„Davidovu hvězdu mi nikdo na dveře nenakreslil. Zatím,“ říká pražský Žid Aaron Günsberger. Antisemitismus je na vzestupu i v Česku

Hydra antisemitismu se v důsledku aktuálního konfliktu v Izraeli opět probírá k aktivnímu životu. Zatím se projevuje spíše v západní Evropě, ale její chapadla začínají zasahovat i do Česka. Antisemitismus u nás ale bobtnal i v předchozích letech, především na sociálních sítích. Jak vnímají vzdouvající se vlnu nenávisti čeští Židé?

Na zdech židovských domů v Berlíně se objevují nasprejované Davidovy hvězdy, v Paříži vzplály domovní dveře židovských seniorů, vymlácená výloha londýnské košer restaurace působí jako déjà vu Křišťálové noci. Antisemitismus v Evropě je na vzestupu. Pociťují ho i čeští Židé. Nenávistné nápisy vůči Židům, které vyvěsil do výlohy prodejny kebabu v Plzni, okomentoval jejich tvůrce těmito slovy: „Židé jsou špatní, Izrael je špatný a Hamás je dobrý.“ Plakáty v centru Prahy zobrazující unesené izraelské civilisty někdo okamžitě strhl.

Protižidovská a protiizraelská rétorika se projevuje i na demonstracích na podporu Palestiny. Protestní průvod ve Varšavě „ozdobil“ transparent s heslem „Vymeťte špínu“ a izraelskou vlajkou v koši, nejen v Londýně, ale i v Praze zněly výkřiky o Palestině svobodné od řeky až k moři.

„Zdá se mi, že spíše než o čistý antisemitismus jde o levicové protestní hnutí, které hledá témata k masovým protestům proti současnému establishmentu v západní společnosti,“ mírní obavy z těchto typů projevů nenávisti vydavatelka a manažerka v cestovním ruchu Amara Zemplinerová. Přesto připouští, že latentní antisemitismus prostupující společnost pociťuje.

Advokát Jiří Herman, který má židovské předky a jeho babička aktivně šířila odkaz přeživších holocaustu, zažíval nenávist vůči Židům na vlastní kůži hlavně v 90. letech, v době, která přála nazi-skinheadům.

„Dnes pociťuji spíše takový ten latentní, buranský antisemitismus, který občas někde vyhřezne v podobě prohlášení, vandalismu, sjezdu skinheadů, mezi fotbalovými rowdies... Spíš to plyne z předsudků a neznalosti – většina národa pořádného Žida za celý život nepotkala,“ říká Herman.

„Ty předsudky jsou silně zakořeněné. Já i moji židovští přátelé to bereme s humorem, ale jsme si těchto předsudků vědomi. Myslím že by se neměly veřejně ventilovat a šířit, stejně jako jakékoli jiné předsudky. Naopak mělo by se proti nim bojovat osvětou a vzájemnou otevřeností. O dost horší zkušenosti ale mají moji židovští známí a rodinní příslušníci, kteří své židovství hrdě ukazují nebo je to o nich více známo. Třeba můj otec mi jednou vyprávěl, jak dostává anonymní dopisy jasně útočící na jeho původ,“ dodává.

Překvapuje mě ta nestoudnost

Aaron Günsberger, majitel pražské košer restaurace, se s antisemitismem dle svých slov setkává na sociálních sítích denně a s propalestinskými protestujícími si nebere servítky: „Velmi dobře to charakterizoval váš kolega Martin Kovář v článku Civilizace versus barbarství. To, že k tomu dochází, mě nepřekvapuje, antisemitismus je v některých částech společnosti hluboce zakořeněn. Překvapuje mě ale nestoudnost, se kterou to někteří dávají najevo, a fakt, že podporu neexistujícího státu, pod jehož smyšlenou vlajkou probíhá genocida a další šoa, dokonce někteří prezentují jako věc hrdosti.“

Civilizace versus barbarství: Izrael podcenil situaci a čelí nejvážnější hrozbě za posledních padesát let

Už loni narostl antisemitismus v Česku na dvojnásobné hodnoty

V Česku antisemitismus bují hlavně na sociálních sítích. Ve srovnání se zbytkem světa docházelo dosud k otevřenému antisemitskému násilí jen vzácně. Přesto se počet protižidovských incidentů, především ve virtuálním prostředí, markantně zvyšuje. Celkem jich v roce 2022 Federace židovských obcí v ČR zaznamenala 2277, což je téměř dvojnásobný počet oproti roku 2021. Ve srovnání s rokem 2018 narostly v loňském roce projevy antisemitismu o 550 %. Lze předpokládat, že v důsledku aktuálního konfliktu v Izraeli se situace bude dále zhoršovat. A nezbývá než doufat, že se udrží v mantinelech verbální agrese.

