Pětina mladých Evropanů říká, že autokracie může být lepší než demokracie. Možná mají pravdu...

Nově obavy z radikalizace mladých vzbudil průzkum agentury YouGov pro Nadaci TUI – Young Europe 2025. Vyplývá z něj, že více než pětina Evropanů narozených po roce 1995 by si přála autoritářský režim. Je snad „generace Z“ totálně „zkažená“? 

Nechám stranou hysterické titulky a rozeberu onen průzkum střízlivě a v souvislostech (z původního zdroje, ne z novin). K tomu přidám něco domácích zkušeností. A na závěr vyslovím jedno varování a jedno uklidnění.

Předem je třeba konstatovat, že dotazování proběhlo jen ve vybraných evropských zemích. Jmenovitě v Německu, Francii, Španělsku, Itálii (tedy nejlidnatějších státech EU), v Řecku, Polsku (jediný zástupce regionu střední a východní Evropy) a ve Velké Británii. Neboli nám nejbližší území reprezentuje ve vzorku jen deset procent. Proto budu kromě celkových čísel uvádět v případě potřeby i Poláky (a další dle kontextu).

Než se dostanu k názoru mladých na diktaturu, který vzbudil tolik (dle mě přehnaného) zděšení, podívejme se na jejich postoje k tématům, která momentálně rozdělují všechny, mladé i staré, a to na podporu masové migrace, na klima hysterii a na čím dál větší omezování váhy národních států v Evropské unii. Možná z toho laskavý čtenář sám nahlédne, co asi tak může (nejen) lidi ve věku 18–29 let radikalizovat...

Obecně řečeno, ochota přijímat „nájezdníky“ z cizích kultur i snášet bídu kvůli válce s uhlíkem u mladých klesají (v závorce údaje z roku 2021). Otevřeno migraci zůstává letos jen 21 % (30 %), odmítá ji 38 % (26%), počet nerozhodnutých zůstává na 33%. Green Deal i za cenu zchudnutí podporuje 32 % (44 %), ekonomický růst preferuje 23 % (14 %), ani jedno z toho si neumí vybrat 37 % (34 %).

Asi nepřekvapí, že mladí Poláci jsou v obou případech ještě odmítavější, než v průměru jejich západní vrstevníci. Migranty z nich vítá jen 12 % (31 %), odmítá je 51 % (23 %) a 30 % (33 %) má neutrální postoj. Brzdit oteplení i za cenu snížení životní úrovně je ochotno 25 % (37 %), 29 % (16 %) preferuje prosperitu a 38 % (36 %) neví.

Mladí dále jistě nemile zaskočili eurohujery odpověďmi na otázku, zda by všechny členské státy měly mít v EU stejné slovo, jestli EU má činit rozhodnutí, i když s nimi nesouhlasí všichni a některé země hlasují proti, a zda se všechny členské státy shodují ve většině otázek. Na první odpovědělo kladně 68 %, na tu druhou 48 %, na třetí 45 % respondentů. Neboli preference národní suverenity u mladých převažuje nad násilnou unifikací.

Tyto výsledky jsou zdrcující zprávou pro příslušníky unijního mainstreamu. Ti berou jsou pojmy jako diverzita, klimatická odpovědnost a silná Evropa coby své základní a „nezpochybnitelné“ definiční znaky. Vlastní identitu nemají, čili multikulturní, zelená či integrační ideologie jim nahrazují původní hodnoty západní civilizace i vlastenectví, protože ty si oškliví.

Jak to, že levicová a progresivistická média přešla tyto klíčové informace a z průzkumu si vybrala banální sdělení o údajné popularitě diktatur mezi mladými?

Nelze se vyhnout podezření, že woke aktivisty frustrovalo odmítnutí migrantů, obětí ve jménu klimatismu a posilování bruselského centra. Nechtěli to přímo přiznat, tak si svou zlost sil vybili na mladých tím, že je obvinili z příchylnosti k totalitarismu. Protože když multikulturalismus mezi lidmi pod třicet let odmítá v rámci všech měřených zemí skoro dvakrát více dotázaných, než kolik ho vítá, tak to zjevně ideology „antikolonialismu“ hodně zabolí.

Neomarxisty musel naštvat i rostoucí odpor ke Green Dealu. Zde navíc musíme brát v úvahu i formulaci otázky, jež zněla: „Někteří se domnívají, že boj proti změně klimatu by měl být rozhodně prioritou, i když to poškozuje hospodářský růst. Jiní se domnívají, že hospodářský růst by měl být rozhodně prioritou, i když to boj proti změně klimatu ztěžuje. Jaký je váš názor?“ Mnozí mohli mít strach být za „sobce“, takže raději zvolili možnost „nevím“.

