ANO a ODS jako „menší zlo“? Bartoš varuje před „tichým únosem státu“

My se tu potkáváme tři měsíce po ustavení nové vlády Andreje Babiše. Zajímalo by mě, jakou známkou byste ji zatím hodnotil, úplně stejně jako ve škole.

Je pravda, že kromě takových těch balonků vypuštěných s velmi radikálními postoji, kterými tato vláda začínala, se toho moc nestalo. Vláda na sebe převzala platby za obnovitelné zdroje místo lidí a teď tvrdí, že zlevnila energie, ale jinak jsem si nevšiml, že by se událo něco zásadního, co by stálo za hodnocení ve smyslu reálného dopadu na občany. Teď se samozřejmě nebavím o personálních čistkách nebo o návrzích zákonů, které třeba ještě neprošly Sněmovnou. Ale vlastně v tuhle chvíli, kromě poměrně velkého chaosu, který logicky vyvolává kombinace ANO, SPD a Motoristů, tam není žádný hmatatelný výsledek.

Dostaneme se k tomu postupně, ale jaká je tedy ta známka?

Kdybych to bral podle toho, co z té vlády leze ven, dal bych jí čtyřku. Ale kdybych zhodnotil nesplnění jejích předvolebních slibů z pohledu mě jako opozičního politika – což je paradoxní situace, protože řadu jejích nesplněných slibů naopak hodnotím kladně – musím říct: V těch velkých věcech zatím dobrý. Muniční iniciativa dál pokračuje. Nákup stíhaček F-35 pokračuje. Ačkoliv se premiér nejdřív strašně prsil, že nebude řešit koncesionářské poplatky pro veřejnoprávní média, nakonec je řešit bude. Takže z těch věcí, kterými Andrej Babiš před volbami strašil, jako byl reverz důchodové reformy a další velké kroky, v tomhle směru se ta vláda zatím celkem drží a nic z toho nebourá.

Jak to čtete? Je to tak, že ti menší koaliční partneři zkusí nahodit nějaké opatření – třeba ostřihnout se od Západu ohledně nákupu F-35 nebo muniční iniciativy, požadují referendum o vystoupení z EU a NATO – a hnutí ANO to potom nějak usměrní?

Myslím si, že skutečným cílem Andreje Babiše a hnutí ANO – po vzoru jeho kolegů ze Slovenska nebo z Maďarska – je ovládnout ten stát. Takzvané capture the state. To je jeho hlavní cíl z řady důvodů. A všechno ostatní, pokud to přímo nekoresponduje s jeho partikulárním zájmem, je pro něj jenom jakýsi šum. Vlastně ho to až tak moc nezajímá. Jsou zde nějaké jasné pilíře, které všichni vnímáme – ať už je to Evropská unie, nebo NATO. Andrej Babiš nutně nepotřebuje být neakceptován evropskými politiky nebo dělat v této oblasti nějaké prudké pohyby.

Byť i on, protože před volbami ostře soutěžil o hlasy voličů SPD a evidentně jim je v závěru kampaně sebral, občas tato témata adoptuje. Ačkoliv mu vnitřně nejsou vlastní a reálně je nechce prosazovat.

Vy jste si dělal analýzu, co se vlastně teď ve vládě děje?

Ano, dělal jsem si analýzu toho, co Andrej Babiš od těch svých koaličních partnerů vlastně očekával. A myslím si, že ta očekávání jsou už naplněná. Jeho vláda potřebovala získat důvěru ve Sněmovně – tu získala. Andrej Babiš potřeboval získat poslaneckou imunitu – tu získal. A rozpočet na rok 2026 byl schválen. V tuto chvíli si Babiš v klidu pojede svou vlastní hru. Vláda existuje, peníze jsou narozpočtované a on už teď může být klidně tím, kdo ve Sněmovně aktivně hledá různé strategické aliance pro ten či onen návrh napříč spektrem pro splnění svých zájmů.

Když se podíváme na Sněmovnu, mluvíte o aliancích. Přichází tam na přetřes ODS?

