Nový „eurokompas“ slibuje méně regulací a podporu průmyslu: Konečně řešení, nebo cár papíru?

„EU musí přenést pozornost na to, co bude určující pro její budoucí prosperitu a konkurenceschopnost,“ píše se v úvodu dokumentu A Competitiveness Compass for the EU. „V globálním systému rostoucího geopolitického napětí i soutěže o technologickou nadvládu a bojů za ovládnutí zdrojů závisí svoboda, bezpečnost a autonomie Evropy více než kdy jindy na její schopnosti inovovat, soutěžit a růst.“ Podle předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové „je v sázce budoucnost EU jako ekonomické mocnosti, investičního cíle a průmyslového centra“.

Předložená strategie se opírá o dvě zprávy, které pro Komisi loni zpracovali bývalí italští premiéři Mario Draghi a Enrico Letta. Neznamená odchod od Zelené dohody pro Evropu (Green Deal), nadále se hlásí k jejímu hlavnímu cíli dosáhnout bezuhlíkové ekonomiky do roku 2050. A to navzdory rozhodnutí nového amerického prezidenta Donalda Trumpa odejít z Pařížské dohody. 

Umožňuje však revizi řady legislativních aktů, které byly pro její naplňování přijaty a dodatečně se ukázaly jako škodlivé pro podnikatelské prostředí v Evropě a příliš náročné pro její podniky ve srovnání se zahraniční konkurencí.

Zmíněné zprávy argumentovaly zpožďováním evropské ekonomiky za Spojenými státy i Čínou, zejména pokud jde o nízký podíl inovací na ekonomickém růstu, vysoké ceny energií, nedostupnost kapitálu pro startupy a malé podniky, nedostatek investic do „zelené“ či digitální transformace či zaostávání v obranném průmyslu. 

Mezitím se ale na mezinárodní scénu dostavil „v plné polní“ Donald Trump, který (nejen) Evropě otevřeně hrozí obchodní válkou, což umocnilo naléhavost potřeby reforem evropského legislativního rámce.

„Kompas konkurenceschopnosti“ bude podkladem pro jednání národních lídrů EU na březnové schůzi Evropské rady. Teprve tam se ukáže, zda je vůbec vůle se vydat cestou navrženou Evropskou komisí, nebo zda jednolivé státy chtějí postupovat razantněji, či naopak opatrněji.

Česká republika dává najevo, že by se jí líbila silná akcelerace. Ministr dopravy Martin Kupka na konferenci v Praze tento týden poukázal na hlavní potřeby – investice do nových technologií, zajištění surovin, snížení cen elektřiny a omezení byrokracie. „Pokud se ostře nepohneme, nebudeme úspěšní,“ uvedl.

Debata se nyní povede kolem toho, zda je navržený „kompas“ dostatečně ambiciózní a nakolik mění směr vytyčený Green Dealem. První dojem nasvědčuje spíše odvaze – Komise se nebojí nazvat věci pravými jmény a nabízet razantní řešení. Volí těžší cestu: kombinaci úsilí o konkurenceschopnost a potírání klimatické krize, která nekončí, ani nikam nemizí. Green Deal zůstává v platnosti, oslabí však jeho některé dílčí legislativní projevy.

První legislativní návrhy chystá Komise na konec února. Má to být především „pakt o čistém průmyslu“ (The Clean Industrial Deal), který se má zabývat podporou strádajících průmyslových odvětví i souvisejícími nástroji, jako jsou emisní povolenky. 

Stejně napjatě bude očekáván „omnibus“ (EU Omnibus Regulation), zákon zaměřený na odlehčení administrativní zátěže, která prostřednictvím nové klimatické legislativy doléhá na evropské podniky. Komise připravuje také „plán pro dostupnou energii“, který má nalinkovat způsoby, jak snížit ceny energií a zejména elektřiny při pokračujícím bojkotu ruských fosilních surovin. 

Von der Leyenová dnes také ohlásila, že připravuje „unii úspor a investic“ (Savings and Investment Union), jež má mobilizovat soukromý kapitál pro nezbytné investice do inovací a start-upů.

Enrico Letta loni na jaře naléhavě upozorňoval na stovky miliard eur ležících ladem na účtech evropských spořitelů nebo směřujících do Ameriky jako součást financí důchodových fondů. Komise nyní slibuje, že najde způsob, jak tyto evropské peníze – mluví se o 1400 miliardách eur ročně – využít aspoň z části ve prospěch evropské ekonomiky. 

Tato mana je o to lákavější, že řada členských států v čele s Německem odmítá po vyčerpání postcovidového „fondu obnovy“ další společné zadlužování, včetně emise evropských dluhopisů. Tabu je pro ně i navyšování rozpočtu EU z příspěvků členských států, ačkoli budoucí rozpočty budou oslabeny právě splácením úvěrů vypůjčených na „fond obnovy“. Česká republika se řadí k těm, kdo nechtějí Unii dál zadlužovat. Mario Draghi odhadl investiční potřeby Unie pro udržení kroku se světem na 800 miliard eur ročně.

Kompas nabízí další nápady, jako převedení části peněz v příštím sedmiletém rozpočtu EU ze zemědělství a koheze do investic a inovací, což se v Praze nebude líbit. Členským státům se dává ke zvážení, zda by při zadávání veřejných zakázek neměly mít ze zákona přednost evropské firmy, což je dlouhodobý francouzský požadavek. Pravidla pro ochranu hospodářské soutěže mají být upravena tak, aby usnadňovala vznik velkých firem schopných obstát na světovém kolbišti, tedy „evropských šampiónů“.

