Plicní fibróza patří mezi vážná onemocnění, která často přicházejí bez výrazných příznaků, bývá diagnostikována pozdě a bez včasné léčby končí po pár letech smrtí. Právě proto je u této nemoci klíčový včasný screening. V tom Česko naštěstí patří ke světové špičce – a na rozdíl od řady jiných zemí světa je u nás hrazený z veřejného zdravotního pojištění.
Od spuštění Národního screeningového programu časného záchytu karcinomu plic na začátku roku 2022 podstoupilo vyšetření nízkodávkovým CT téměř 20 tisíc lidí. Radiologové při něm zkoumali nejen možost rakoviny plic, ale i přítomnost na plicní fibrózu, která je podobně nebezpečná. Jak se ukázalo, nemoc je častější, než si řada lidí myslí – podezření na fibrózu lékaři v průměru objevili u třech lidí ze sta.
Plicní fibróza přitom patří k diagnózám, které mohou zkrátit život i jeho kvalitu. A to výrazně, průměrná doba dožití při neléčené nemoci jsou necelé tři roky. Fibróza vede k nevratnému poškození plicní tkáně a postupnému zhoršování dýchání. Problémem je, že první příznaky – kašel, dušnost nebo únavu – si pacienti často vysvětlují jinak, případně je přičítají věku. Proto je tak těžké ji včas zachytit.
„Plicní fibrózy patří k onemocněním, u nichž se medicínská závažnost dlouho neodrážela v odpovídající míře pozornosti. Přitom ve skupině kuřáků ve věku 55 až 74 let vidíme podobný podíl lidí s potenciálním plicním nádorem i s potenciální plicní fibrózou, v obou případech zhruba mezi 3 a 4 procenty,“ říká pneumoložka Martina Koziar Vašáková.
Právě proto je tak klíčový včasný záchyt nemoci – a screeningové programy k tomu představují zásadní prostředek. V případě pozitivního nálezu totiž lékaři dokáží nasadit odpovídající léčbu, která dobu – i kvalitu – dožití mnohonásobně prodlužuje. „Pro radiology je důležité nálezy ze screeningu systematicky popisovat a správně interpretovat, aby pacient mohl být včas odeslán k dalšímu vyšetření,“ vysvětluje radiolog Hynek Mírka.
Vstupní roli v celém systému ale nehrají pneumologové ani radiologové, nýbrž praktičtí lékaři. Ti pacienty do screeningu doporučují a často jsou první, kdo na možné problémy upozorní. „Pacienti se v ordinaci často jeví jako běžné respirační případy, jako standardní virózy. O to důležitější je ale myslet i na méně časté diagnózy ve chvíli, kdy potíže přetrvávají nebo nereagují na standardní léčbu,“ říká praktický lékař Norbert Král.
Podle odborníků je klíčem k úspěchu spolupráce mezi jednotlivými články zdravotního systému – od praktických lékařů přes radiology až po pneumology. Pokud se podaří pacienty zachytit včas, mohou lékaři využít moderní léčebné postupy, včetně antifibrotické terapie a zpomalit průběh nemoci. V neposlední řadě je však klíčová i informovanost pacientů.
„Každé prodlení znamená nejen další nejistotu, ale i čas, kdy se nemoc může dál rozvíjet bez odpovídající péče,“ uzavírá Petra Adámková z pacientské organizace Hlas onkologických pacientů.
