Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna čelí těsně před koncem svého šestiletého mandátu odebrání prověrky na stupeň tajné, o němž Národní bezpečnostní úřad rozhodl na základě utajované zprávy kontrarozvědky. Mlsna v tom spatřuje cílenou snahu o svou diskreditaci v právě vyhlášeném vládním výběrovém řízení a reaguje podáním rozkladu, trestním oznámením pro podezření z vyzrazení utajované informace i opětovnou kandidaturou na post šéfa klíčového regulátora. V otevřeném rozhovoru s Petrem Dimunem a ekonomickou analytičkou Lenkou Zlámalovou detailně rozebírá fungování antimonopolního úřadu, cenotvorbu potravin, sporné místní šetření v Seznamu i ostré střety s politiky po zrušení miliardové digitalizace stavebního řízení.
Co se v rozhovoru dozvíte:
Z jakých důvodů NBÚ odebral Petru Mlsnovi bezpečnostní prověrku a co v písemném odůvodnění zcela chybí.
Proč šéf ÚOHS podává trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli úniku informací do médií.
Kde ve skutečnosti končily marže během velké inflační vlny a proč je trh s potravinami oligopolní.
Proč předseda antimonopolního úřadu koriguje některé pokuty vyměřené úředníky a jak funguje institut narovnání.
Co přesně odstartovalo konflikt s Ivanem Bartošem a jak do fungování regulátora zasáhla digitalizace stavebního řízení.
Jak Mlsna vysvětluje své společenské vazby, dary od Miloše Zemana či účast na svatbě advokáta z Rowan Legal.
Následující text je redigovaným zápisem rozsáhlého rozhovoru s Petrem Mlsnou a Lenkou Zlámalovou v pořadu Dimun.
Konec éry temné deky a návrat respektu
PETR DIMUN:
Než se dostaneme k aktuálním událostem posledních dní, k odebrání bezpečnostní prověrky a nadcházejícímu výběrovému řízení na nového šéfa ÚOHS – cítíte se po šesti letech v čele úřadu jako pohrobek minulé éry?
PETR MLSNA:
Necítím se jako pohrobek. Cítím se jako předseda úřadu, který šest let vracel instituci kredibilitu a respekt. Ono se už možná zapomnělo, jak Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vypadal v roce 2020, když jsem tam na konci roku nastupoval. Byl za zavřenou kamennou zdí, s nikým nekomunikoval, neměl respekt u odborné veřejnosti ani u soutěžitelů na trhu. Byla tam skutečně temná deka, která na všech visela po předchozí éře Petra Rafaje.
Když se za sebou po šesti letech ohlédnu, úřad je komunikativní, mezinárodně respektovaný, pořádali jsme prestižní akci v rámci Mezinárodní soutěžní sítě a šlápli jsme si i na velké hráče na trhu. Nyní je to správně sebevědomý úřad, takže se nemám zač stydět a necítím se jako pohrobek nějaké minulé doby.
PETR DIMUN:
Petr Rafaj odcházel za nestandardních okolností, bylo tam podezření z korupce i úniky z vyšetřování do médií. Pokud vím, dodnes nebyl obviněn ani odsouzen, byť podezření v prostoru zůstalo.
LENKA ZLÁMALOVÁ:
K tomu je ještě jedna poznámka, která není trestněprávní, ale týká se prestiže. Petr Rafaj se nedomluvil anglicky. Ten úřad přitom budí respekt a obavy; řada byznysmenů vám řekne, že antimonopolní úřad je zpravidla nepříjemnější než zásah policie, když naběhnou a zabavují počítače. Za Petra Rafaje se to propadlo až do směšnosti a úřad nebudil respekt.
PETR DIMUN:
Lenko, jak ty osobně hodnotíš šest let Petra Mlsny v čele ÚOHS?
LENKA ZLÁMALOVÁ:
Potkali jsme se v roce 2023 během velké inflační vlny. Petr Mlsna byl vybrán vládou Andreje Babiše a jmenován Milošem Zemanem, to je politický kontext. V roce 2023 vrcholila debata o tom, kdo může za drahotu, a klíčovým tématem byly ceny energií a potravin. ÚOHS tehdy odvedl velkou práci v tom, že vyvrátil narativ o zlých supermarketech. Ukázal, že obří marže končily u zpracovatelů, u českých potravinářských firem.
Definovali sílu oligopolních postavení, a i když to nepřesahovalo hranice, kde se dalo přímo zasáhnout, debatu vyčistili. Andrej Babiš jako zástupce potravinářského byznysu s tím šetřením tehdy určitě nebyl spokojený. Úřad se zachoval odvážně a přispěl k objasnění toho, kdo nese odpovědnost za inflaci.
