KOMENTÁŘ LADISLAVA NAGYE | Ministerstvo školství v posledních letech ovládal chaos, na tom se shodnou i stoupenci někdejší vládní koalice. A na vlastní kůži to zažíval každý, kdo pracuje ve školství. Ať bude nový ministr kdokoli, měl by dát úřad co nejdříve do pořádku – je to v zájmu všech.
Dobré ministerstvo by mělo být dobře promazaný stroj a mělo by fungovat i bez ministra. K tomu bych snad dodal, že obzvláště by toto mělo platit pro ministerstvo školství. Vzhledem k tomu, že změny se projevují s jistým odstupem a mají obrovskou setrvačnost, měly by být činěny uvážlivě.
Řečeno ještě explicitněji: směřování tohoto ministerstva by mělo být výsledkem nějakého širšího společenského konsensu. Změny kurzu odvislé od vládnoucí strany by měly být spíše drobné.
Předně by však toto ministerstvo mělo komunikovat jasně, transparentně... a vydávat logická rozhodnutí. Při všech sympatiích k odcházející koalici je třeba říct, že toto se velmi často nedělo. Ministerstvo působilo leckdy chaoticky, někdy dokonce bezradně.
Nový ministr, ať už jím bude kdokoli, bude mít za hlavní úkol jednu věc: dát školství nějaký řád. Je třeba to udělat co nejdříve, protože některá z rozhodnutí ovlivňují maturanty – čas maturitních zkoušek se blíží a studenti posledních ročníků se na svou „zkoušku z dospělosti“ připravují již teď.
Státní maturita jako věčný problém
Se zmatečnými, často protichůdnými a nefundovanými rozhodnutími ministerstva má zkušenost každý, kdo se ve školství pohybuje. Dobrým příkladem je reforma učitelského studia. Bylo to ode zdi ke zdi, až se nakonec zase vrátilo tradiční pětileté studium.
Od úřadu by člověk čekal větší míru profesionality, ale vysoké školy připravující budoucí učitele se s tím nějak poperou, ostatně jako vždy. Horší je, když nejistota dopadá na studenty, zejména ty, kteří jdou k maturitě. A ohledně maturit panuje neustálý zmatek a chaos.
Státní maturita vlastně nebyla nikdy úplně státní — v řadě předmětů (mimo matematiky) bylo na konkrétní škole, jak si školní (profilovou) část nastaví. Jistě, někdo logicky namítne, že lepší škola si zvolí náročnější profilovou část, horší škola lehčí.
Jenže na to lze reagovat jediným: v jakém smyslu je to státní maturita, když ten státní standard je směšně nízký. A logicky se nabízí další otázka: má smysl provozovat Cermat s rozpočtem přes 200 milionů korun, když ve skutečnosti jde jen o kosmetickou změnu (a vlastně spíš Potěmkinovu vesnici) oproti tomu, co bylo předtím?
Maturita z angličtiny a certifikáty
Dobrým příkladem nesystémovosti jsou maturity z angličtiny. Státní část je tak snadná, že je v podstatě irelevantní. Didaktický test udělá šikovný žák kvarty gymnázia. Profilovou, tedy školní část, je možné nahradit mezinárodně uznávaným certifikátem. To celkem dává smysl, přece jen, ať se nám to líbí nebo ne, cambridgeské certifikáty mají globálně větší relevanci než česká maturita, byť státní. Jenže aby to nebylo tak jednoduché, začalo ministerstvo věci komplikovat.
Je to zcela absurdní, ale zatímco ještě před rokem šlo certifikát uznat a student na vysvědčení dostal místo známky vyjádření „nahrazeno certifikátem“, nyní ministerstvo nějakým záhadným způsobem dospělo k tomu, že certifikát nelze uznat jen tak, nýbrž je třeba ho přepočíst na známku.
Na vysvětlenou...
Pokud se student přihlásí na ten nejčastější, tj. First Certificate of English, jeho splnění potvrzuje, že disponuje znalostí angličtiny na úrovni B2 Evropského referenčního rámce. To je úroveň, kterou u maturity požadují gymnázia; střední odborné školy požadují úroveň menší, tedy B1.
Ale zůstaňme u gymnázií a certifikátů. Pokud student splní test First Certificate of English na výbornou, nejenže dostane certifikát CFE, ale na certifikátu bude mít vyznačeno, že ho splnil na úroveň vyšší, tedy C1. Je logické, že takový student – pokud má mít znalost na úrovni B2 – dostane jedničku.
Ale jaké známky dostanou ti, kteří prostě splnili? Tam se nabízí škála od 1 do 4, aniž by kdokoli řekl, jak to počítat. Takže si školy mají vytvořit vlastní metodiku? Anebo učitel řekne, že splnění se rovná známce 1. Nikdo nic neví… a ministerstvo tuplem ne.
