GLOSA MARKA KERLESE | Umělá inteligence může mít podle odborníků na mozkovou aktivitu člověka podobně negativní vliv jako vynález auta na zhoršení jeho fyzické kondice. Zcela namístě je proto otázka: co dělat, abychom duševně totálně nezdegenerovali?
Žádného dělníka ani sedláka by na začátku 19. století nenapadlo, že po celodenní těžké práci bude ještě kopat do míče nebo běhat zbůhdarma na nějaký kopec. Fyzické aktivity měl v běžném životě každý víc než dost.
Teprve s průmyslovou revolucí a vynálezy, umožňujícími lidem pohodlnější a fyzicky méně náročný život, přišel nástup zlaté éry sportu. Sport měl být (a platí to dosud) určitým prostředkem k tomu, jak si udržet fyzikou kondici i v době, kdy místo chůze může člověk využívat k pohybu celou škálu dopravních prostředků a velkou část vyčerpávající manuální práce za něj obstarávají stroje.
Abychom fyzicky nezdegenerovali, začali jsme se hýbat „pro zdraví a zábavu“. A nutíme k tomu i své děti, ohrožené obezitou a dalšími problémy vyplývajícími z nedostatku pohybu – kdysi sezením před televizí, dnes navíc u počítačů a mobilů. I z toho důvodu přece existuje ve škole tělocvik.
Mozek není sval, ale bez tréninku zleniví
To, co se dnes děje v oblasti mentální aktivity člověka, je přitom zcela srovnatelné s důsledky průmyslové revoluce a omezení pohybu. Ano, na rozdíl od svých předků máme k dispozici milionkrát více informační zdrojů, jejichž každodenní analýzou bychom teoreticky měli zaměstnávat (a trénovat) mozek více a lépe než naši předci. Jenže problém spočívá v tom, že umělá inteligence začíná „pracovat“ za nás. A to stále lépe a častěji.
Je to podobné, jako kdybychom šli do lesa hledat houby. Mohli bychom chodit tři hodiny po lese, příjemně se projít, relaxovat a přitom najít dva staré suchohřiby a jednu shnilou lišku. Nebo se někoho zeptáme: kde jsou houby? A on řekne: jdi 200 metrů rovně, pak zahni doleva a pod tím velkým dubem najdeš pohromadě padesát pravých hřibů. Co si vybereme?
Fakt, že druhá možnost nabízí rychlejší cestu k cíli, ale dříve či později povede k houbařově fyzické a mentální degeneraci, lze snadno aplikovat i na vliv umělé inteligence. „Jako při nečinnosti atrofují svaly, tak pochopitelně při nečinnosti degeneruje i mozek,“ říká Tomáš Blumenstein, člen předsednictva společnosti Mensa, sdružující lidi s IQ vyšším než 130.
Inteligence je podle něj vrozená. A pokud se dá mírně ovlivnit, tak maximálně do dvou let věku. Něco zcela jiného je ale mentální mozková aktivita, která při nečinnosti leniví – podobně jako fyzická stránka člověka při nedostatku pohybu.
„S tím budeme muset určitě něco dělat, ovšem zatím nevíme přesně co. Důsledky rozvoje umělé inteligence pro lidskou mysl nejsou zatím úplně jasné,“ podotýká Blumenstein.
Prof. PhDr. RNDr. Zdeněk Půlpán, CSc., profesor didaktiky matematiky, přece jen určité řešení nabízí. Je totiž dlouholetým kritikem přebujelého využívání didaktických testů ve školách, založených na vyplňování „dotazníků“ a výběru z několika možností.
„Didaktické testy nutí studenty, aby se učili pouze to, co vymyslel někdo jiný, a málo se zabývali tím, aby vymýšleli vlastní řešení,“ upozorňuje Zdeněk Půlpán. Pokud by školy umožnily studentům, aby místo pouhého vyplňování testů mohli lépe uplatnit svou kreativitu a vlastní postupy, mohlo by to znamenat i určitý druh – dnes tolik nutného – mozkového tělocviku.
„Jinak nás v oblasti mentálních schopností čeká katastrofa. Mnoho lidí přestává přemýšlet a racionálně uvažovat, což se projevuje ve školství, v politice, prostě všude,“ tvrdí profesor Půlpán.
Sláva řemeslníkům
Podobný názor mají i někteří lidé, kteří se živí řemeslem a setkávají se s vysokoškolsky vzdělanými zákazníky, schopnými využívat moderní technologie, ale neschopnými základních myšlenkových a početních úkonů. „Jdeme pracovat k architektovi a on nás nutí k věcem, které prostě nemohou fungovat, stejně jako nemůže téct voda do kopce. Je úplně nepolíbený prostou logikou,“ postěžoval si mi jeden známý budějovický instalatér. A není zdaleka sám, kdo to tak vnímá.
Řemeslníci, tedy ti dobří, přitom dnes zůstávají prakticky jedinou skupinou lidí, kteří se musejí obejít bez umělé inteligence a při práci přemýšlet a analyzovat problémy sami.
A tak je možná (s velkou nadsázkou) čas uvažovat o tom, zda by místo právníků a politologů nemělo vstupovat do politiky více dobrých řemeslníků. Za jejich zdravý úsudek jim jednou můžeme být vděční víc než za hlubokomyslnou politickou analýzu.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