Kauza drahých potravin: Kde skutečně končí marže
PETR DIMUN:
Byla tehdy na místě debata, zda se mělo zasáhnout, a točilo se to kolem tržních podílů kolem 30 procent. Proč jste nezasáhli tvrději?
PETR MLSNA:
Když se podíváte na celou vertikálu v potravinách od prvovýrobců přes zpracovatele až po retail, neexistuje tam žádný dominantní hráč ani v jednom stupni výroby. Je to klasický oligopolní trh. Když jsme tehdy začali říkat, že trhy jsou oligopolní, všichni se to slovo naučili a začali se zajímat, co to znamená. Oligopol je přitom nejčastější struktura trhu, žádná dokonalá konkurence neexistuje. Vše závisí na tom, kdo jak silně v řetězci vyjednává.
Trh se navíc proměňoval – privátní značky retailu začaly tvrdě konkurovat prémiovým značkám. Zároveň platí, že v zemědělství existují specifika: zemědělci si mohou vytvořit svaz a domlouvat se na výkupních cenách, což je jinak v soutěži zakázaný tvrdý kartel. V zemědělství je to však evropským právem výslovně povoleno. Výrobci komodity se sejdou a zpracovatelům nabídnou jednotnou cenu. Celé zemědělství má spoustu výjimek a nebavíme se o prostředí, kde funguje čistý střet nabídky a poptávky na cenu.
PETR DIMUN:
Nakolik do toho vstupuje politika Evropské unie?
PETR MLSNA:
Hodně to vyplývá z evropské legislativy, která si unijní trh záměrně chrání. Krásným příkladem za všechny jsou cukerné kvóty. Když se Evropská unie kolem roku 2005 rozhodla reformovat cukerní odvětví, nabízela cukrovarům kompenzace za to, že odepíšou kvóty a ukončí výrobu. Skončilo to likvidací cukrovarnictví v České republice a závislostí na dovozu, zejména z Latinské Ameriky.
Po dekádě jsme se vrátili k ochraně unijního trhu. Nechceme soutěžit s levnějším globálním světem, do hry vstoupily etické a politické rozměry jako zákaz dětské práce či fair trade, které se soutěží nemají nic společného. Evropa uvaluje dovozní cla a chrání své producenty, aniž by si kladla otázku, zda jsou konkurenceschopní.
Poslední dva roky navíc Soudní dvůr EU potvrzuje trend, že ze zakázek na vnitřním trhu můžete vylučovat firmy ze států, se kterými unie nemá dohodu o veřejných zakázkách. Směřujeme k politickému narativu autarkie – Buy European. Co si vyrobíme, to si zkonzumujeme. Jenže pak je otázka, zda jsme například ve farmacii vůbec schopni saturovat potřeby evropských obyvatel. Nejsme.
Razie v Seznamu: Místní šetření, newsfeed a soutěžní advokacie
LENKA ZLÁMALOVÁ:
Druhou velkou kauzou, která přitáhla pozornost veřejnosti, byl Seznam. V roce 2024 vystoupil majitel Ivo Lukačovič a označil zásah ÚOHS za jeden z nejhorších dnů svého byznysového života. Jak to tenkrát vypadalo?
PETR MLSNA:
Úřad standardně nezveřejňuje, kde provádí místní šetření. Pokud vydáváme tiskové zprávy, uvádíme pouze oblast trhu, nikoli konkrétní soutěžitele. Zde bylo naprosto zásadní, že informaci o zásahu vypustil sám Seznam. Oni sami to veřejně komentovali. Když se vás pak média ptají, zda tam zasahujete, a všichni o tom píší, je logické, že to potvrdíte, protože ta informace už v prostoru byla.
Navíc to, že jsme zásah potvrdili, byla reakce na dotaz podle zákona o svobodném přístupu k informacím, který podal redaktor samotného Seznamu. A Seznam nás následně zažaloval za to, že jsme na dotaz jejich vlastního redaktora odpověděli.
PETR DIMUN:
Kolik řízení se Seznamem vlastně vedete?
PETR MLSNA:
Vedli jsme jich několik. Jedno se týkalo samotného místního šetření, což nyní leží u soudů. Krajský soud v Brně ho prohlásil za nezákonné, Nejvyšší správní soud toto rozhodnutí zrušil a vrátil věc zpět, takže žádné pravomocné rozhodnutí neexistuje.
