Další prokurátorský puč? Rezignace na vyčištění „Augiášova chléva“ je největší chybou Pavla Blažka

K pochopení situace a hloubky problémů soustavy veřejných žalobců se musíme vrátit k neslavnému prokurátorskému puči z roku 2013 – a dokonce ještě před něj.

Dlouhodobě jde o „klubko hadů“, kteří si jdou navzájem po krku. Ti nejnebezpečnější z nich se přitom snaží rozvrátit demokratický právní stát. Asi posledním, kdo mohl tuhle „povedenou partičku“ zkrotit, byla nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Tu však v roce 2011 odvolal ministr Jiří Pospíšil.

Je nepochopitelné, že tuhle strašlivou chybu učinil člen vlády za ODS, která byla právě pro tuto grupu „primárním cílem ke zničení“, v rámci soustavy, kterou dostal k moci. 

Jím jmenovaný nový nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman s sebou přivedl jako prvního náměstka bývalého vojenského prokurátora Igora Stříže. Navíc Pospíšil umožnil, aby se do Olomouce na post vrchního státního zástupce vrátil Ivo Ištvan, plný zloby a touhy po pomstě.

Ištvana navrhla odvolat Vesecká kvůli porušování zákona při vyšetřování vicepremiéra Jiřího Čunka. Soud později rozhodnutí ministra zrušil kvůli procesním chybám. To však ještě neznamenalo, že měl Ištvan automaticky nárok vrátit se na post, který byl již obsazen. Mohl prostě dostat odškodnění.

A především to, co mu bylo vytýkáno, když se snažil za každou cenu „ulovit“ velkou rybu, se následně stalo „modem operandi“ téhle party žalobců. Tehdy šlo zlo zastavit, protože bylo malé… V daleko větším měřítku – a hlavně s daleko fatálnějšími důsledky – rozjeli olomoučtí žalobci politické procesy po návratu svého vůdce.

Prokurátoři z Olomouce smutně prosluli tím, že spíše než trestním řádem se řídili zásadami „soudce lynče“. Jako parťáka si našli Róberta Šlachtu, šéfa protimafiánského útvaru, rovněž posedlého touhou zavírat nebo alespoň pronásledovat politiky.

Krom řady zničených životů nevinných lidí, včetně veřejně neznámých obecních zastupitelů, za nimi zůstal největší polistopadový útok na demokracii, který málem ukončil Havlovu republiku.

Šlo o spektakulární útok na Úřad vlády. A to z banálních skutečných příčin a s pomocí lživých fabulací o napojení na organizovaný zločin, přičemž Ištvan se Šlachtou prý zabavili miliony korun v hotovosti a cihly zlata (vše pak museli potupně vracet).

Demokracie a právní stát dostali drtivý úder. Prezident Miloš Zeman obešel ústavu a proti vůli sněmovní většiny si dosadil vlastní vládu bez důvěry. A pak – v rozporu s konstitucí – zavedl „poloprezidentský“ systém.

Toto už je minulost, na niž jsme měli zapomenout po říjnu 2021, kdy Petr Fiala slavně oznámil „návrat hodnotové politiky“. Kromě jiných očekávání se však nenaplnila ani naděje, že se konečně zavede „právo a pořádek“ do soustavy stupních zastupitelství.

Igor Stříž, jehož ODS slíbila okamžitě vyměnit, mohl v klidu dosloužit. Za jeho nástupkyni určil ministr spravedlnosti Pavel Blažek Lenku Bradáčovou. Přestože ho před ní mnozí varovali…

Patřil jsem k těm, kteří několik let předem věděli, že se tak stane. Vzdor tomu, že se tehdejší vrchní státní zástupkyně v Praze mnohým insiderům jevila jako hodně špatná volba.