Podle návrhu změny jednacího řádu Sněmovny, pod který se z opozičních stran paradoxně rovnou na ohlášené tiskové konferenci podepsala i ODS, si myslím, že daleko více teď bude tlačit jakýsi politický model kyvadla, takové pendulum ANO a ODS. Je to jasně vidět třeba ve věci nominačního zákona, v omezování jistých protikorupčních zákonů nebo třeba ve stavebním zákoně, což je aktuálně tandem Hospodářské komory, hnutí ANO a ODS.

Ještě než se dostanu k vašim slovům o únosu státu, chci se zastavit u ODS. Vy se obáváte politického kyvadla mezi ODS a ANO. Není to ale poprvé, co od Pirátů slyším tento narativ. Máte pro to dokonce i termín „odsáno“. Platí to jen pro Prahu, nebo pro celorepublikovou politiku? Zní mi to, že před přibližováním těchto dvou subjektů varujete velmi důrazně.

Podívejte, když si vezmeme, jestli je pro Českou republiku lepší vláda Andreje Babiše, SPD a Motoristů než případná jiná vláda – ať už by to bylo ANO s ODS, nebo ANO se STANem, tak zkrátka pro stát by to kyvadlo ANO a ODS byla samozřejmě ta lepší varianta. I když sama o sobě není dobrá. 

Když se podíváme na vývoj před sněmovními volbami v roce 2021 a zhodnotíme tehdejší výsledky krajských voleb, ta blízkost je zjevná. Ať už to byly střední Čechy, kde si na hejtmanskou pozici brousil zuby pan poslanec Skopeček, nebo Praha, kde i díky vyjednávání Zdeňka Hřiba, ale ve finále hlavně díky hlasu Hany Marvanové, tato koalice ODS a ANO nevznikla. I když to bylo na spadnutí a trvalo to tehdy asi čtyři měsíce, než se upekla současná pražská koalice.

Ta afinita, ta blízkost těchto dvou subjektů v ekonomických otázkách, v názorech na privatizaci a podobně, je tam zkrátka obrovská. Uvidíme, co nám přinesou nadcházející komunální volby, protože si myslím, že po nich může dojít ke změnám i na té celostátní vládní úrovni.

Takže to není uzavřená kapitola?

Rozhodně ne. Zároveň si ale nemyslím, že by Andreji Babišovi nějak zásadně vadila nekompetence jeho současných koaličních partnerů – ať už ta faktická, nebo politická. Spousta těch ministrů tam lítá jak nudle v bandě. Babiš však moc nechce zažívat situace, kdy někde ohlásí svůj obrovský super projekt, vyjde hrdě z nemocnice s tím, jak všechno zařídil, a vzápětí je konfrontován s výroky Tomia Okamury nebo jiných radikálů. Okamura teď tvrdě soutěží s panem Rajchlem, protože ten mu ve volbách trochu vypálil rybník v čirém radikalismu. Okamura jako předseda Sněmovny se přece jen musí občas trochu krotit.

Vy jste před chvilkou zmiňoval onu sněmovní mechaniku a změny jednacího řádu. Co přesně se tam děje?

Podívejme se, jak to aktuálně funguje. V minulém volebním období to byl Marek Benda z ODS, který byl naprostou brzdou nebo naopak akcelerátorem úplně všeho, co se ve Sněmovně mohlo stát. Pan Benda obhájil svou pozici předsedy poslaneckého klubu, tudíž on je ten hlavní člověk, který reprezentuje první nejsilnější opoziční stranu.

Když se podíváte na návrh změny jednacího řádu, který jsme mimochodem my jako Piráti předložili už v minulém volebním období, když jsme byli ještě vládní stranou, tato nová předkládaná verze je velmi destruktivní směrem k jakékoliv možnosti opozice vůbec vystupovat. A pod ten návrh se podepsala ODS na doporučení Marka Bendy! 