V dalších případech se s námi Seznam dohodl na narovnání. Týkalo se to například Srealit, kde jsme vytýkali nerovné podmínky pro prezentaci bytů pro Seznam a pro ostatní realitní portály. Protože jde o klíčovou vstupní bránu na trh, Seznam upravil obchodní podmínky a narovnal je. Podobné to bylo u pracovních portálů. Seznam uznal pochybení a my jsme to vyřešili takzvanou soutěžní advokacií. Nešli jsme do sankčního řízení, podmínky se upravily pro všechny stejně a bez diskriminace.
LENKA ZLÁMALOVÁ:
A ten sporný případ u soudu se týká newsfeedu a dělení reklamních výnosů mezi Seznamem a vydavateli?
PETR MLSNA:
Bavíme se o tom, co bylo předmětem prověřování. Zda to někdy budeme věcně šetřit, závisí na tom, jak dopadnou soudy. To, co je známo ze soudních spisů, odpovídá tomu, co říkáte.
Trestní standard a miliardové pokuty: Proč funguje narovnání
PETR DIMUN:
Kritici z nevládního sektoru, například Transparency International, vám vyčítají, že ve druhém stupni svévolně snižujete pokuty a nerespektujete doporučení rozkladové komise. Jak se proti tomu hájíte?
PETR MLSNA:
To je narativ neziskového sektoru, primárně Transparency International. Kdybych neexistoval, neměli by o čem psát. Ti lidé rozhodují podle emocí a ta rozhodnutí vůbec nečtou.
V soutěžních věcech předseda úřadu nerozhoduje ani v 10 procentech případů, které úřad potrestá. Za mé éry se prosadil institut narovnání v prvním stupni. Účastníci řízení se přiznají, za což jim zákon automaticky sníží pokutu o 20 procent, a pokud mají kvalitní compliance program, ušetří dalších 10 procent. Soutěžitel ví, jaká je výchozí částka, a legálně si ji může snížit až o třetinu.
Zvažují, zda se jim vyplatí jít do rozkladu, platit advokáty a riskovat reputaci u soudů s nejistým výsledkem. V roce 2023 bylo na prvním stupni uloženo 270 milionů korun na pokutách a 240 milionů se vybralo právě v rámci narovnání. Peníze přistály v rozpočtu a případy skončily.
PETR DIMUN:
A co případy, kdy pokutu na rozkladu skutečně změníte?
PETR MLSNA:
Předseda úřadu je druhostupňovým orgánem jako v každém jiném správním úřadě. Pokud měním výši pokuty nebo se odchýlím od rozkladové komise, vždy to v rozhodnutí detailně odůvodňuji a každý si to může dohledat. První stupeň i rozkladová komise mohou chybovat. Minulý týden jsem zahajoval přezkumné řízení, protože úředníci špatně spočítali dopad zakázky na výběr dodavatele a zjistilo se to až po vydání rozhodnutí. Předseda musí nespravedlnost zhojit.
Někdy jsou úředníci na prvním stupni až krutí. Transparency International na mě podala podnět nejvyšší státní zástupkyni, aby mé rozhodnutí napadla žalobou ve veřejném zájmu. Byla to věc, kde byla základní pokuta vyměřena na dva miliony korun a první stupeň uložil 55 milionů. To bylo sedmadvacetkrát víc než základní sazba a 156 procent hodnoty zkartelované zakázky. To jsme v právním státě úplně mimo proporce. Nejvyšší státní zástupkyně jejich podnět odmítla s tím, že mé rozhodnutí bylo v pořádku a přezkoumatelné.
Předseda musí fungovat jako korektiv. Správní soudy po nás vyžadují důkazní standard na úrovni trestního řízení. Pokud někoho trestáme, musíme mít tvrdá právní a ekonomická data. Když byla naše rozhodnutí napadena u soudu – ať šlo o AŽD Praha, pražské metro nebo dostavbu D11 a konsorcium Budimex –, soudy nám daly za pravdu.
Konflikt s Bartošem a střet o podobu antimonopolního úřadu
LENKA ZLÁMALOVÁ:
Proč po vás nevládní organizace tak tvrdě jdou? Kde se ten spor zlomil?
PETR MLSNA:
Zlom nastal ve chvíli, kdy úřad shodil digitalizaci stavebního řízení a náš postup následně potvrdil Krajský soud i Nejvyšší správní soud. V té chvíli Ivan Bartoš vypustil do veřejného prostoru narativ, že je potřeba zreformovat ÚOHS, zavést kolektivní vedení a podobně. Toho se chytily organizace jako Transparency International, Rekonstrukce státu nebo Oživení.
