Nejvyšší soud (NS) vyhověl dovolání někdejšího elitního policisty protikorupční policie Jindřicha Láta, zrušil předchozí odsuzující rozsudky a zastavil jeho trestní stíhání. Důvodem je závažné procesní pochybení státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ) v roce 2019. Tedy v době, kdy úřad vedla Lenka Bradáčová.
Závažné procesní chyby, které zapříčinily šestileté nezákonné trestní stíhání, se dopustil státní zástupce VSZ v Praze.
Vyplývá to z odůvodnění rozhodnutí NS, který vyhověl dovolání Jindřicha Láta, někdejšího elitního policisty Útvaru pro odhalování finanční kriminality a korupce.
Sedm obvinění, šest zastavených
Láta, který byl v době, kdy ministerstvo vnitra vedl v úřednické vládě Jiřího Rusnoka Martin Pecina, zmiňován dokonce jako Pecinův poradce a kandidát na vysoké policejní funkce, obvinila v roce 2018 Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) pro sedm skutků.
„K protiprávním jednáním mělo docházet od roku 2001 do roku 2013 a měla vždy souvislost s vyšetřováním hospodářské trestné činnosti,“ uvedl k tomu pro MF Dnes dozorující státní zástupce VSZ Pavel Prygl.
Právě státní zástupce ovšem v roce 2019 pro šest ze sedmi skutků stíhání Láta zastavil, přičemž navíc v usnesení o zastavení tyto skutky přeformuloval.
„Tento krok poněkud postrádá smysl za situace, kdy šlo o jednání, které se nestalo. Nic tedy nedávalo státnímu zástupci Vrchního státního zastupitelství důvod znění těchto skutků zpřesňovat a upravovat,“ uvedl k tomu v rozhodnutí NS.
Ne dvakrát v téže věci
Zásadní problém ovšem nastal, když státní zástupce v podané obžalobě použil i část skutku, pro který již stíhání zastavil. Podle NS tímto postupem porušil zásadu ne bis in idem (ne dvakrát v téže věci).
„Dopadem tohoto ‚vylepšení‘ pak byla nutnost orgánů činných v následujícím trestním řízení porovnávat a hodnotit, pro jaké skutky vlastně bylo trestní stíhání zastaveno, pro jakou část jednání se trestní řízení dále vede, a s tím související logická nejistota obviněného při vedení obhajoby,“ uvádí se v odůvodnění NS.
„V tomto ohledu je třeba dát za pravdu dovolateli, že jednotlivá skutková zjištění byla v důsledku textové manipulace ve vymezení jednotlivých skutků různě ‚promíchána‘ a postupně používána u skutků různých, při tu větší, tu menší specifikaci skutkových okolností (četnost a místa předávání finanční hotovosti, osoby na tom zúčastněné apod.),“ stojí v odůvodnění NS.
Podle NS je zřejmé, že skutek, pro který byla podána obžaloba a kterým byl obviněný Láta uznán vinným, se časovým vymezením neshoduje s popisem skutku, pro který bylo proti obviněnému zahájeno a nezastaveno trestní stíhání.
Chyby v procesu
Podle NS je vcelku obvyklé, že v průběhu přípravného řízení nastane situace, které vedou státního zástupce při tvorbě obžaloby k přeformulování popisu skutku oproti usnesení o zahájení trestního stíhání.
Ovšem pokud státní zástupce rozhoduje v přípravném řízení o zastavení trestního stíhání, není podle NS žádný důvod k tomu, aby popis skutku měnil.
Stejně tak může podle NS nastat i situace, kdy se v průběhu trestního řízení zjistí, že se určitá část jednání, pro které bylo zahájeno trestní stíhání či byla podána i obžaloba, které netvoří samostatný skutek či útok, nestala.
V takovém případě se ovšem podle NS nerozhoduje samostatným usnesením o zastavení trestního stíhání či zprošťujícím výrokem rozsudku, ale pouze se z popisu skutku vypustí. V opačném případě by došlo k situaci, kdy by ohledně celého skutku byla vytvořena překážka věci rozhodnuté.
Stíhání bylo od roku 2019 nepřípustné
Což nastalo právě v posuzovaném případě – státní zástupce VSZ v Praze svým usnesením o zastavení trestního stíhání vytvořil situaci, kdy ačkoli část jednání týkající se předávek finanční hotovosti Látovi vypustil a trestní stíhání pro toto jednání zastavil, současně ale pro toto jednání podal obžalobu.
„Za této situace je tak třeba souhlasit s obviněným, že jeho trestní stíhání bylo od 25. 9. 2019 pro žalovaný skutek nepřípustné. Pokud bylo přesto nadále vedeno, šlo o trestní stíhání pro skutek, pro jaký bylo rozhodnutím státního zástupce vrchního státního zastupitelství pravomocně zastaveno. Trestní stíhání v nyní projednávané věci proto mělo být zastaveno, a to nejpozději v hlavním líčení podle § 223 odst. 1 tr. ř., neboť nebylo přípustné podle § 11 odst. 1 písm. h) tr. ř. S ohledem na výše uvedené bylo shledáno dovolání Ing. Jindřicha Láta důvodným a Nejvyšší soud již neměl důvodu se zabývat další, zbývající dovolací argumentací tohoto obviněného,“ uzavírá NS v odůvodnění svého rozhodnutí.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