Kompas nabízí zjednodušení administrativní zátěže a projasnění složitých předpisů tak, aby se ulevilo podnikům a došlo ke zrychlení a zpružnění vnitřního trhu EU. Právě zde se nejostřeji střetávají zájmy individuálních aktérů – Komise, jednotlivých států, podnikatelských lobby či politických frakcí v Evropském parlamentu. Pojem „omnibus“ znamená, že se do takového zákona vejde všechno, na čem bude nějaká shoda, a to jaksi „bez ladu a skladu“. „Snažíme se o bezprecedentní zjednodušení,“ píše se v úvodu této kapitoly.

Omnibus zahrne snazší pravidla pro finanční a nefinanční reporting, pro povinné zkoumání společností nebo osob při podpisování smluv nebo pro taxonomii, tedy klasifikaci ekonomických aktivit podle jejich dopadu na klima a životní prostředí. 

Povinnost „reportingu“ se má snížit o 25 procent, pro malé a střední podniky o 35 procent. Příslušné směrnice, které byly považovány za důležitou součást balíku Fit for 55 (jímž se provádí Green Deal), mají být odloženy a pozměněny. Podle řady kritiků – také ze strany českých podnikatelů a politiků – by však bylo lépe je docela zrušit nebo je učinit nepovinnými.

Pokud by tyto předpisy vstoupily v platnost tak, jak jsou, musely by úplně všechny podniky mimo jiné shromažďovat a zveřejňovat data o svých emisích skleníkových plynů, o spotřebě vody, o dopadech zvyšujících se teplot na pracovní podmínky nebo dokonce o tom, zda jejich dodavatelé, kteří mohou být kdekoli na světě, respektují lidská práva a pracovněprávní předpisy. Celkem oprávněně to podnikatelé a jejich střešní národní a evropské organizace považují za zničující.

Podle střešní reprezentativní Business Europe však povinnosti reportingu představují jen zlomek zhoubné zátěže, která prodražuje výrobu i obchod a vede k oslabování konkurenceschopnosti na globálním trhu. „EU by měla také naléhavě snížit náklady způsobované překonáváním překážek při obchodování na jednotném trhu a odstranit přehnanou byrokracii,“ reagoval Business Europe na první nástřel Komise. Vypočítal 68 finančních bariér v 11 sektorech, které by se daly zrušit.

Komise v „Kompasu“ navrhuje vznik nové kategorie podniků, tzv. mid-caps, které nespadají do definice „malých a středních“, ale nejsou ještě velké korporace. Některé úlevy koncipované pro malé a střední podniky by se týkaly také jich.

Nabízí rovněž originální způsob, jak obcházet rozdílnou a svazující legislativu různých členských zemí – EU by pro firmy aktivní na mnoha národních trzích vytvořila „28. právní režim“. Týkal by se práva společností, úpravy insolvencí, pracovněprávních předpisů i zdanění. Pokud by ho firmy aktivní na mnoha národních trzích využívaly, mohly by zapomenout na místní předpisy; zásadně by jim to usnadnilo život. Budou s něčím takovým však vlády souhlasit?

Pro Evropu je důležité, aby členské státy více spolupracovaly na projektech, které pro ně mají společný strategický význam, například na komunikacích a rozvodných sítích. Komise nabízí, že bude takové projekty koordinovat. Těmto účelům má sloužit „fond konkurenceschopnosti“, který navrhuje zřídit v rámci příštího sedmiletého rozpočtu EU (2027-33). Zaměřit se má na investice do umělé inteligence, výzkumu a využití vesmíru, na čisté technologie a biotechnologie.

Zvláštní iniciativy mají být věnovány rozvoji a průmyslovému využití umělé inteligence, specifické akční plány mají vzniknout pro pokročilé materiály, roboty nebo vesmírné technologie. Specifická strategie zaměřená na start-upy a jejich rozvoj se zaměří na překážky, které brání vzniku a rozmachu nových firem.

Průmysl se neobejde bez dostupné energie; vysoké a těkavé ceny energií evropské ekonomice podle „kompasu“ zvláště škodí. Zmíněná „dohoda o čistém průmyslu“ bude obsahovat návody k zajištění čisté a dostupné energie; Komise tvrdí, že lze dospět do stavu, kdy bude EU opět přitažlivá i pro vysoce energeticky náročná průmyslová odvětví a spoléhá mimo jiné hodně také na rozvoj cirkulární ekonomiky. 

Předloží proto členským státům návrh „akčního plánu pro dostupnou energii“ a návrh zákona o „urychlení dekarbonizace průmyslu“. „Na míru šité“ programy budou připraveny pro energeticky náročné segmenty, jako jsou chemický či hutní průmysl, označené v dokumentu za „páteř“ evropského průmyslu.

V době, kdy prezident USA hrozí celní válkou, navrhuje Komise rozšiřovat síť obchodních dohod se stále větším počtem zemí světa – zatím jich je 76 a obchod s nimi představuje skoro polovinu obchodní výměny EU. Nový důraz bude kladen na diverzifikaci a posilování dodavatelských řetězců, tedy zajišťování dodávek surovin, energií a pohonných hmot prostřednictvím obchodních a investičních partnerství. Tuto mimořádně důležitou součást „kompasu“, už vzhledem ke špatné zkušenosti se závislostmi EU na Rusku (paliva) a Číně (práce) bude mít na starosti český komisař Jozef Síkela.

Ursula von der Leynová nyní doufá, že se jí podaří „kompas“ prosadit jako závazný plán pro členské státy. Připomněla jim, že všechny loni přivítaly Draghiho zprávu; Komise z ní podle jejího přesvědčení jednoznačně vychází. „Máme tedy plán. Máme také politickou vůli. Nyní potřebujeme rychlost a jednotu. Svět na nás nepočká. Všechny členské státy s tím souhlasí. Přetavme tento kosensus do činů.“

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.