Vstoupil jsem s nimi do veřejné polemiky a usvědčoval je z neznalosti toho, jak funguje přezkum veřejných zakázek. Na veřejných fórech jsem jim říkal, že jsou neznalí a nekompetentní.
Už v prosinci 2020, den po mém nástupu, byla protikorupční schůzka u tehdejšího předsedy sněmovny Radka Vondráčka za účasti ministryně spravedlnosti i neziskovek, kde všichni řekli, že se do zákona sahat nebude. Pak nastoupila vláda Petra Fialy a tři roky nikdo nic neřešil. Debata akcelerovala až ve chvíli, kdy jsme odmítli přimhouřit oko nad digitalizací stavebního řízení. Z vedení úřadu jsme se těmto snahám Ivana Bartoše tvrdě postavili.
Společenské kontakty, Rowan Legal a Zemanovy hodinky
PETR DIMUN:
Kritici poukazují na vaši údajnou společenskou nezdrženlivost – kontakty s advokáty, kteří před úřadem zastupují velké hráče. Neměl jste být opatrnější?
PETR MLSNA:
Zpětně pohlíženo bych si dnes rozmyslel návštěvu finále mistrovství světa v hokeji v Praze. Seděl jsem vedle Zbyňka Stanjury, byla tam fotografie s panem Hadamczikem a ve vedlejší lóži seděl prezident republiky, premiér i ministři s rodinami. Těch se nikdo neptal, jak lístky získali. Dnes bych si ten lístek raději koupil přímo do hlediště.
Pokud jde o to, že mi Miloš Zeman dal k narozeninám hodinky nebo vyznamenání Za zásluhy – dar od prezidenta republiky k narozeninám těžko odmítnete se slovy, že od něj nic nechcete. Takhle normální život nefunguje.
LENKA ZLÁMALOVÁ:
Ve zprávách Transparency International se neustále opakuje advokátní kancelář Rowan Legal a jméno Martina Janouška. Byli jste na jeho svatbě. Jaké jsou vaše vztahy?
PETR MLSNA:
Nejsou nadstandardní a Martin Janoušek není můj osobní přítel. Vidím ho možná dvakrát do roka. Moje manželka s ním chodila do ročníku na právnické fakultě a na tu svatbu byla pozvána ona; já jsem šel jako její doprovod. Znám ho z úřední činnosti z doby, kdy jsem působil na ministerstvu vnitra, stejně jako desítky dalších advokátů. Na Svatomartinské konferenci o soutěžním právu sedí 140 advokátů, kteří před úřadem vystupují.
S Vratislavem Mynářem jsem se po odchodu Miloše Zemana viděl asi dvakrát na oslavě narozenin, protože se s jeho ženou zná moje manželka. S Martinem Nejedlým jsem se od té doby neviděl vůbec. Za Milošem Zemanem jsem chodil konzultovat ústavní otázky, protože jsem docent ústavního práva a stál o jiný názor než od svého okolí. Žádné přátelské či pracovní vazby s těmito lidmi nemám.
PETR DIMUN:
Konzultoval s vámi Miloš Zeman tehdy zamýšlené dopředné jmenování předsedy Ústavního soudu, kdy se mluvilo o Josefu Fialovi?
PETR MLSNA:
Personální otázky kandidátů na Ústavní soud se mnou nikdy neřešil. Kdyby se mě zeptal, jednoznačně bych mu řekl, že jmenovat předsedu soudu s předstihem půl roku či devíti měsíců jen proto, aby vyprázdnil pravomoc nastupujícímu prezidentovi, je v rozporu s ústavou. To by mohl odcházející prezident před koncem mandátu jmenovat funkcionáře na roky dopředu.
Něco jiného je, když současný prezident, kterému zbývají tři roky mandátu, vybere šéfa ÚOHS dva měsíce před vypršením jeho funkčního období. To je legitimní výkon pravomoci. Ale odcházející hlava státu toto činit nesmí.
Únik tajné zprávy a trestní oznámení
PETR DIMUN:
Dostáváme se k událostem z listopadu 2026. Prezident Petr Pavel zmínil, že očekává výběrové řízení na šéfa ÚOHS. Karel Havlíček uvedl, že se do výběru snaží zapojit bezpečnostní složky. Vláda 10. listopadu vyhlásila řízení s termínem do 18. listopadu a den nato vyšel článek Zdislavy Pokorné v Deníku N, že vám NBÚ odebral prověrku na stupeň Tajné. Jak to čtete?