V momentě, kdy jako opoziční politik máte možnost ve faktických poznámkách vystoupit ne dvakrát v přímé reakci na řečníka, ale pouze dvakrát za celé dlouhé jednání k jednomu bodu, je to naprostá konečná. Zdá se mi naprosto nepochopitelné, že by si tohle na sebe upletla strana, která má v plánu být čtyři roky v tvrdé opozici. Proč to ODS udělala? Není tohle už náhodou tichá příprava na možné nové mocenské uspořádání?

Na druhou stranu, nebyly ty obstrukce v minulé Sněmovně už neúnosné?

Objektivním pohledem, když se podíváme na poslední rok nebo dva minulé vlády, Sněmovna byla zablokovaná v zásadě nekonečnými obstrukcemi hnutí ANO a SPD. Nedařilo se prosadit skoro nic. Takže nějaká úprava jednacího řádu je bezpochyby na místě. Ale my jsme tu změnu připravovali s ohledem na modernizaci instituce, nikoliv k umlčení debaty.

Pirátský poslanecký klub je navíc velmi atypický. Máme mladší poslance, průměrný věk u nás je kolem 37 let. Máme tam spoustu žen z regionů, které mají dvě nebo tři děti. Na nich jasně vidím, jak ta sněmovní dynamika a nepředvídatelnost – kdy se bude jednat, jestli se bude jednat přes noc – tvrdě dopadá na normální život a na rodiny. 

Pro nás, co jsme z Prahy nebo ze středních Čech, to není takový problém. Přijedete večer domů. Ale pro lidi z regionů to je brutální zásah. A návrh, který teď vládní koalice s podporou ODS tlačí, žádné prvky moderní Sněmovny neobsahuje. Obsahuje jen vydláždění cesty pro vládní válcování.

Zmiňoval jste „capture the state“, tedy únos státu. Můžete uvést konkrétní legislativní kroky, které vás v poslední době znepokojily? Máme tu novelu služebního zákona, zrušení nominačního zákona, zabavování majetku...

To jsou úplně ukázkové příklady. Ale těch věcí je daleko víc a není to konečný výčet. Vzal jsem si na to i tahák (ukazuje vytištěný článek z Hospodářských novin). Zatímco všichni vědí, že stát trpí nedostatkem dobrých kompetencí v oblasti IT a neumí ty experty zaplatit, plán této vlády je v rámci dalších čistek se těch zbylých IT expertů zbavovat. Což je paradoxní, protože vláda zrovna nedávno ohlásila svůj plán do roka dotáhnout právo občana na digitální službu. Člověk se musí logicky ptát: Jak toho proboha chtějí docílit, když se stát aktivně zbavuje lidí, kteří tomu rozumí?

Očekávám, že za tím bude nějaké předjednané kooperování třeba s firmami pod Hospodářskou komorou. Slyšel jsem už dokonce myšlenky, že by se tyto kritické státní projekty mohly řešit formou PPP (Public-Private Partnership). Přeloženo do češtiny: „My to pro vás, milý státe, vyvineme, pak to budeme hezky spravovat a vy nám za to budete posílat těžké peníze.“ To je dlouhodobý mokrý sen Hospodářské komory.

Co je na tom špatného, pokud to bude fungovat?

Jde o to, že klíčová a ekonomická data mají patřit státu. Nechcete je svěřovat soukromým subjektům. Navíc ta představa, že to vyvinete levněji a rychleji, je naprosto mylná. Je to obrovské riziko.

A pak je tu další věc. Podívejte se třeba na ministerstvo pro místní rozvoj. Vláda si tam vybrala zmocněnce pro stavební zákon. Víte, kdo to je? Paní Hana Landová. Největší lobbistka developerů a Finepu. Stačí si ji zadat do Hlídače státu. Firmy, pro které pracovala, sponzorovaly politické strany desítkami milionů korun. Máme tu formální zákon o lobbingu, ale v reálu se z lobbisty stane státní úředník, který má přímo koordinovat klíčovou agendu na ministerstvu. Takže zástupce zájmů miliardářů píše zákony. A na zemědělství je to to samé.

Na zemědělství je bývalý lobbista přímo ministrem, tam je to přiznané.

