KOMENTÁŘ JANA MALINY | Taky vám přijde, že se to stalo teprve nedávno? A přece už to bude rok. Rok od chvíle, kdy sálem luxusního hotelu Bayerischer Hof projelo mrazení, které by se dalo krájet. Loni v únoru (14. 2. 2025) americký viceprezident J. D. Vance na nejprestižnějším bezpečnostním fóru světa pronesl věty, které pro leckoho byly doslova ledovou sprchou. Letošní Mnichovská bezpečnostní konference (Munich Security Conference 2026) startuje už tento „pátek třináctého“, ale zdá se, že v úplně jiné atmosféře. Dá se čekat méně urážek, více pragmatismu a překvapivě silná česká stopa, která už zdaleka není jen o (geo)politice.
Zatímco loni se do Mnichova jelo s naivní obavou, že nám Američané „jen“ předloží účet za ochranu, realita byla mnohem tvrdší. Vanceův projev nebyl o penězích - byla to drzá ideologická facka přímo do tváře evropského establishmentu.
Média tehdy minimálně dny, ale spíše týdny skoro nerozebírala nic jiného. Všichni čekali tlak na 2 nebo 3 procenta HDP na obranu. Místo toho přišel Vance a řekl něco, co v sálech zvyklých na vzájemné poplácávání po zádech působilo jako bez nadsázky výbuch granátu. „Vaším problémem není Rusko ani Čína, ale vy sami,“ vmetl tehdy Evropanům do tváře.
Čekali jsme fakturu, dostali jsme kázání
Mnichov se v ten moment skutečně otřásl. Vance mluvil o evropské cenzuře, o potlačování disentu pod záminkou boje s dezinformacemi a o strachu elit z vlastních voličů. Zmínil rumunské volby, kritizoval bruselskou legislativu a varoval, že skutečnou hrozbou pro Západ je vnitřní úpadek svobody slova.
Pro evropské lídry to byl šok. Byli zvyklí být těmi „hodnými a demokratickými“. A najednou jim viceprezident klíčového spojence říká, že se chovají jako autoritáři. Byla to studená, cynická, ale v lecčems jistě i očistná a prospěšná sprcha.
Konec urážení, nástup byznysu
A dnes? Je téměř jisté, že Mnichov 2026 bude výrazně odlišný. Pokud byl loňský ročník o nějakém hodnotovém či kulturním šoku, ten letošní bude daleko pragmatičtější. Emoce snad již vyprchaly, doufejme ale, že zůstala potřeba přežít.
Zahraniční analytici se více méně shodují: Evropa přestala fňukat nad tím, co si o ní myslí Washington, a začala počítat. Ideologické debaty jdou stranou, protože bez munice a techniky se demokracie brání těžko – ať už si o ní Vance myslí cokoliv. Letošní Mnichov tak nebude o slovíčkaření, ale o výrobních kapacitách a logistice.
Češi u stolu velkých hráčů
Právě v tomto kontextu - posunu od slov k „železu“ - je letošní česká účast mimořádně trefná. Nejedeme tam jen jako pasivní posluchači v zadních řadách. Do Mnichova míří prezident Petr Pavel, jehož vojenská minulost mu dává v těchto debatách přirozenou autoritu. Pozvánku obdržel i ministr zahraničí Petr Macinka.
Co je ale pro letošek novinkou a jasným signálem změny, je zapojení českého kapitálu. Partnerem konference se totiž letos poprvé stala průmyslově-technologická skupina CSG Michala Strnada.
Dává to smysl. Jestliže se Evropa po loňské lekci učí, že bezpečnost nestojí na deklaracích, ale na průmyslu, pak je logické, že u jednacího stolu sedí ti, kdo ten průmysl drží v rukou.
Pro Strnadovu skupinu, která po lednovém vstupu na amsterdamskou burzu a s hodnotou přes 700 miliard korun hraje globální ligu, je to potvrzení statusu.
Už ne montovna, ale hráč
Zapomeňte na Česko jako montovnu. Fakt, že se soukromá česká firma stává partnerem akce, kde se běžně pohybují giganti jako Lockheed Martin, ukazuje posun vnímání střední Evropy.
CSG navíc v Německu není jen na návštěvě. Po akvizici továrny v dolnosaském Bomlitzu (nyní MSM Walsrode) tam plánuje ještě letos rozjet výrobu klíčových komponent pro munici. V Mnichově tak za českou stranu nebudou jen politici, ale i lidé jako Tomáš Pojar, kterého CSG nominovala, nebo Jan Hamáček. Jde o mix diplomacie, bezpečnosti a tvrdého byznysu – přesně to, co dnešní svět po vystřízlivění z loňského šoku vyžaduje.
Bude to pracovní
Experti oslovení před konferencí varují před přehnanými očekáváními. Bude to ročník střízlivění a práce. Jestliže nás loni Vance polil ledovou vodou a zpochybnil naše hodnoty, letos už jsme oschli.
A není sporu i mezi těmi nejliberálnějšími politiky: abychom si ty hodnoty (ať už jsou jakékoliv) mohli dovolit, musíme mít čím střílet. A Česko v tom, zdá se, bude hrát klíčovou roli.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
