GLOSA VOJTĚCHA KRISTENA | Je to už tradiční obrázek bezvětrných zimních dní. Sousední Německo se potýká s nízkým výkonem svých solárních a větrných elektráren a poptávka po elektřině i její cena rostou. To se ale stále méně líbí okolním zemím, jejichž firmy i občané na německou Energiewende rovněž doplácejí.
Prosincové počasí opět znamená dny bez slunce a často i bez větru, tzv. Dunkelflaute, což přináší problémy pro německou energetickou soustavu. Ta je totiž na OZE po ukončení své výroby z uhlí a jádra do velké míry závislá a když soláry a větrníky elektřinu nevyrábějí, přichází na řadu dovoz ze zahraničí. Nedostatek elektřiny však vede k růstu její ceny na spotovém trhu, z čehož mají stále menší radost i země, které svou elektřinu do Německa posílají.
K této situaci došlo tento týden. Německo trhlo rekord v ceně elektřiny na spotovém trhu – cenovka se vyšplhala na 936 eur za megawatthodinu a náš západní soused dovážel elektřinu z půlky Evropy.
Jenže slabý výkon obnovitelných zdrojů v Německu a následný import má vzhledem k propojenému trhu vliv na cenu elektřiny v celé Evropě. A to se řadě zemí přestává líbit, protože na německou Energiewende doplácí jejich firmy a obyvatelé, kterým roste cena elektrické energie.
Pořádně vytočené bylo například Švédsko. „Ceny elektřiny jsou jako na horské dráze, což je špatná zpráva,“ uvedla švédská vicepremiérka Ebba Buschová. „Je to výsledek vyřazení jaderných elektráren (v Německu), takže když nefouká, znamená to pro nás kvůli tomuto nefunkčnímu systému vysoké ceny elektřiny,“ uvedla vicepremiérka, která zároveň potvrdila švédský plán na výstavbu nových jaderných zařízení.
Podobně vytočené je i Norsko, které vážně zvažuje, že se odpojí od evropského energetického trhu. Země, která 90 procent své elektřiny vyrobí z vodních elektráren a zbytek z větrníků, kvůli vysoké poptávce energie v Německu zaznamenala růst spotových cen elektřiny na nejvyšší úrovně od roku 2009.
Tamní politici proto navrhují, aby země vyvážela elektřinu jen v případě, že to nebude znamenat domácí růst cen. „Je to situace úplně na ho*no,“ prohlásil norský ministr pro energetiku Terje Aasland pro deník Financial Times.
Němci si sice jámu, do které je uvrhla jejich vlastní Energiewende, uvědomují, ovšem nikoliv natolik, aby tuto politickou ideologii zvrátili. Dochází tak k paradoxním situacím, že Německo sice odstavilo své jaderné elektrárny, ale zároveň ve jménu čistoty ovzduší vesele nakupuje a spotřebovává energii pocházející z českých a polských uhelných a vlastních plynových zdrojů.
Část tamní politické reprezentace si průšvih uvědomuje. Například bavorský premiér Markus Söder při své návštěvě Prahy v tomto týdnu podepsal memorandum, podle kterého Bavorsko pomůže Česku s výstavbou jaderných bloků výměnou za přednostní přístup k této elektřině.
„Potřebujeme jiné zdroje, když není vítr a nesvítí slunce. Správný mix sestává z obnovitelných i jaderných zdrojů,“ uvedl Söder. V tom má pochopitelně pravdu – jen je škoda, že takového pragmatismu není Německo schopné i na celonárodní úrovni.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