V podstatě se o ní říkalo, že „je Ištvan, který dodržuje zákony“. Ano, to je samozřejmě výrazné zlepšení, nicméně touha „ukázat svou moc" je u ní dle hodnocení mnohých zasvěcených totožná. Nyní máme příležitost vidět, jak si povede v první politické kauze v nejvyšší funkci.

Pavel Blažek na Bradáčové trval a nikdy o ní nepochyboval. Věřil, že zavede pořádek. A na nikoho přitom nedal. Měl zřejmě za to, že samotná její věrnost liteře zákona zabrání opakování excesů, jež se děly před ní. Byť samozřejmě dobře věděl o její „soutěživosti“.

Nyní se ukáže, zda měl pravdu. Paradoxně právě na jeho osobě. Pokud se nespletl, tak u Bradáčové zvítězí respekt k zákonu nad „loveckým pudem“ namířeným proti politikům.

Pravdou je, že bitcoinovou pseudokauzu nevyvolalo Nejvyšší státní zastupitelství, ale to vrchní v Olomouci (už zase!). Pravdou rovněž je, že tahle parta půjde po krku i Bradáčové, protože jde vesměs o lidi, kteří se nespokojí s „druhým místem“ (přes Stříže měli dříve linku až na vrchol soustavy). Ostatně, jak psal již Petr Dimun, olomouckým hrozilo v důsledku reformy zrušení či marginalizace. Což se možná snažili odvrátit tímto způsobem.

Ať tak či tak, původní Ištvanovi lidé nejsou Bradáčové kamarádi, jsou to soupeři. Přičemž bitcoinová aféra je jen jedním z mnoha kamenů ve složité partii GO, která se v soustavě státního zastupitelství hraje dlouhé roky.

Pro nezúčastněné diváky je aktuálně nejdůležitější znát odpověď na kardinální otázku: Nechá Bradáčová své podřízené manipulovat případem stejně, jako to předvedli v rámci prokurátorského puče?

Vývoj věci je krajně znepokojivý a nese „olomoucký rukopis“.

• Proč se čtyři měsíce nic nedělo, přestože orgány činné v trestním řízení měly od Blažka k dispozici bitcoiny a veškeré potřebné informace?
• Proč mohl podezřelý v klidu odjet ze země s tím, že na něj policie nic nemá? 
• Proč olomoučtí žalobci sdělili ministerstvu, ať dál prodává darované BTC? 
• Proč policisté předvolali Tomáše Jiřikovského na výslech, ale těsně před jeho konáním jej v noci přepadli?

Podle Pavla Blažka mohla být důvodem snaha (nyní již) obviněného vyděsit a donutit ho k výrobě nějakého „kompro“ na politiky, přičemž součástí nátlaku bylo i odpírání okamžité přítomnosti jeho obhájce. Tuto informaci klidně mohl dostat od advokáta, který ji zase mohl mít od klienta. Jak to doopravdy přesně bylo nyní nevíme, ale zní to celkem pravděpodobně. Už proto, že policie a žalobci postupují celou dobu velmi netransparentně.

Tím, kdo nyní může rozptýlit obavy z recidivy prokurátorského puče (byť třeba v menším provedení), je právě nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

Ona může provést kontrolu všech postupů, poté seznámit veřejnost se situací a poskytnout odpovědi na uvedené otázky. A také jistým novinářům a politikům autoritativně vysvětlit, že stát se už z principu nemůže dopustit praní špinavých peněz, jak tito absurdně dokola tvrdí.

Pavel Blažek byl velice výkonný a úspěšný ministr. Vykonal řadu velkých úkolů na poli práva. Akorát tento náš „Hérakles“ jaksi zapomněl na ten nejzásadnější slib. Totiž vyčistit „Augiášův chlév“ soustavy státního zastupitelství. I když on by asi namítl, že nezapomněl a že tak učinil jmenováním Lenky Bradáčové. Zda se nemýlil, poznáme brzy.

Jisté je jedno: Pokud vše bude nadále režírovat Olomouc, může se stát prakticky cokoliv...

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.