honí příliš mnoho peněz, které se točí v ekonomice, příliš malou nabídku služeb. Proto ceny stoupají. A Česká národní banka se obává, že dál stoupat budou. Proto zvedla navzdory celkovému poklesu inflace úrokové sazby na 3,75 procenta. Podobně vysoké sazby má s intervalem mezi 3,5 a 3,75 procenty Amerika, kde přitom ceny stoupají o 4,2 procenta.

Riziko roztočení spirály zdražování je u nás kvůli rostoucím cenám služeb vyšší než jinde v Evropě. Účty za služby tvoří kolem 40 procent z celkových rodinných rozpočtů.

Premiér Andrej Babiš zuří a nadává na guvernéra Aleše Michla, svého bývalého poradce. Ten už se ale zjevně politických tlaků nebojí a bude se pro udržení nízké inflace snažit udělat cokoliv.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc!