Kongres ODS: Jenom facelift nestačí, strana musí projít proměnou formy i obsahu

Pokud se nestane nic mimořádného, bude po víkendu vypadat nejvyšší vedení ODS takto: Předsedou delegáti zvolí Martina Kupku, prvním místopředsedou Tomáše Portlíka. Stačí to na rozjetého Andreje Babiše? Samo o sobě nikoliv. Otázku „Jak porazit Andreje Babiše“ by si měl alespoň v duchu položit každý z pětiset delegátů pražského Kongresu. 

Hnutí ANO je posledních deset let jasným hegemonem tuzemské politiky, a zatím nic nenaznačuje tomu, že by se to mělo v nejbližší době změnit. V minulosti Babiš vybral elektorát ČSSD i komunistům, teď může to samé udělat ODS. Jen se podívejte, kdo zvýšil podnikatelům daně a kdo jim je chce nyní snižovat. 

Petr Fiala dokázal Andreje Babiše před čtyřmi lety porazit tím, že vytvořil koalici SPOLU a měl ohromnou porci štěstí v podobě milionu propadlých hlasů. 

Jenže taková situace se opakovat nebude – jednak se tehdejší opozice z pasti volebního kvóra poučila, jednak ódéeska za koaliční kompromisy zaplatila ohromnou cenu u vlastních voličů. Tak tedy kudy na Babiše?

Nemá smysl si lhát do kapsy, výchozí pozice strany není žádná sláva. Lednový průzkum STEMu ukazuje, že ANO je na 34 procentech preferencí, ODS na 14 %. To je rozdíl třídy, se kterým nikdo ve straně nemůže být spokojený. 

Ještě horší obrázek vykresluje průzkum společnosti Behavio, podle ztrácí ODS jako brand. Jinými slovy – lidé si víc asociují podporu podnikání s hnutím ANO než s ODS. A to je pro stranu průšvih. 

Situaci strany jako „nedobrou“ popisuje před kongresem například bývalý místopředseda strany Ivan Langer, kterému už jde stěží o nějaké funkce. „Nedobrou kondici společenství ODS vidím ve ztrátě identity, ideové rozmlženosti a zapomnění na to, že kdo nezná kořeny stromu, z něhož vyrostl, je jen list, který uschlý jednoho dne vítr odvane do zapomnění,“ uvedla někdejší výrazná osobnost ODS. 

Langer zároveň naznačuje cestu zpět, alespoň pohledem obsahu. Představuje olomoucké artikuly, programový dokument pro vznitřní diskusi ve straně. Jde o šest klíčových bodů a ideových východisek, na kterých by strana měla znovustavět svůj úspěch. Kapitoly jednotlivých artikul zní: Soukromí je nedotknutelné, levný stát, nezadlužená budoucnost, solidarita zodpovědných, tržní hospodářství a kapitalismus a národní stát jako podstata identity. 

Jenže ani olomoucké artikuly – samy o sobě smysluplné – na populisty stačit nebudou. Babiše neporazíte jen programem. A to tím spíš, že ODS byla čtyři roky u vlády a voliči jí znovu na hesla jako „chceme malý stát“ či „podporujeme podnikatele“ neskočí. Zvlášť poté, co vláda nákupila benzínky Robin Oil, zavedla Windfall daň, zvýšila daně podnikatelům a zadlužila zemi o víc než bilion korun.   

Kde tedy začít, aby ODS nevypadala příliš pokrytecky? Musí si udělat pořádek u sebe doma. Strana se může zbavit politického trafikanství (viz Stanjura do Správní rady VZP), nepotismu a kumulace funkcí (také si o předsedovi mladé ODS Michalu Chládkovi pamatujete hlavně to, že měl pět veřejných placených pozic?) a odblokuje zabetonované stranické pozice novým lidem a myšlenkám. Strana musí dát najevo, že chce stát na meritokracii, nikoliv na tom, kdo koho zná, kdo má jaké stranické zásluhy či z jakého regionu pochází. 

Oba kandidáti na předsedu strany tvrdí, že ODS má na to hnutí ANO porazit. Nic jiného ani před Kongresem říkat nemohou. Podstatné je, že taková ODS, která dokáže ve volbách pravidelně porážet Andreje Babiše, musí vypadat jinak, než jak je strana nastavena nyní. Který lídr by se k tomu straně hodil víc? 

Místopředseda Martin Kupka ztělesňuje politickou zkušenost, hmatatelné výsledky i jasnou a tvrdou argumentaci. Je schopný a oceňovaný politik, jeden z nejlepších lidí, které má strana k dispozici. 

Přesto sám na Babiše nestačí. Ne snad proto, že by byl v zajetí Fialovy ideologické linie a neformálním pokračovatelem profesorova odkazu. Chybí mu ale určitá radikálnost, odvaha přicházet s velkými vizemi a bouchnutím do stolu je „na Trumpa“ prosadit. 

Radim Ivan na druhé straně představuje chybějící radikálnost, schopnost vytyčovat velké cíle a až poté k nim hledat politické cesty. Možná zbrkle, možná naivně, ale po čtyřech letech útlocitného kompromisování v rámci Spolu jdou jeho nápady na komoru toho, co chtějí voliči slyšet. Ivan představuje Milleivoskou vizi, že vše je možné, že je jenom na nás, na občanech, jakou zemi si tu uděláme. Na druhé straně však Ivanovi chybí silná politická zkušenost a v porovnání s Martinem Kupkou i výraznější politické úspěchy: a obojí je k tomu, aby dokázal vyzvat a porazit Andreje Babiše mano y mano, klíčové.

ODS by potřebovala od každého z předsednických kandidátů něco – a to je jen začátek. Nový předseda musí přinést programový návrat k DNA strany, násobně lepší marketing přizpůsobený digitální době a změnu vnitrostranického fungování i mindsetu členů. A především: potřebuje za sebou mít „politicky nadrženou“ stranu, jejíž členové doslova žízní po úspěchu. Ne proto, že jim vítězství ve volbách přinese vliv, funkci, nebo čtyři roky zajištěného příjmu. Ale primárně proto, že politika je způsob, jak měnit věci k lepšímu a jak zajistit, že se nám tu všem bude žít zase o něco líp. 

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.