KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Skupina belgických aktivistů bojuje za to, aby bylo i v Evropě povoleno kompostování těl zemřelých. Film o jejich snaze se objevil i na festivalu Jeden svět v Praze. Budeme opravdu po smrti končit v kompostu?
Kompostování je relativně nová metoda pohřebnictví, která se rychle rozšiřuje zejména v USA.
Když INFO.CZ o této metodě psalo poprvé, byla tato forma pohřbívání oficiálně povolena jen ve dvou amerických státech. Dnes už se běžně kompostují těla zemřelých na území 13 států USA. V Evropě se přidalo Švédsko a německá spolková země Šlesvicko-Holštýnsko. O kompostování se – pod tlakem aktivistů – uvažuje i v dalších zemích.
Důkazem je dokumentární film „Compost me!“ (Zkompostuj mě), který se na jaře promítal na festivalu Jeden svět v Praze. Snímek mapuje snahu aktivistické skupiny z Belgie, která usiluje o legalizaci kompostování jako ekologické alternativy pohřbívání.
„Citlivě natočený film sleduje aktivisty*ky, kteří*ré provádějí experimenty s těly prasat, hledají inspiraci v jiných zemích a řeší etické otázky, legislativní limity i praktické výzvy spojené s novými technologiemi,“ píše se v upoutávce.
Kompostování lidských ostatků má narušit dlouholetou hegemonii klasických způsobů pohřbívání, kdy je člověk buď uložen v rakvi do hrobu, nebo jsou jeho ostatky spáleny v krematoriu.
Nový způsob spočívá v tom, že se ostatky člověka uloží do ocelové schránky, vystlané přírodními materiály (štěpka, vojtěška, sláma atd.), při jejichž rozkladu se ve schránce vytvoří teplota kolem 70 stupňů Celsia. Při takové teplotě se lidské ostatky za zhruba 40 dní naprosto dokonale rozloží. A pozůstalí pak místo urny s popelem zemřelého dostanou kompost.
Ekologický pohřeb?
Zastánci tohoto způsobu pohřbívání uvádějí hned několik výhod. Tou první je údajně spirituální rozměr procesu, při kterém prý mohou pozůstalí lépe vnímat smrt jako součást přirozeného koloběhu života. Kompost si lidé obvykle dávají do záhonů, kde z něj nechávají vyrůst různé rostliny, připomínající památku zemřelého.
Druhá výhoda je ryze ekologická. Kompostování je – na rozdíl od spalování v krematoriu – energeticky nenáročné (a tedy bezemisní), navíc při něm odpadá starost s budováním dalších hrobových míst a rozšiřováním hřbitovů. Kompost si prostě vysypou lidé u sebe na zahrádce nebo do květináče a označí sami.
Kdo by však čekal, že tento způsob pohřbívání bude levnější než třeba pohřeb žehem, hluboce by se zmýlil. Kompostování není vůbec levná záležitost.
Například základní nabídka německé firmy „Meine Erde“, která kompostuje zemřelé v Německu, začíná na 4 250 eurech (105 000 korun).
K tomu ale musejí pozůstalí počítat s náklady na převoz zemřelého z místa úmrtí do kaple či jiné budovy na hřbitově, kde je tělo uloženo ke zkompostování. Pozůstalí se mohou se zemřelým rozloučit buď při ukládání těla do ocelové schránky, nebo kdykoliv jindy. Záleží na nich.
Kritika kompostování
Kompostování jako způsob pohřbívání má i řadu odpůrců, kterým se nelíbí jak etický, tak technický rozměr tohoto procesu.
„Představte si, že se jdou příbuzní rozloučit s dědečkem s představou, že se bude 40 dní měnit v kompost,“ řekl INFO.CZ Jaroslav Mangl, mluvčí Asociace pohřebních služeb ČR. Takový způsob posledního rozloučení je podle něj nedůstojný a odporuje všem zásadám piety při rozloučení se zemřelým.
Navíc je extrémně drahý a určený tedy jen těm, kdo na něj mají peníze. „U nás je takový způsob pohřbívání zatím zakázaný a já doufám, že to tak zůstane,“ dodal Mangl.
Vedle etických otázek jde také o spor kolem zdravotní nezávadnosti celého procesu. Někteří odborníci tvrdí, že při kompostování mohou v zemi zůstat některé škodlivé látky, které jsou při kremaci eliminovány a při pohřbení těla v rakvi do země zůstávají pod zemí na hřbitově. Kompost se zetlelými ostatky zemřelého si ale mohou pozůstalí dát kamkoliv.
„Neexistuje absolutně nic, co by ospravedlňovalo tento postup,“ řekl německému listu Der Spiegel Tade Spranger, profesor ústavního a správního práva na Univerzitě v Bonnu. Zároveň varoval před povolením kompostování těl v celém Německu.
Jenže nový způsob pohřbívání si přes veškerou kritiku získává stále větší prostor. V době vniku filmu „Compost me!“, tedy v roce 2024, ještě nebylo kompostování povoleno v žádné evropské zemi. Dnes už ho oficiálně povolují Švédsko a německá spolková země Šlesvicko-Holštýnsko. V rámci pilotních projektů se zkouší také v Hamburku a Meklenbursku-Předním Pomořansku.
A aktivisté tlačí na ještě rychlejší šíření. V Německu vznikla speciální nadace, která vyzývá politiky k tomu, aby povolili tento nový způsob pohřbívání v celém státě. Podporu má i u mnoha klimatických aktivistů, kteří považují kompostování za trvale udržitelný a ekologický způsob pohřbívání.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy.
