Co mohlo rozhodnout polské volby a jaký dopad budou mít na Česko a celou Evropu?

Vojta Kristen: Dalšími hosty volebního streamu INFO.CZ k polským prezidentským volbám jsou publicistka Lucie Sulovská a výkonný ředitel ThinkTanku AMO Vít Dostál. Data ze 17. hodiny ukazují volební účast 54,91 %. Co to zatím vypovídá? (Finální volební účast byla 71,63 % voličů. Jde o nejvyšší volební účast ve druhém kole prezidentské volby po roce 1989. – pozn. red.).

Vít Dostál: Je relativně vysoká. Je znát, že zatímco první kolo řadu voličů nechalo chladnými, tak nejspíš i to, co se dělo v posledních 14 dnech před druhým kolem, Poláky mobilizovalo.

Vojta Kristen: Jaká byla atmosféra v Polsku v posledních týdnech?

Lucie Sulovská: Upřímně, posledních čtrnáct dní jsem to nějak nesledovala, dolehly ke mně jen ty největší skandály. A většinou mě to pobavilo. Říkala jsem si, že když pan Nawrocki usiluje o voliče Sławomira Mentzena a Grzegorze Brauna, tak skandály typu rvaček chuligánů a nějaký ten hotelový exces na ně mohou působit i pozitivně.

Vít Dostál: Celkově se kampaň před prvním kolem zdála být poněkud nudná, neměla téma. Vládě se podařilo nastolit jako ústřední téma bezpečnost, což je pochopitelné. Cítila se v tom komfortně, říkali si, že s tímhle tématem Trzaskowski nemůže prohrát. Plus přisypávali různé věci o Nawrockého minulosti, třeba jak se dostal ke svému bytu. Pak přišlo první kolo, které přineslo zajímavé zprávy a odrazilo dynamiku do druhého kola.

Vojta Kristen: Lucie, jaké zprávy z prvního kola vám přišly nejzajímavější nebo nejvíc překvapivé?

Lucie Sulovská: Obecně se za nejzajímavější považuje, jak dobrý výsledek udělala dvojice Mentzen a Braun. Ale mě to tolik nepřekvapilo. Vnímám, že Poláci, zvlášť mladší generace, jsou trochu znechucení systémem dvou stran, které na sebe předvídatelně poštěkávají. Je to svým způsobem replika předešlých voleb. Andrzej Duda před deseti lety také připomínal Karola Nawrockého, byl to kandidát vytažený z klobouku, europoslanec bez impozantního politického CV.

Vojta Kristen: Co mohlo být příčinou obliby Sławomira Mentzena u mladé generace?

Lucie Sulovská: Je tam určitě faktor pohlaví. Udělal relativně slušný výsledek i u žen z generace Z, ale rozdíl mezi muži a ženami byl obrovský. V tomhle se dá přirovnat k našemu Filipu Turkovi, byť typově je podle mě jiný. Je to elektorát Konfederace dlouhodobě – primárně mladí muži od 18 do 30 let.

Vojta Kristen: Uslyšíme o Mentzenovi a Konfederaci v příštích parlamentních volbách? Je to nová síla, která zapadá do evropských trendů posunu doprava?

Lucie Sulovská: Problém Konfederace byl, že je to takový bleší cirkus. Byly tam různé proudy – od Grzegorze Brauna velmi antisemitsko-náboženské, pak libertariánský proud. Byla to strana výrazných osobností. Sławomir Mentzen pro mě tuto kategorii nenaplňuje, na mě působí docela nezáživně.

Vít Dostál: Konfederace byla po posledních parlamentních volbách v krizi, čekal se od ní velmi dobrý výsledek, získala 7 %. Všichni se jí báli. Mentzen tehdy investoval obrovské prostředky, létal vrtulníkem po Polsku. Volby pro ně dopadly fiaskem. Tento výsledek se dá považovat za comeback Konfederace.

Co se týče megatrendů, polská politika se v kampani posunula doprava. Není to jen o Konfederaci, ale je to trend zachycený i u Karola Nawrockého a v přístupu Rafała Trzaskowského a Občanské koalice. Očekávalo se, že s nástupem Donalda Tuska se stane z Polska liberálně levicový ráj vegetariánů a cyklistů, ale to se rozhodně neděje.

Lucie Sulovská: Donald Tusk je velmi talentovaný a šikovný politik. Vycítil, že v Polsku jsou dva póly, které jsou radikální a řvou na sebe, ale průměrný Polák je zhruba někde ve středu. Jeho vláda se zatím drží překvapivě zpátky v kulturních otázkách. Když už něco posunout, třeba v potratových záležitostech, tak to udělat hybridně, aby se z toho nestalo příliš téma. Tusk začal instrumentalizovat i otázku migrace. Je to jeden z mála šikovných liberálních politiků v současné Evropě. Považuji ho už za liberální střed.

Vojta Kristen: Pokud situace na kulturní ose není tak vyhrocená, co rozhoduje, jestli voliči volí Nawrockého, nebo Trzaskowského?

Lucie Sulovská: Určitě je tam nějaké zabetonování obou táborů. Když někdo 15 let volí PiS, nebo 15 let PO, maximum, co udělá, je, že nejde volit. Ale nepřeskočí do druhého tábora.

