KOMENTÁŘ PETRA DIMUNA | Justiční grémium, složené z předsedů krajských, vrchních, nejvyšších soudů a šéfů státního zastupitelství, se rozhodlo, že nebude nadále dráždit politiky a že platy soudců a státních zástupců určí podle nedávno schválené novely zákona. Tedy že vydá platové výměry svým soudcům podle neústavní, retroaktivní normy, která je v rozporu s nedávným rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie. Slovy Josepha Fouchého: Je to horší než zločin, je to chyba.
Autor těchto řádek za posledních deset let, co se intenzivně věnuje justici, napsal desítky, možná stovky textů, v nichž justici bránil před populismem politiků a alibismem z jejích vlastních řad. Bohužel, tento týden tzv. justiční grémium, tedy všichni vrcholní představitelé justice, v otázce platů rozhodli jak populisticky, tak alibisticky.
Právo totiž muselo ustoupit obavě z možných následků jediného správného rozhodnutí, přičemž odpovědnost přenesli justiční šéfové alibisticky na jednotlivé soudce a následně Ústavní soud.
Shrňme si ale nejdříve fakta. Poté, co Ústavní soud minulý rok v květnu zrušil část zákona o platech představitelů státní moci, neboť výpočet platu soudců shledal jako protiústavní, politici měsíce nereagovali.
V podstatě až na poslední chvíli, v říjnu 2024, úředníci ministerstva práce a sociálních věcí poslali do připomínkového řízení návrh, který musel logicky vyvolat rozruch, neboť by znamenal skokové navýšení platu všem, tedy politikům, soudcům i státním zástupcům. Skoro se zdá, že to úředníci udělali politikům naschvál, neboť ti tehdy vypadali, jako kdyby o tom slyšeli poprvé.
A tak se začalo vymýšlet, jak vyjít vstříc náladám veřejnosti a platy si zase snížit. Následovalo několik vcelku chaotických schůzek s představiteli justice, kterým se představovaly různé nápady a návrhy, aby se pak stejně dospělo ke konci roku k tomu, že se soudcům a státním zástupcům zase platy na rok zmrazí.
Novela zákona se však už nestihla ke konci roku schválit, a tak se předsedové a předsedkyně soudů rozhodli, že nebudou za hochštaplery a svým soudcům vydají platové výměry. A to podle práva a na základě principu právní jistoty, neboť nikdo nemůže pracovat zadarmo.
Že to byl správný krok, se ukázalo velmi záhy, protože politici nedokázali zákon schválit ani v únoru – a museli si tak své platy vyplatit nedůstojně, formou zálohy.
Už tenhle krok justičních špiček vyvolal nevraživé reakce nejen politiků, ale i šéfa Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly. Ten dlouhodobě kritizuje úroveň soudcovských platů a nyní v podstatě dopředu vyhlásil, s jakou jeho nezávislí kontroloři asi vyrazí zjistit, jak to s těmi soudcovskými platy je.
Bohužel, tyto útoky zůstaly oslyšeny a ani justice sama se nebránila, což nasvědčovalo tomu, že nemalá část šéfů soudů už ztrácela odvahu v „odboji za právní stát“ pokračovat.
Justiční špičky ustoupily tlaku a zachovaly se jako ti nejhorší politici, nikoliv jako nejlepší právníci.
Jejich postavení je samozřejmě složité, protože jsou zároveň orgánem státní správy soudů, ale také jsou to stále soudci. Výrazně se jim však rozhodování ulehčilo, když na konci února vydal Soudní dvůr Evropské unie rozhodnutí, které se týkalo konkrétně soudcovských platů v Polsku a Litvě, obecně však principů, na kterých se podle práva EU mají odvíjet platy soudců v členských státech.
Zatímco do rozhodnutí SD EU by tak postup, který v otázce platů justiční špičky zvolily, byl pochopitelný, byť hraniční, po tomto rozhodnutí se jednotliví předsedové a předsedkyně rozhodli vědomě právo nerespektovat.
Jako správní orgán mají totiž předsedové povinnost posoudit soulad novely platového zákona s rozhodnutím SD EU, a tedy platným právem EU. Koneckonců, v jiných věcech jejich kolegové soudci všem správním orgánům rozhodnutí ruší, neučiní-li takový krok.
A pokud by tak učinili – a je zřejmé i z jejich tiskového prohlášení po středečním zasedání, že mají k dispozici právní analýzu, která jim takový postup doporučuje – museli by dojít k závěru, že novela je s tímto právem v rozporu. Notabene, tuto povinnost by měli i jako soudci, kterými stále jsou, pokud by třeba rozhodovali o žalobách svých kolegů.
Bohužel, justiční špičky selhaly, ustoupily tlaku a před jediným správným a právně čistým řešením daly přednost alibismu a populismu, když odpovědnost za rozhodnutí přenesli na jednotlivé soudce a Ústavní soud.
Jak se tímto jejich rozhodnutím a postojem popasují u svých kolegů a jaký to bude mít dopad na jejich autoritu, to ukáže teprve čas. Jasné je, že tentokrát se zachovali jako ti nejhorší politici, a nikoliv jako ti nejlepší právníci a soudci.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
