České nemocnice jako líheň korupce? Proč se korupční kauzy vyhýbají univerzitám?

KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Přes nemocnice i univerzity v Česku proudí ročně miliardy z veřejných prostředků. Korupční kauzy se ale týkají prakticky výhradně nemocnic, a nikoliv univerzit. Náhoda?

Poslední nemocniční kauza je zcela čerstvá: Týká se policejního obvinění, že ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík a dalších 16 obviněných měli údajně ve svůj prospěch ovlivňovat veřejné zakázky ve výši až 4 miliardy korun. Hned na začátku je ale třeba zdůraznit, že nikdo nebyl odsouzen a všichni obvinění nakonec mohou prokázat svou nevinu.

To ale nic nemění na tom, že se s nemocničními korupčními kauzami (respektive jejich zahajováním) v posledních letech roztrhl pytel. Při čtení zpráv o dalších kauzách v nemocnicích už se může nezasvěcený pozorovatel dokonce snadno ztratit.

Jen namátkou: Na začátku loňského roku zadrželi a obvinili policisté 10 osob pro podezření z ovlivňování veřejných zakázek v kauze  Krajské zdravotní v Ústí nad Labem a Nemocnice Jihlava. Mezi zadrženými byli i ředitelé obou institucí. I tady je třeba přísně dodržovat presumpci neviny, nikdo zatím nebyl postaven před soud.

To ovšem neplatí pro další kauzu, která se týká pražské Nemocnice Na Homolce. Kvůli zmanipulovaným nemocničním tendrům byl v roce 2021 odsouzen k desetiletému trestu ředitel nemocnice  Vladimír Dbalý (loni byl podmínečně propuštěn), jeho náměstek Michal Toběrný (také už propuštěný) dostal původně 6 let.

I v kauze bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha, odsouzeného za korupci a manipulování veřejných zakázek, hrály velkou roli nemocniční zakázky. Rathova spoluobviněná (později také odsouzená) Kateřina Kottová (za svobodna Pancová) byla v době svého zatčení ředitelkou Nemocnice Kladno. Soud ji poslal nakonec na 8 let za mříže.

Ideální prostředí pro korupci?

K tomu, že je nemocniční prostředí – a celkově zdravotnictví – živnou půdou pro korupci (a to nejen v Česku), dospěla i analýza, kterou si nechalo v roce 2020 zpracovat ministerstvo zdravotnictví pod vedením Adama Vojtěcha. „…v současné době do tohoto sektoru proudí jen z veřejného zdravotního pojištění zhruba 350 mld. Kč. Jedná se o obrovské prostředky, které mají pomáhat, ale také lákají řadu subjektů, které myslí jen na svůj prospěch. Proto je oblast zdravotnictví sektorem, který je velmi náchylný ke korupci…,“ napsal ministr Vojtěch v úvodu analýzy, jejímž cílem bylo navrhnout protikorupční opatření ve zdravotnictví. Jak ale ukázaly následné „nemocniční“ kauzy, zjevně to nestačilo.

Přitom jednoduchý příklad, zmíněný už na začátku, dokazuje, že miliardy proudící do zdravotnictví nemusejí nutně vytvářet podhoubí pro korupci. Vysoké školství (a zejména univerzity) také hospodaří s miliardami, přesto je počet klasických korupčních kauz v tomto resortu naprosto minimální, prakticky žádný.

Ano, nedávno se objevilo zjištění, že si vedení Univerzity Karlovy loni vyplatilo odměny ve výši 11,5 milionu korun. Výše odměn pobouřila mnoha akademiků a vyvolala silnou kritiku, nešlo ale o klasickou korupční kauzu spojenou se zadáváním veřejných zakázek. I vedení nemocnic si vyplácí odměny.

Snad za celou dobu do sametové revoluce se ale neobjevil ani jeden případ, kdy by byl rektor univerzity nebo děkan fakulty odveden v poutech kvůli podezření, že manipuloval veřejnými zakázkami ve svůj prospěch. Přitom je třeba připomenout, že jen rozpočet Univerzity Karlovy činil loni přes 15,5 miliardy korun. Investice UK za posledních 10 let se blíží pěti miliardám.