LENKA ZLÁMALOVÁ:
Působí to tak, že kruhy kolem bezpečnostních složek používají spřátelená média jako své kanály. Vyvolává to dojem, že se Hrad a tajné služby snažily zabránit tomu, aby Petr Mlsna ve funkci pokračoval. Je vnímán jako člověk z minulé éry na mimořádně vlivném postu, kde se točí stovky miliard korun.
PETR MLSNA:
Načasování přikládám snaze zdiskreditovat mé jméno v probíhajícím výběrovém řízení. Zpráva o odebrání prověrky se opírá o vyomáčkovaný příběh. Pro výkon funkce předsedy ÚOHS prověrku ze zákona vůbec nepotřebujete, na žádný stupeň.
Když jsem v roce 2020 nastupoval po zásahu NCOZ na úřadě, prověrku na stupeň Tajné jsem už měl z vnitra a chtěl jsem tím nastavit laťku a pročistit stůl. V praxi se ukázalo, že s utajovanými informacemi vůbec nepracujeme. ÚOHS nerozhoduje na základě utajovaných částí spisů. Za šest let jsme neměli jediný takový případ.
PETR DIMUN:
Jak probíhalo řízení před Národním bezpečnostním úřadem?
PETR MLSNA:
Prověrku na deset let jsem získal v listopadu 2025. V červnu 2026 mi přišlo oznámení o zahájení správního řízení, aniž by bylo uvedeno, o co jde. Kvůli prázdninám proběhl první pohovor v září a druhý v říjnu. Tam se majetkově svléknete do naha, předložíte smlouvy a hypotéky, odpovídáte na dotazy novinářů z veřejných zdrojů.
V pondělí 3. listopadu jsem obdržel nepravomocné rozhodnutí o odebrání prověrky. Stojí v něm, že jsem nespáchal žádný trestný čin ani přestupek a že důvodem nejsou mé majetkové poměry. Je tam pouze uvedeno: Věříme utajované zprávě zpravodajské služby a odebíráme vám prověrku. Toť vše. V pátek téhož týdne už mi redaktorka Pokorná posílala konkrétní dotazy.
LENKA ZLÁMALOVÁ:
Budete se proti tomu právně bránit?
PETR MLSNA:
Jednoznačně, to nelze nechat být. Podávám rozklad k řediteli NBÚ. Současně namítám nezákonné úniky ze spisu, protože mám písemný důkaz o tom, že někdo disponoval informacemi z mého bezpečnostního řízení ještě předtím, než NBÚ vydal rozhodnutí.
Podávám také trestní oznámení na neznámého pachatele pro podezření ze spáchání trestného činu vyzrazení utajované informace podle paragrafu 317 trestního zákoníku. Není možné, aby rozhodnutí znal pouze účastník a úřad a za pár dní se na konkrétní důvody z tajné zprávy vyptávala novinářka. Někdo v mezičase udělal chybu a já na to mám důkaz.
Přihláška na stůl: Proč boj o ÚOHS nevzdám
PETR DIMUN:
Podáte i přes odebrání prověrky přihlášku do výběrového řízení na předsedu ÚOHS?
PETR MLSNA:
Přihlášku podám. Chci se o funkci ucházet a nenechám se tímto způsobem dehonestovat. Nic protiprávního jsem nespáchal a nikdo mi žádný konkrétní skutek nesdělil. O prověrku jsem přišel jen s obecným odkazem na zprávu zpravodajské služby. Ani tam nemám výslovně napsáno, že jde o Bezpečnostní informační službu, to do veřejného prostoru vnesla až média.
Celý víkend jsem strávil psaním koncepce úřadu. Pokud má proběhnout férové výběrové řízení, ať proběhne a komise vybere nejlepšího kandidáta.
PETR DIMUN:
Pokud byste ve výběrovém řízení neuspěl, jaké jsou vaše další plány?
PETR MLSNA:
Mám přerušený služební poměr na ministerstvu vnitra, takže se nabízí návrat tam, pokud pro mě bude místo. Zároveň nevylučuji odchod do soukromého sektoru. Po tomto turbulentním týdnu jsem už obdržel čtyři konkrétní pracovní nabídky. Ale v tuto chvíli je předčasné to řešit – jdu bojovat o mandát na ÚOHS.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ mezi své oblíbené zdroje na Google Zprávách a ptejme se na to, kdo má prospěch z řízených úniků utajovaných in formací. Díky moc!













