Napětí v Los Angeles stoupá, vrchol násilí se čeká o víkendu. Nejde o migranty, ale o Bílý dům

Republikánský prezident Donald Trump vyslal do „města andělů“ na pomoc policii jako posily jednotky Národní gardy a námořní pěchoty, což demokratický kalifornský guvernér Gavin Newsom označil za nezákonné a protiústavní a obrátil se na soud; podobný názor zastává i starostka města, rovněž demokratka Karen Bassová. Kdo z nich má pravdu a jaká čeká L.A. nejbližší budoucnost?

Jakkoli pokládám zprávy a komentáře v českých médiích z většiny za nepřesné a zkreslené, zdůrazňující – byť jistě ne vždy – „vinu“, kterou na rozpoutání nepokojů nese prezident Trump, usilující údajně o odvrácení pozornosti od vlastních problémů jejím přenesením jinam (ne že by na tom něco nebylo), v jednom mají – dost možná mimoděk – pravdu. 

V první řadě totiž nejde o protestující proti federální vládě nebo o zdivočelé rabující barbary na ulicích a na náměstích – těm jde ve skutečnosti o všechno možné, jenom ne o „práva ilegálních imigrantů“ (také jste nad tímto slovním spojením, přečtete-li si ho opakovaně, v rozpacích, třebaže se v souvislosti s děním v L.A. celkem běžně používá?) –, nýbrž o politiku.

Ano, o politiku, a navíc o vysokou politiku. Hraje se o budoucnost Kalifornie a možná – myslím, že nepřeháním – i o budoucnost celých USA.

Čtyřicátý kalifornský guvernér Gavin Christopher Newsom (* 1967, takže „mladý kluk“; v úřadu od ledna 2019) je předním představitelem progresivistického křídla Demokratické strany (už jen proto, že „vládne“ Kalifornii) a k tomu muž, mimo jakoukoli pochybnost, s prezidentskými ambicemi.

Po kolapsu tehdejšího prezidenta Joea Bidena v televizní debatě s dnešním prezidentem Donaldem Trumpem loni v červnu to byl právě Newsom, o kom se nejen v kuloárech hodně mluvilo jako o muži, který by mohl Bidena v kampani „na poslední chvíli“ nahradit.

Newsom se ale držel zkrátka a ve výsledku se ukázalo, že udělal – alespoň podle mého názoru – dobře. Nominaci si pro sebe doslova „urvala“ viceprezidentka Kamala Harrisová, která pak dostala v listopadu „nařezáno“ od Donalda Trumpa (ano, „nařezáno“: když prohrajete v absolutním počtu hlasů, v počtu vítězných států, na volitele, ve všech sedmi swing states, nemluvě o drtivé porážce v počtu volebních okrsků, není to nic jiného než „nářez“, nic si nenamlouvejme/te). 

Newsom buď nechtěl jít proti přinejmenším části Bílého domu, dost možná jako dokonalý Political Animal vycítil, že Trump je v boji proti progresivismu příliš silný...

Ať tak či tak, udělal dobře – v roce 2028 budou jeho šance proti komukoli z republikánů mnohem větší. Čímž neříkám, že vyhraje, to si nemyslím, ale větší budou.

Vztah Gavina Newsoma vůči Donaldu Trumpovi je všechno, jenom ne vstřícný a přátelský. Jak by také ne, jde nejen o střet stranický, ale i střet dvou úplně jiných náhledů na svět a o střet dvojího přerostlého ega. 

Oba muži, jakkoli rozdílní, mají hodně společného: jsou to nemilosrdní političtí rváči bez jakýchkoli skrupulí, kteří rozehráli velkou politickou hru. Nezapomínejme na jednu věc: zatímco „za starých časů“ byla Kalifornie republikánským státem (guvernérem tu byl dvakrát v řadě Ronald Reagan i Arnold Schwarzenegger, jakkoli jeho republikánství bylo spíše „papírové než faktické“), dnes je to „demokratický stát“. 

Jenže, podíváme-li se na výsledky posledních tří prezidentských voleb, zjistíme, že v roce 2016 zde republikáni (Donald Trump) získali 31, 62 %, v roce 2016 34,32 % a v roce 2024 38,33, jinými slovy – trend je zjevný a v současné době jsou Reps již téměř na 40 %. 

Demokraté naopak ztratili z 51,73 % (2016), respektive z 63,48 % na 58,47 %. Žádné do očí bijící drama, ale přesto...

Newsom si je této skutečnosti dobře vědom, a proto dělá z Trumpa, který tváří v tvář eskalujícímu násilí poslal do L.A. příslušníky Národní gardy i námořní pěchoty (v žádném případě není první, kdo takto Národní gardu „použil“), „strůjce všeho zla“, uzurpátora moci, totalitáře a ničitele demokracie v USA. 