A jak je to s oním zatracováním demokracie? Opět poněkud jinak, než je nám levičáky prezentováno. Mladí primárně mají strach, co se v jejich zemích děje. Ochota přijmout „vládu pevné ruky“ (ostatně nijak zvláště vysoká), je pak spíše důsledkem těchto obav, nikoli osobních preferencí.

Obecně je se stavem demokracie ve své zemi nespokojeno 37 % mladých, opačný názor zastává 26 %. V Polsku jsou tato čísla 30 % a 23 %, tedy sice méně úplně spokojených, ale ještě méně úplně nespokojených, tedy celkově menší rozdíl při větším počtu spokojených částečně (40 % oproti 29 %).

Ještě hůře vyznívají odpovědi, zda dotázaní pozorují ve vlastním státě antidemokratické chování (53 % ano, jen 14 % ne) a zda je demokracie ohrožena (48 % souhlasí, 20 % nikoli). Ne moc dobře to dopadlo i s otázkou, zda se mladí bojí říci svůj názor. Celkově má strach se otevřeně vyjádřit 29 % a nemá ho 42 %, avšak ve Francii jsou tato čísla 37 % a 34 %, v Řecku dokonce převažují obavy v poměru 39 % ku 27 %.

Právě ve světle postojů k migraci, utahování zelených šroubů a stavu demokracie je třeba chápat onu – široce medializovanou – reakci na tvrzení „za určitých okolností je autoritářská forma vlády vhodnější než demokratická“, s nímž se ztotožnilo 21 % mladých. S tím, že „demokracie je lepší než jakákoli jiná forma vlády“ souhlasilo 57 % a 8 % myslí, že „pro lidi, jako jsem já, nakonec nezáleží na tom, zda je forma vlády demokratická, či nikoli“. Proč ta panika?

Jistěže pouze 57 % lidí do třiceti let, kteří považují demokracii za všech okolností za nejvhodnější systém (při 14 %, odpovědí “nevím”), není nijak oslňující výsledek. Nicméně když to vezmeme v kontextu dalších názorů, mohlo být i hůře… Žádalo by si to další zkoumání. Co přesně chce 29 % mladých, kteří jsou za jistých podmínek ochotni připustit autoritářský režim místo demokratického, popřípadě je jim to jedno?

Možná tito rebelové chovají naději, že jiná forma vláda by lépe ochránila jejich základní práva a svobody, zajistila jim více bezpečí a prosperity? Bylo by také dobré vědět, co si kdo z oné (znepokojivé) většiny mladých, kteří vidí ve svých zemích antidemokratické tendence, pod tímto pojmem představuje. 

Průzkum ukázal, že levičáky aktivizuje klima, pravičáky migrace. Chybí v něm však odpovědi na důvody nespokojenosti s demokracií a na příčiny jejího ohrožení.

Průzkum nabízí spíše materiál pro formulace dalších otázek a jeho nynější hysterická interpretace je nepatřičná. Největší chyby se mediální mainstream dopouští (nejen zde) v tom, že jaksi implicitně ztotožňuje extremismus s „krajní pravicí“. 

Ve skutečnosti je v zásadě jedno, jakou barvu nosí radikál, zda hnědou, rudou, nebo zelenou. Vždy je hrozbou pro společnost a civilizaci.

Obecně se potvrzuje, že mladí snadněji podléhají nejrůznějším extrémům. V posledním průzkumu STEM pro CNN Prima News získávají protestní subjekty v kategorii 18 až 29 let celkem 43 % (SPD 14 %, Motoristé 15 %, Stačilo! 1 %, Piráti 13 %), zatímco v celé populaci jen 31 % (SPD 14 %, Motoristé 4 %, Stačilo! 5 %, Piráti 8 %). A opravdu si nedělejme iluze, že Pirátská strana není radikální. To ukazují i přelivy mezi ní a Motoristy.

Pokud šetření YouGov něco ukazuje, tak spíše potíže se stavem demokracie v Evropské unii i členských zemích, než nebezpečný příklon mládí k extremismu (rozhodně ne v míře převyšující přirozenou dispozici k radikalismu danou věkem). Nicméně je namístě varování: totalitární tendence plynou z fungování samotného systému, a to ať už se to týká dalšího přitahování uzdy, či naopak zneužití těchto problémů nějakým autoritářem.

Co nás však může uklidnit? Evidentně si nevychováme nové Leniny a Hitlery. Pouze citlivé malé lidi, kteří požadují, aby vlády a úřady neřešily nesmysly, ale reálné problémy, jež je trápí. Když se toho nedočkají, teprve pak se mohou vzbouřit a může být vážně zle. Naslouchejme jim, dokud je čas.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.