V roce 2022 k růstu antisemitismu v Česku přispěly konspirační teorie spojené s ruskou agresí proti Ukrajině a covidem. Fantasmagorie se šířily hlavně prostřednictvím sociálních sítí. Útočilo se ale i přímo, naštěstí jen na památky, konkrétně na kameny zmizelých v centru Brna a židovský hřbitov u Markvarce na Dačicku. V okrese Kroměříž si host restaurace vyslechl výhružky zabitím doplněné označením „špinavý žid“. Nepřímo adresně se antisemitismus projevil například skandováním hesla „Jude Slavie“ ze strany fanoušků Sparty při zápase s FK Pardubice.

Kameny zmizelých v centru Brna se loni staly terčem vandalů.

Nový antisemitismus má znaky tři D

Antisemitismus už zdaleka není jen doménou pravicových i levicových extremistů a radikálních islamistů (vzhledem k umírněnosti a nízkým počtům českých muslimů je tato kategorie velmi okrajová). Protižidovských projevů bez ideologického zakotvení přibývá.

Do popředí se také dostává tzv. „nový antisemitismus“, který zatím není v českém právním prostředí kodifikován. Poznat se dá ale jednoduše, vykazuje totiž znaky tři D – démonizace Izraele (označování za zhmotnělé zlo a agresi, přirovnávání Izraele k nacistickému Německu a pásma Gazy ke koncentračním táborům atp.), dvojího standardu (na rozdíl od Izraele státy, které jsou jednoznačně nedemokratické, autoritářské a totalitní, nečelí kritice například i ze strany OSN) a delegitimizace státu Izrael (popírání práva na existenci). Od 7. října ale dostal nový antisemitismus „nové grády“.

Aby Židé vůbec přežili, obrací své životy ve vtip. Košer porážka je maximálně humánní, říká Günsberger

Šel by bojovat, zatím aspoň vylepuje plakáty

„Židovský národ je ve válce a já jsem jeho součástí. Židovský národ je ve válce od nepaměti, jen její intenzita se neustále mění. To, co se děje teď, jsme zažili třeba v roce 1973, ale Davidovy hvězdy na dveřích se objevovaly už ve třicátých letech, pogromy na Židy probíhají od 19. století, nenávist a vyděděnost pronásleduje můj národ odjakživa. Ale přežili jsme vždy a přežijeme i nyní,“ deklamuje Aaron Günsberger.

Kdyby mohl, do války by se pod vlajkou Izraele zapojil i fyzicky. „Neváhal bych ani vteřinu. V Izraeli chodí bojovat úplně všichni, je to otázka cti,“ dodává pražský Žid, který nevydrží být nečinný. Počátkem týdne vylepil na zdi Židovského muzea plakáty s unesenými Izraelci. Kolemjdoucí se u nich se zájmem zastavovali a někteří vůbec netušili, oč se jedná. U čínských studentů by se to možná ještě dalo pochopit, ale že na unesené izraelské děti jako „tele na nová vrata“ civí skupinka polských teenagerů, včetně průvodce, který se doptává o co jde, bylo zarážející. Našli se ale i lidé, kteří za jeho aktivitu poděkovali.

Aaron Günsberger, majitel pražské košer restaurace, vylepuje na zdi Židovského muzea plakáty s Izraelci unesenými Hamásem do pásma Gaza.

Vlna nenávisti vůči Židům ze západní Evropy podle něj už dorazila i do Česka. „Přečtěte si relativizující a oslavné články v intelektuálních titulech, které se jinak ohánějí morálkou, kde můžou. Zajděte se podívat na demonstrace, na kterých se volá po vyvraždění Židů. Davidovu hvězdu mi nikdo na dveře ještě nenakreslil. Zatím. 

(Aktualizace: Krátce po vydání tohoto článku došlo v Günsbergerově restauraci k slovnímu antisemitskému napadení a výhrůžkám zapálením restaurace.) 

Pokud budeme dále nenávistné projevy tolerovat a nepostavíme se k nim tak, jak si zaslouží, je to jen otázkou času,“ obává se Günsberger.

V tom se s ním shoduje předseda Židovské obce v Praze František Bányai. „Jak praví historie, antisemitismem zlo a nenávist jen začíná. Jakmile připustíte nenávist do společnosti, tak se to dříve nebo později bude týkat nás všech,“ varuje v rozhovoru pro Info.cz.

„Antisemitismem zlo a nenávist jen začíná. Dříve nebo později se to bude týkat nás všech,“ varuje předseda Židovské obce v Praze

sinfin.digital