Prezident naopak tvrdí, že se situace ve městě dramatizuje natolik, že prakticky neměl jinou možnost. Když už to nezvládá guvernér, ani starostka. 

Píšu-li si se svými přáteli a známými z L.A., mám za to, že pravda je někde uprostřed, rozhodně není tak jednoznačná, jak ji prezentuje guvernér Newsom, to ani náhodou. Tyto hlasy si ale v českých médiích kromě diskusí pod články prakticky nepřečteme, což ovšem není žádné překvapení.

Svým způsobem mi dává za pravdu i již zmíněná třiačtyřicátá starostka Los Angeles Karen Ruth Bassová (* 1953, v úřadu od prosince 2022), bývalá kongresmanka (2021–2022) a vůbec první žena v této funkci, rovněž demokratka (demokraté vládnou v L. A. nepřetržitě od roku 2001) a všechno, jenom ne stoupenkyně republikánského prezidenta Trumpa.

I ona nicméně, zjevně pod tlakem naštvané veřejnosti, na tiskové konferenci uvedla, že se rozhodla vyhlásit „nouzový/výjimečný stav“, jenž bude platit přinejmenším několik dnů – a sice v přímém centru města, kde dochází k největší míře násilí.

Vyrabování několika desítek obchodů a restaurací znamená, že „pohár mé trpělivosti přetekl,“ uvedla Bassová. 

Tohle vyjádření guvernér Newsom určitě neslyšel rád, jako politik tělem i duší ale musí Bassové rozumět. Tak jako on uvažuje o prezidentské kandidatuře (pokud si nezničí image právě na tom, že nezvládl nepokoje v L.A., o to jde z jeho úhlu pohledu především), Bassová logicky uvažuje podobně a nemůže se vidět nikde jinde než v guvernérském paláci, v tzv. California Governor’s Mansion v Sacramentu, hlavním městě Kalifornie. 

Představa, že její nanejvýš nadějnou kariéru osudově poznamená „nezvládnutí nepokojů ve městě, jehož starostkou byla“, je nepochybně její noční můra.

V Los Angeles, zejména v centru města, tak zuří nepokoje (anebo městská válka, chcete-li), především ve večerních a nočních hodinách. Situace je velmi nepřehledná a o víkendu se čeká další eskalace násilí, jež nemusí být finální. 

Z pohledu Bassové a Newsoma je to katastrofa, jakkoli se na ní snaží politicky vydělat a jakkoli řada lidí vnímá Trumpovo tažení proti ilegálním imigrantům za ne-li přímo sporné, tak přinejmenším příliš ostré. 

Newsomův argument, že imigrační úřady nezasahují jen proti zločincům, ale i proti zahradníkům, opravářům všeho možného, švadlenám atd. je nicméně pomýlený a veskrze špatný, jedná-li se o lidi, kteří vstoupili na území USA nezákonně.

Pokus řady (nejen) českých médií udělat hlavní příběh z toho, že jeden policista záměrně trefil gumovým projektilem novinářku je – aniž bych, chraň bůh, jakékoli přestupky policie zlehčoval – doslova komický, a to tím spíš, že nebyla nijak zraněna.

Celá věc je o to vážnější a politicky citlivější proto, že se Donaldu Trumpovi, zdá se, s pomocí armády, dalších ozbrojených složek a ve spolupráci s mexickou vládou v zásadě podařilo uzavřít americko-mexickou hranici, která za vlády Joea Bidena připomínala – přinejmenším jistou dobu – „průchoďák“. 

Trump si velice dobře uvědomuje, že ostrá rétorika vůči imigrantům byla jednou z příčin, které jej podruhé přivedly do Bílého domu, a proto v tomto ohledu „šlape na plyn“.

Demokraté pohlížejí na imigraci do USA, včetně té ilegální, zcela jinak než republikáni, natož Trump. A střet, k němuž v L.A. došlo, proto je a bude jaksepatří ostrý. 

Smutné je jedno: o imigranty jde – jakkoli mnohé z nich přivedla do USA beznaděj, panující v jejich rodných zemích, a jakkoli jsou osudy řady z nich velmi pohnuté, nemluvě o tom, co všechno dělají pro americkou ekonomiku a pro to, aby (nejen) Los Angeles, ale i celá Kalifornie a další převážně jižní státy unie – až ve druhé řadě. 

Na prvním místě je, jak jsem už vysvětlil, politika. Tak to ale zkrátka chodí, a USA v tomto ohledu nejsou žádnou výjimkou.

Tento článek měl být původně o roli, kterou v Los Angeles hraje americká Národní garda (United States National Guard), o jejích počátcích, o její historii, o jejím nasazení nejen v současné době. 

Nakonec jsem se k tomuto tématu sice nedostal, ale to nevadí. Právě o něm si totiž budeme povídat někdy příště. Tak se můžete, pokud Vás toto téma zajímá, těšit.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.