GLOSA LADISLAVA NAGYE | Česká fotbalová reprezentace podlehla Faerským ostrovům. Hýčkaní profesionálové nestačili na nadšené amatéry a národ je právem pobouřen. Jenže ostudný výkon na hřišti jen odráží neméně ostudné poměry ve sportu.
Nový ministr sportu, kterého chce jmenovat designovaný premiér Andrej Babiš, bude mít nezáviděníhodný úkol – s politickou odpovědností řešit nakládání s veřejnými prostředky ve sportu, zejména pak v nejoblíbenějších sportech v tuzemsku.
Strany plánované vládní koalice, zejména dva menší koaliční partneři, se velmi ostře vymezují proti neziskovým organizacím. Tvrdí, že peníze vydávané na jejich fungování lze použít jinde (což by jistě šlo) a že jimi budou financovat své plánované masivní utrácení jinde (což jistě stačit nebude). Motorista Šťastný se dokonce ve svém horování proti neziskovkám už stačil ztrapnit, když nevěděl, že největší neziskovou organizací v zemi je fotbalová asociace.
Jistě, neziskové organizace je třeba regulovat a kontrolovat – jak pronikání politických neziskovek do školní výuky, tak transparentnost financování, ale i účelnost nakládání s veřejnými prostředky. V tomto ohledu může fotbalová asociace sloužit jako odstrašující případ.
Fotbalová asociace jako odstrašující případ
Říká se, že ryba smrdí od hlavy a v případě FAČR to platí dokonale. Že dostává nejvíce peněz ze všech sportovních svazů, to je vzhledem k popularitě fotbalu celkem pochopitelné. Rozhodně pochopitelné není, jak funguje a jak bohorovně kašle na svou image.
Fotbalové prostředí jako by za ta léta společenského vývoje nedoznalo pražádné kultivace. Bývalý vysoký představitel má nastoupit trest mnohaletého vězení, manažer reprezentace byl v Itálii odsouzen k podmíněnému trestu vězení a na manažerské pozici by v civilizovaném světě působit nemohl, ve fotbale zuří otevřená bitva mezi skupinami klubů, novinářům jsou odebírány akreditace atd.
Image je jedna věc, fungování druhá. Smutné je, že tenhle nevábný cirkus kazí jméno i někdejším legendám. Když byl šéf svazu dotázán na fungování Pavla Nedvěda, arogantně se odmítl s novináři bavit.
Pavel Nedvěd si po ostudě, kterou si uřízl v Itálii, mohl klidně užívat sportovního důchodu. Jenže vidina statisícového platu doma, když v adoptivní zemi by ho nikdo na funkcionářské pozici patrně nezaměstnal, bohužel asi byla silnější. Pokud ale Pavel Nedvěd tuto soudnost neměl, mělo ji mít vedení svazu, protože ono rozděluje veřejné finanční prostředky.
Nesoudnost fotbalových legend
Stejnou nesoudnost projevuje jiná legenda, trenér Ivan Hašek. Muž, k němuž se kdysi upíraly zraky fotbalového národa coby k mesiáši, který napraví bahno v českém fotbale, velice záhy z pozice vycouval a po letech v důchodu kývl na místo reprezentačního trenéra. Tam se mu však zoufale nedaří a ani po největší ostudě českého fotbalu za poslední roky nerezignoval – s trapným vysvětlením, že cíle plní. Spíše však čeká, až bude vyhozen a dostane odstupné.
Odsouzený manažer a zoufalý trenér, oba s platy vysoce přesahujícími plat premiéra, a jejich šéf odmítající novináře, že jim do toho nic není, to je obrázek, který si u jiné neziskové organizace lze jen stěží představit. Jak by Motoristé, SPD nebo ANO reagovali na podobné poměry u neziskovky poskytující pomoc Ukrajině? Asi si to dokážete představit. Sebemenší prohřešek by byl důvodem k řevu.
Fotbaloví odborníci tvrdí, že trenér a manažer jsou placeni ještě málo, že evropské poměry jsou někde úplně jinde. To je možná pravda, ale taky je pravda, že reprezentovat by měla být čest a že lidé jako Nedvěd či Hašek jsou bezpochyby finančně zajištěni ze svých předchozích angažmá. Možná to jako čest neberou. Každopádně ve vystoupení proti faerským amatérům čest českému fotbalu nedělali.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.