KOMENTÁŘ PETRA DIMUNA | Nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, který tento týden prosadila vládní koalice při schválení tzv. Lex Ukrajina, omezuje také svobodu slova a může se týkat i projevů na sociálních sítích. Vyplývá to z důvodové zprávy k projednávané vládní novele trestního zákona, který shodnou úpravu obsahuje. Výhrady proti novému trestnému činu přitom vyslovil i Nejvyšší soud.
Vládní koalice ve středu schválila další z řady zákonů, které reagují na válečný konflikt na Ukrajině, napadené vojsky Ruské federace. Tzv. Lex Ukrajina prošel i přes odpor opozice v čele s hnutím ANO. Jeho poslancům se nelíbily primárně pozměňovací návrhy, které předložili někteří zákonodárci vládní koalice.
Jedním z nich je i novela trestního zákona, kterou se zavádí nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc. Ten má za cíl postihnout primárně aktivity cizích zpravodajských služeb proti zájmům České republiky, na něž se dosud nevztahovala stávající ustanovení trestního zákona o vyzvědačství.
Pozměňovací návrh předložil poslanec Martin Exner z hnutí STAN, k němuž se přidali ministr vnitra Vít Rakušan či ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Což je poněkud zarážející, neboť ministerstvo spravedlnosti vedené Blažkem předložilo souběžně do standardního legislativního procesu velkou novelu trestního zákona a trestního řádu, která taktéž obsahuje nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc.
V rámci připomínkového řízení se přitom proti takovému pojetí a formulaci nového trestného činu postavil Nejvyšší soud (NS).
„Zařazení nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc patrně diktuje současná společensko-politická situace. Toto ustanovení se nám ovšem jeví jako velmi problematické s ohledem na jeho obsahové vymezení užívající poměrně abstraktních a neurčitých pojmů, pod nimiž si každý může představovat něco jiného,“ uvádí se v úvodu připomínek NS.
Ponechání omezení trestnosti obecně vymezeného činu na aplikační praxe je podle NS v rozporu se zásadou „žádný trest bez zákona“. Jinak řečeno, může docházet ke zneužívání tohoto ustanovení, respektive k jeho širokému výkladu minimálně ve fázi přípravného řízení orgány činnými v trestním řízení, než se ustálí rozhodovací praxe soudů. A to může trvat roky.
Což je problematické hned z několika důvodů.
Předně v důvodové zprávě k ministerskému návrhu se uvádí, že tento nový trestný čin omezuje i základní, Ústavou a Listinou zaručená práva, jakými jsou svoboda slova a projevu.
„Návrh může představovat dílčí omezení svobody projevu zaručené článkem 17 Listiny, a to pokud jde o vyzrazení cizí moci informací způsobilých ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu a bezpečnost České republiky anebo obranu a bezpečnost mezinárodní organizace, k ochraně jejichž zájmů se Česká republika zavázala,“ uvádí se v důvodové zprávě k návrhu.
Předkladatelé také upozorňují, že nový trestný čin, u něhož bude trestná již příprava, by neměl být namířen jen na klasickou zpravodajskou činnost, ale má postihovat i šíření dezinformací.
„Navrhovaná skutková podstata se však neomezuje pouze na zpravodajskou činnost ve prospěch cizí moci, ale zahrnuje i jiné formy spolupráce konané ve výše uvedeném úmyslu, jako jsou různá přípravná jednání (např. budování agenturní sítě pro cizí moc, mapování rozhodovacích procesů ve veřejné správě), na která mohou navazovat např. aktivity směřující k ovlivňování rozhodovací činnosti orgánů veřejné moci, nebo k ovlivňování veřejnosti prostřednictvím sdělení majících charakter poplašných zpráv, násilná trestná činnost, atd.,“ uvádí se dále v důvodové zprávě k návrhu.
Varování Nejvyššího soudu před abstraktností a neurčitostí vymezení nového trestného činu a ponechání jeho vymezení na „aplikační praxi“ je o to závažnější, že pro jeho odhalování mohou orgány činné v trestním řízení požádat soud o nasazení operativních prostředků, včetně odposlechu.
Před zneužitelností navrhovaného ustanovení varoval v podcastu Dimun i člen vedení České advokátní komory, advokát Lukáš Trojan a exministryně spravedlnosti a poslankyně hnutí ANO Helena Válková.
Lex Ukrajina nyní projedná Senát, který bude moci návrh buď schválit, odmítnout, anebo vrátit s úpravami zpět Poslanecké sněmovně. Otázkou je, zda nebude zákon předmětem ústavní stížnosti. Poslanci hnutí ANO v čele s jeho předsedou Andrejeme Babišem totiž během jeho projednávání označili zmíněný pozměňovací návrh za neústavní přílepek, a to v duchu aktuálního nálezu pléna Ústavního soudu k Lex Babiš II.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