Ano, tam je to přiznané. A proto říkám, že my Piráti jsme vždy stáli na straně těch menších. Na straně rodinných farem, ekologických zemědělců. Nikoli agro-mamutů, kteří teď diktují pravidla hry.

Nemáte tu současnou situaci tak trochu na triku i vy jako Piráti? Vaše předchozí vláda pětikoalice slibovala hlubokou „deagrofertizaci“ státní správy. K té ale nakonec nedošlo, alespoň ne v očekávaném rozsahu. Není to z vaší strany selhání?

Já to jako chybu rozhodně vnímám a tuhle kritiku naprosto přijímám. Ale má to tři objektivní důvody.

Za prvé, minulé vládní strany se ke státu a k úředníkům chovaly podstatně slušněji. Neprobíhaly u nás žádné brutální personální čistky ze dne na den. Dnes vidím, že ti nejlepší lidi musí odejít. Přivedl jsem na ministerstvo Víta Lesáka, špičkového specialistu na dostupné bydlení. Přivedl jsem Leoše Steinera, největšího bojovníka proti korupci z kauzy ROP Severozápad, abychom narovnali dotační systém. Tihle lidé museli během pár dnů odejít. A jsou nahrazováni lidmi, kteří se státní agendou nemají vůbec nic společného.

Druhý důvod je čistě lidský. Spousta dobrých lidí v úřadech nechtěla akceptovat nutné strukturální změny, které by nám umožnily věci rozhýbat. A třetí věc – v některých oblastech ta „deagrofertizace“ v minulé vládě jednoduše nebyla ze strany ostatních stran žádoucí. Prostě ty struktury byly příliš propojené. Česká republika je malý rybník.

Za celé čtyři roky jsem nepochopil a nechápu to doteď: Proč proboha Marian Jurečka nebo Marek Výborný nikdy ostře nehrábli do vymáhání neoprávněných dotací? Pokud máte na stole jasný závěr Evropské unie, že tyto peníze neměly být vyplaceny, tak je musíte po Agrofertu vymáhat! Šlo o 7,5 miliardy. Přestože já i Jakub Michálek jsme u soudů bojovali a vyhrávali menší kauzy, na tenhle balík ze strany tehdejší koalice nechtěl nikdo sáhnout.

Vy jste se v minulé vládě prezentovali jako opozice v koalici. Teď říkáte, že jste jedinou skutečnou opozicí ve Sněmovně. Vytváří se tu obraz „nespolupracujících Pirátů“. Není to trochu vaše vina?

Ten narativ je naprosto účelový a neférový. Je to jasná mocenská strategie ostatních stran – vykreslit Piráty jako někoho, s kým se nedá pracovat, aby nás vytlačili ze hry. Realita? Byli jsme ve vedení devíti krajů, vedli jsme největší česká města. Umíme dělat kompromisy. Ale máme jedno tvrdé no-go – nikdy nepůjdeme s extremisty a populisty.

My prostě děláme politiku jinak. Když Pavel Blažek seděl na ministerstvu spravedlnosti a lítal v kauzách, třikrát jsem o tom jednal s Petrem Fialou. On se rozhodl ho podržet, což ODS stálo nemalé procento hlasů. Byla to obrovská chyba. My věci nazýváme pravými jmény. Když někdo krade, řekneme, že je zloděj.

Jaké jsou teď priority Pirátů pod vedením Zdeňka Hřiba? Přece jen se snažíte cílit více na středové voliče.

Díváme se dopředu. Dřív jsme občas byli pro voliče v době krize příliš abstraktní, vtahováni do okrajových kulturních válek a edgy témat. Ale Zdeněk Hřib ten kurz jasně změnil. Jsme v politice už 15 let a naše zaměření je nyní absolutně pragmatické: Ekonomika, energetika, digitalizace a bydlení. To je to, co lidi skutečně trápí.

Andrej Babiš bude vyvolávat kulturní zástěrky, aby se neřešilo, že litr nafty stojí 50 korun. My máme naopak na stole konkrétní rodinné balíčky a ekonomická řešení, která tahle vláda dříve nebo později prostě bude muset zkopírovat, jestli nechce narazit do zdi.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.