Plánovaný větrný park na česko-rakouské hranici v Novohradských horách otevírá širší spor o cenu za čistou energii i o budoucnost neporušené krajiny ve střední Evropě.
O tom, že se nejedná o žádné zbytečné strašení svědčí například současný spor o plánovaný větrný park na rakousko-české hranici v Novohradských horách. Panorama těchto hor, zvaných na jihu Čech „Šumava bez lidí“, by mělo zcela změnit 19 obřích větrných věží, vysokých takřka 300 metrů.
To pochopitelně vyvolává odpor nejen u mnoha návštěvníků Novohradska, ale i místních obyvatel. Těm se nelíbí, že by věže měly změnit krajinný ráz v přírodním oblasti, která patří k průmyslově vůbec nejméně zatíženým oblastem v republice a je proslulá svou čistou přírodou.
Větrníky na hřebeni sice nebudou produkovat žádné exhalace a na zemi nezaberou velký prostor, ovšem výrazně naruší panorama hor a zřejmě mohou narušit i migraci zvířat a ptáků. Proto petici podpořily i Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity a Biologické centrum Akademie věd.
Kritici větrného parku ale především tvrdí, že výstavba devatenácti věží s výškou 285 metrů, zbaví kouzla krajinu, která jako jedna z posledních nabízí návštěvníkům i místním zážitek z opravdu neporušené přírody. A přírodě zase možnost nadechnutí. „Už prostě nebude kam uniknout,“ říká architekt Jan Kurz ze spolku Krajina Novohradska.
„Kolik větrníků přibude v Česku do roku 2030“
Novohradské hory jsou totiž opravdu jednou z posledních lokalit v republice, která je velmi řídce zalidněná, neprotíná jí žádná významná dopravní komunikace a přitom ani není zasažena masovým turismem jako sousední Národní park Šumava. Je to oáza klidu pro lidi i zvířata.
A to by měl větrný park na hřebeni nyní změnit. „Pohybujeme se v krajině, stále více zastavěné domy, halami a dálnicemi. A když zbývá opravdu jen pár míst k úniku z civilizace, zastavím je obrovskými větrnými věžemi. Takže se připravíme i o tenhle poslední možný únik jak pro lidi, tak pro přírodu,“ tvrdí Kurz.
A zjevně se přitom nejedná jen o větrníky, které rostou v přírodních oblastech v Rakousku a Německu na dohled od českých hranic. Velká „větrná“ expanze se chystá i v Česku.
Podle
bývalého
ministra
životního prostřední Petra Hladíka
by
se do roku 2030
měla kapacita výkonu větrníků na různých českých „kopcích“
a planinách zečtyřnásobit.
Ničením přírody proti emisím?
A to prakticky nelze udělat jinak než v některých případech upřednostnit snahu o snižování emisí před ochranou těch přírodně nejcennějších lokalit v zemi. Ukazuje to i příklad ze sousedního Německa, kde se už naplno rozhořel boj „ ekologů proti ekologům “.
Jeden tábor vidí cestu k záchraně planety ve stavění solárních panelů a větrníků prakticky všude a za každou cenu, včetně třeba národních parků, druhý se větrným turbínám v posledních zbytcích neporušené přírody brání.
Problém je ovšem v tom, že v podmínkách střední Evropy jsou často ty nejlepší podmínky pro využívání větrní energie právě na horských hřebenech a dalších, přírodě blízkých oblastech. Modelovým příkladem jsou právě Novohradské hory.
Zastánci zastavovaní krajiny všemi druhy „obnovitelných zdrojů“ energie přitom tvrdí, že nám vlastně ani nic jiného nezbývá. Časem si prý na tisíce obřích větrníků na horách zvykneme. Otázkou ale zůstává, zda je zaplevelení dosud tak rozmanité a malebné české krajiny obřími věžemi z kovu a plastu adekvátní daní za to, abychom si mohli nabíjet elektromobily a vyrazit s nimi třeba na dovolenou za nějakým zážitkem z neporušené přírody do hor. Tedy pokud ještě bude kam.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