Vít Dostál: Motivace není jedna. Mezi voliči Nawrockého v prvním kole jsou skalní voliči PiS, plus nějaký měkčí obal. U Trzaskowského je to podobné, byť byl schopen přitáhnout i voliče koaličních partnerů z Levice. Ve druhém kole budou motivace různé. Možná někteří voliči Brauna půjdou volit Nawrockého, protože on to řekl. Možná řada těch, co zůstali doma, se vylekali výsledku Nawrockého a půjdou volit. Trzaskowski byl velmi autentický v rozhovoru s Mentzenem, neodkýval mu všechno, mohl vzbudit sympatie. Ale to, co se dělo potom, když šli na pivo s Radkem Sikorským, to mohlo někoho odradit.

Vojta Kristen: Jak současný stav, kdy prezident Andrzej Duda vetuje část zákonů vlády Donalda Tuska, čímž komplikuje polskou politiku, vnímají běžní Poláci?

Lucie Sulovská: Pro někoho je to motivace, že to vládu zneschopňuje. Je to velmi silné suspenzivní veto, tři pětiny na přehlasování. Je schopný jim zablokovat cokoliv. Někteří Poláci to považují za pojistku vyvážení moci. Známá v prvním kole volila Zandberga (Levice) a v druhém se chystá volit Nawrockého. Motivace jsou různé.

Vojta Kristen: Pokud vyhraje Karol Nawrocki, můžeme čekat pokračování tohoto stavu?

Lucie Sulovská: Myslím, že ano. Nemyslím si, že by byl agresivnější.

Vít Dostál: Vůbec nevíme, jaký může být prezident, není s ním politická zkušenost. Andrzej Duda, byť neznámý, prošel strukturami, působil u Lecha Kaczyńského. U Nawrockého, šéfa IPN (Institut národní paměti), se objevují zmínky, že instituci řídil direktivně. Otázka je, koho by si přivedl do prezidentského paláce. Mluví se o lidech z IPN, skupině konzervativních profesorů, nebo lidech kolem současného prezidenta.

Vojta Kristen: Proč PiS sáhl po Nawrockém bez relevantní politické zkušenosti?

Lucie Sulovská: Nebyli lidé. To je důvod většiny politických nominací. Lidé jsou, ale těch ochotných, exponovaných, se zkušeností, je málo. Rozhodně to nebyla velká rostoucí osobnost. Měli katalog možností a tohle jim vyšlo nejlíp. Jeho pověst, naznačená skandály, napovídá, že je jiný typ osobnosti než Andrzej Duda, který byl prototyp „slušňáka“.

Vojta Kristen: Jsou tyto skandály problém pro konzervativní voliče?

Lucie Sulovská: Nemyslím. Přeceňuje se vliv osobních, rodinných, sexuálních skandálů. To roli nehraje. Říkám to z vlastní zkušenosti nějaké konzervativní voličky, asi bych tím taky nebyla ovlivnitelná.

Vojta Kristen: Proč bychom měli sledovat polské volby my v Česku? Jaký budou mít na nás dopad?

Vít Dostál: Polské prezidentské volby naznačí, jakým směrem půjde polská vládní politika. Pokud vyhraje Trzaskowski, Donald Tusk bude mít volnou ruku, posílí to jeho pozici i na evropské rovině. Bude si v Evropě říkat o mnohem víc, než Polsko dostává dnes. Zejména pokud jde o příští evropský rozpočet, budou chtít bojovat o víc pro sebe – zemědělce, kohezi.

Pokud vyhraje Nawrocki, polská politika bude víc o domácích tématech, přetahování, chaosu, přípravě na další parlamentní volby.

Lucie Sulovská: Jsou to pravděpodobně, spolu s německými, nejdůležitější volby v našem okolí. Polsko je dnes ve středoevropském měřítku velmoc. Pro nás je to zásadní z hlediska obranného, ekonomického. Nepochybně se to v Česku bude komentovat i v duchu našich nadcházejících voleb. Kdyby se zeptali Andreje Babiše, koho by chtěl, odpoví, že Karola Nawrockého.

Vojta Kristen: Jaký dopad by vítězství Nawrockého mělo na vztahy s Maďarskem Viktora Orbána?

Lucie Sulovská: Viktor Orbán by si nepochybně přál Karola Nawrockého. Ale ani prezident by asi nezvrátil současný nepříliš dobrý vztah mezi Budapeští a Varšavou. Iniciátorem vyhazovu Fideszu z Evropské lidové strany byli právě Poláci, Občanská platforma.

Vojta Kristen: Polsko si nárokuje větší díl moci v Evropě. Jak to komplikuje vztahy s Německem?

Vít Dostál: Očekávalo se, že s nástupem Tuska se vztahy s Německem urovnají. Ale ukázalo se, že řada problémů je strukturálních. Německá politika vůči střední a východní Evropě se pohybuje na ose, kde Poláci nejsou nikdy úplně spokojení.

I po Ukrajině, i po nástupu nového německého kancléře Friedricha Merze, který přijel do Varšavy a přivezl v podstatě jen to, že není Scholz. Ať už jde o kontroly na schengenské hranici nebo reparace, od čehož Tuskova vláda neustoupila.

Lucie Sulovská: V části polského politického spektra byl vždy silný antiněmecký osten. Donald Tusk a jeho část spektra byli obviňováni, že jsou proněmečtí. Polsko si dnes napříč politickým spektrem uvědomuje, že má na víc a nebojí se asertivně hájit své zájmy i vůči Německu. Polsko pod vedením PiS ani PO rozhodně nebude pro Německo lehký hráč. Chápou, že dnes mají na to dělat asertivní politiku.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.