Současný případ údajné nákazy plicním morem v ruském městě Šelechov může u některých českých mužů vyvolat vzpomínku na to, jak byli proti moru očkováni na vojně. Prvotní následky očkování byly totiž takové, že by před jejich opakováním dali muži podle svých slov raději přednost smrti.
I když se na běžné vojenské službě v socialistickém Československu proti moru pochopitelně běžně neočkovalo, některé československé útvary, zejména raketové vojsko, jezdily na cvičení do tehdy sovětského Kazachstánu.
A protože se v kazašských stepích vyskytuje mor mezi zvířaty, museli se někteří čeští vojáci proti němu nechat očkovat. „Ano, dělo se tak sice v ojedinělých až vzácných případech, ale raději se proti němu očkovalo. A to ruskou, nebo lépe řečeno sovětskou vakcínou,“ řekl už dříve pro INFO.CZ bývalý ředitel sekce vojenského zdravotnictví Ministerstva obrany a dlouholetý vojenský lékař Zoltán Bubeník.
Podle Bubeníka se této vakcíně říkalo rusky „vakcinašumnajaživajasuchaja“ a vojáci z ní měli až panickou hrůzu. Vedlejší účinky vakcinace byly někdy opravdu velmi nepříjemné. „Někteří vojáci během prvních třech dnů po vakcinaci říkali, že by se raději nechali přejet tankem, než to celé absolvovat znovu,“ řekl Bubeník.
Očkovaní totiž měli horečku, bolesti kloubů, průjmy. „Navíc vakcína se píchala do ramene aplikační pistolí ‚Kobra‘, což také není nic příjemného,“ uvedl lékař. Maximálně po třech dnech ale podle něj potíže prakticky ve všech případech ustaly, žádné další problémy pak voják neměl a fungoval normálně. „To mám informace v podání pamětníků hygienické a protiepidemické služby v armádě,“ popisoval generál Bubeník, který vedl od roku 2018 tři roky i Výbor náčelníků zdravotnických služeb NATO.
Tajná cvičení
Ačkoliv se cvičení ve střední Asii, kde v některých konkrétních místech mohla teoreticky hrozit i nákaza morem, zúčastnil jen zlomek příslušníků tehdejší Československé lidové armády, celkově nešlo o malá čísla.
„Každý rok jezdila na cvičení do středoasijských stepí jedna ze tří těžkých dělostřeleckých brigád, což znamenalo řádově tisíce vojáků,“ řekl pro INFO.CZ historik Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu v Praze.
Českoslovenští vojáci na cvičištích v Kazachstánu cvičili střelbu raket „země-země“, schopných nést i jaderné hlavice až na vzdálenost 300 kilometrů. A to nebylo možné procvičovat v podmínkách tehdejšího Československa.
K tomu jezdila každý rok na cvičení do tehdejšího Sovětského svazu i část československé protivzdušné obrany a spojovacího vojska. Informace o přesunu i pobytu československých vojáků byly přísně tajné.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