Škola od školy, kde je v tom systém?
Odlišení úrovně mezi gymnázii a odbornými školami dává smysl – vyšší úroveň jazyka pro gymnázia, nižší pro odborné školy (ačkoli i tady by se skeptik zeptal, proč se to vlastně jmenuje státní maturita).
Moc smysl už nedává další pravomoc přesměrovaná na školy. U odborných škol to nyní vypadá tak, že je na řediteli školy, zda certifikát uzná za celou zkoušku, anebo bude po studentovi požadovat prokázání znalostí z konkrétní oblasti (např. obchodní angličtina, odborná technická angličtina atd.). Což věc dále komplikuje a vystavuje tlaku ty ředitele, kteří by chtěli studenty jazykově připravit na svůj obor.
Pokud něco nazýváme státní maturita (byť s odlišnými úrovněmi), měla by mít jasná pravidla a neměla umožňovat výjimky. Ale absurdit je tam víc. Pokud student vlastní mezinárodně uznávaný certifikát, je naprosto zbytečné, aby psal státní didaktický test.
Naopak by u odborných škol dávalo smysl, pokud by prokázal v nějaké formě zkoušky znalost odborné terminologie. Jenže i tady se ministerstvo drželo svého osvědčeného postupu – vymyslet co nejsložitější systém a ve finále vše přehodit na školy.
Maturita z matematiky jako strašák
Notorickým případem je maturita z matematiky. Ta je pro všechny školy stejná, tedy ve formě státního testu. A rok co rok vzbuzuje pozdvižení. Ostatně není se čemu divit: je skutečně absurdní testovat stejným testem studenty, kteří mají např. 6 hodin matematiky týdně na specializovaných gymnáziích, a ty, kteří mají penzum hodin výrazně nižší. Většinou to Cermat prostě „netrefí“.
Protesty byly zvlášť silné letos, dokonce vznikla petice. Začátkem června proto ministerstvo oznámilo, že provede audit Cermatu, konkrétně se mělo zaměřit na přístup organizace při přípravě testů, formulace zadání a přiměřenosti. Závěry měly být k dispozici koncem června. Nebyly.
ZRUŠIT CERMAT. Provoz CERMATU nás stojí více než 200 miliónů ročně. Jeho práci mohou kvalitněji zastoupit předmětové komise na středních školách. Jak u přijímaček, tak i u maturit.
— Matěj Gregor (@matesgregor) February 10, 2025
Současná podoba je dědictvím Kateřiny Valachové, která jednotnými přijímačkami slibovala zlepšení… pic.twitter.com/J2MSTDApD9
V srpnu informoval server Seznam zprávy, že v přípravě testů z matematiky došlo ze strany Cermatu ke značným pochybením: „Začalo to chybou v zadání letošního maturitního testu, o které Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ani Cermat, tvůrce testů, zprvu neinformovaly.“
Článek na Seznamu cituje matematika Oldřicha Botíka: „Materiál především dokládá, co už je dávno zřejmé: ministerstvo celé roky zanedbávalo svou účast na přípravě a metodickém řízení průběhu společné části maturitní zkoušky, ačkoli mu to ukládá školský zákon.“
Má to vůbec smysl?
Nabízí se logická otázka: má to vůbec smysl? Ani po letech státní maturita prostě nefunguje – a to na víc úrovních než na jedné. Nebylo by lepší (a hlavně levnější) to nechat celé na školách?
Ušetřilo by se za provoz Cermatu. Studenti i jejich pedagogové by byli ušetřeni stresu a zmatků, protože by každá škola by si dokázala mnohem lépe stanovit, co od studentů bude chtít.
Zatím nevíme, kdo bude příštím ministrem školství. Velká část lidí ze školství věří, že to bude Robert Plaga, jeden z nejlepších ministrů školství v novodobé historii. Mimo jiné je zárukou, že se Motoristům nepodaří realizovat jejich hlavní bod, tedy zrušení inkluze. Je to čistě ideologická a neproveditelná věc, byť je jasné, že inkluze tak, jak byla provedena (stejně ideologicky) má hodně slabých míst a potřebovala by řešit.
Nicméně Motoristé měli i smysluplné nápady: třeba zrušení Cermatu a maturit. Že to navrhují právě oni, jejichž expert na školství byl dva roky šéfem Cermatu, je spíše úsměvné, ale za zvážení by to stálo. Možná pan Krejčí nahlédl tak hluboko do útrob této organizace, že ví, o čem mluví.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.