Masivně investují i další české univerzity. Do špičkového vybavení pro vědce, přístrojů za desítky milionů, nových budov, kampusů, služeb. Jak napsal bývalý ministr Vojtěch, když hodnotil korupční potenciál ve zdravotnictví, i vysoké a univerzitní školství je tedy zcela jistě „sektorem, velmi náchylným ke korupci“. Proč se tak neděje (nebo to alespoň není zdaleka tak vidět)?

Za studium na Mendelově univerzitě platili zahraniční zájemci o statisíce víc, než museli. Kam peníze šly a jaké výhody za ně studenti mohli mít?

Jiná motivace manažerů?

Ačkoliv se příklady odhaleného úplatkářství či manipulování veřejnými zakázkami týkají takřka výhradně manažerů nemocnic, a nikoliv lékařů, i někteří lékaři jsou na srovnání korupčního jednání ve zdravotnickém a vysokoškolském sektoru velmi hákliví. A nepřímo poukazují na údajný dvojí metr při hodnocení korupce v obou odvětvích.

„A co takzvaná kauza plzeňských práv (neoprávněného udělování titulů - pozn.red.) nebo kupčení s tituly na Mendelově univerzitě v Brně, když tam byla rektorkou kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová? Nezdá se vám, že to bylo všechno nějak rychle zametené pod koberec? Měli byste se zamyslet i vy, novináři, jestli nemáte máslo na hlavě,“ řekl INFO.CZ místopředseda Lékařského odborové klubu Miloš Voleman.

Média by se podle něj měla také více zajímat o to, kolik policejních zásahů v nemocnicích skončilo pravomocným rozsudkem. A také o to, zda policie vyšetřuje stejně tak důkladně oznámení o možné korupci ve školství jako v nemocnicích.

Počet nemocničních manažerů, obviněných nebo odsouzených za manipulování s veřejnými zakázkami, každopádně ostře kontrastuje s prakticky nulovým počtem podobných případů z akademického a univerzitního sektoru. A někteří vysokoškolští učitelé a manažeři pro to mají své vysvětlení.

Na všechno je vidět

„Může to být také tím, že vedení univerzit i fakult nemá zdaleka tak velké autonomní pravomoci, jako má zřejmě vedení nemocnic. Jakoukoli zakázku, kterou si schválí fakulta, schvaluje ještě rektorát. A to celé prochází ještě kontrolou akademickými senáty,“ řekl INFO.CZ děkan Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích František Vácha. Zmanipulování zakázky jedním člověkem nebo několika lidmi je podle něj na univerzitě prakticky nemožné. A to i v případě velkých stavebních zakázek.

Dalším důvodem nižšího „korupčního potenciálu“ univerzit oproti nemocnicím může být údajně trochu odlišná mentalita lidí, kteří se objevují v manažerských funkcích v obou sektorech. V případě manažerů vysokých škol nejde zpravidla jen o klasické manažery, ale zároveň o vědce, kteří jsou do svých funkcí voleni prostřednictvím akademických senátů. A je i jejich osobním i kariérním zájmem, aby univerzita disponovala vybavením a službami důležitými pro výzkum, a nikoliv vybavením nakupovaným pro jiné zájmy.

Svou roli hraje podle Váchy i podfinancovanost vysokého školství. „Univerzity se snaží šetřit každou korunu, každý pokus o nějaké korupční jednání v něčí prospěch by tady byl okamžitě nápadný a odhalitelný,“ tvrdí Vácha.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.

Česko je (konečně) Západ. Renáta Kellnerová daruje Fakultní nemocnici Motol půl miliardy korun, a co všechno to znamená

Podle Evropské komise se daří bojovat proti korupci, většina Evropanů si ale myslí opak

Podezřelé zakázky ve Středočeském kraji: Kvůli výběru dopravce už padlo trestní oznámení

sinfin.digital