Když Mikuláš Minář na konci března oznamoval, že jeho spolek Lidé PRO končí, protože nesehnal stanovený počet podpisů, zdálo se všechno naprosto jasné a pochopitelné. Komentátoři a politici vesměs uznávali, že někdejší výrazná postava Milionu chvilek pro demokracii alespoň zkusila oživit tuzemskou politiku, sjednotila opozici a odešla středem. My jsme se s tímhle závěrem nespokojili. Striktní mlčení, které pozorujeme u ostatních postav Minářova hnutí, naznačuje, že se všechno odehrálo trochu jinak. Proto jsem se s několika členy Lidé PRO v uplynulých dvou týdnech setkal a pokusil se celý příběh zrekonstruovat. Samozřejmě pod příslibem zachováním jejich anonymity.
Abychom pochopili, proč Minářův projekt skončil neslavně, musíme se vrátit na začátek, tedy do roku 2020, těsně před začátek covidové krize. Šéf hnutí Praha sobě Jan Čižinský se zrovna chystá oznámit, že jeho hnutí 3000 statečných bude kandidovat v podzimních parlamentních volbách v roce 2021. V tu chvíli ovšem dostává SMS od Mikuláše Mináře, aby s tímhle oznámením, plánovaným už na následující den, ještě počkal.
Minář mu nabízí účast ve svém vlastním projektu. Řadě lidí kolem Čižinského se to moc nezdá a Minářovi dávají najevo, že tohle je skutečně slabý důvod, proč by měli na poslední chvíli zrušit své plány. Aktivista Minář ovšem přichází s nabídkou, kterou lze odmítnout jen těžko: „Mám podporu Milionu chvilek,“ říká a Čižinský a spol. s vyhlídkou na stovky tisíc hlasů nakonec kapitulují.
Minář krátce poté spouští nábor a i Čižinského lidé musí absolvovat několikakolový výběr, který má ukázat, zda jsou pro nový projekt vhodní. „Zpětně mi to samozřejmě přijde úplně bizarní, ale nám to tehdy skutečně nedošlo,“ říká jedna z postav hnutí, která celým výběrem úspěšně prošla.
Už touhle dobou jsou zjevné určité zneklidňující náznaky, ale všichni ještě zůstávají „v pohodě“, protože za sebou mají hnutí, které přivedlo na Letnou stovky tisíc nespokojených občanů. Tedy alespoň si to myslí. Pravda vyjde najevo 27. září, kdy novinář Jan Novotný v týdeníku Euro zveřejňuje zprávu, že Mikuláš Minář jde do politiky a chystá nové hnutí, s nímž chce kandidovat do Poslanecké sněmovny. Pro členy „občanského“ Milionu chvilek je to šok, s čímž se vůbec netají a na rovinu říkají, že nejde o jejich akci. A skutečně nešlo.
Dvě tváře Mikuláše Mináře
Minářovi se povedl skoro neuvěřitelný kousek. Chystal vlastní „volební“ projekt, o němž v Milionu chvilek vůbec nevěděli, ale Čižinskému a spol. tvrdil, že má podporu tohoto občanského hnutí. Když se ukáže, jak se věci mají, zkušený starosta Prahy 7 a poslanec okamžitě couvá a dále se osobně žádných plánů na společný postup neúčastní. Považuje to za příliš riskantní a dění následujících měsíců mu dá za pravdu. Někteří Čižinského lidé ovšem v hnutí zůstávají. I když byli v podstatě oklamání, je to v danou chvíli jejich jediná šance, jak se zúčastnit voleb do sněmovny.
Osud jednotlivců nám teď v podstatě může být ukradený, ale přinejmenším stojí za připomenutí, že se řada z nich vzdala svého občanského povolání a kariéry. To platí zejména o bývalém šéfovi Transparency International Davidu Ondračkovi, který vsadil na Lidé PRO doslova všechno a Minářovu hnutí díky svému renomé dodal potřebnou „váhu“. Tento moment má svůj význam, ale k tomu se ještě dostaneme.
Ještě před zrodem samotného hnutí Lidé PRO vzniká v září 2020 spolek PRO ČR, jehož předsedou se stává teolog Pavel Hošek. Muž, o němž většina z vás pravděpodobně nikdy neslyšela, je něco jako Minářův duchovní guru – je to ostatně jeho učitel teologie. Jen o měsíc později Minář Hoška vystřídá v pozici šéfa spolku a získává tak totální kontrolu.
Na spolek PRO ČR je registrován účet celého hnutí Lidé PRO (není tedy transparentní, jak jsme už psali), kde se nakonec shromáždí a zase zmizí zhruba šest milionů korun. Přehled o dění v PRO ČR mají v podstatě tři lidé – Minář, Hošek a další přítel aktivisty, jehož jméno INFO.CZ nezná. Lidé, kteří jsou veřejnými tvářemi Lidé PRO, tedy stojí zcela na druhé koleji a ještě netuší, že značku tohoto hnutí má Minář registrovanou na sebe (čehož využije při jeho zániku).
Pro orientaci: jsme v čase, kdy Lidé PRO veřejně oznamují, že chtějí získat půl milionu podpisů, čehož nikdy nedosáhnout – jak už dnes víme, připojí se jen pár desítek tisíc lidí. Od počátku je jasné, že tempo sběru podpisů je beznadějné. Na Mináře má tohle zdrcující dopad, vyhoří a v podstatě přestane komunikovat. „Vždycky řekl, že odjíždí do lesů, a vypnul si telefon,“ říká jeden z členů hnutí.
Místo změny Česka osobní krize
Než se dostaneme k samotnému rozpadu Lidé PRO, stojí za to se zastavit u sběru podpisů. Dnes ho můžeme vnímat jako jeden z důvodů, proč hnutí nenaplnilo své ambiciózní cíle a neuspělo. Ale nemuselo to tak být. Minář přenesl princip, na kterém chtělo před parlamentními volbami fungovat Čižinského hnutí 3000 statečných. To pro změnu chtělo zopakovat „kousek“, který se dříve podařil v hlavním městě hnutí Praha sobě, které sesbíralo 100 tisíc podpisů v poměrně krátké době před komunálními volbami. Se ztrátou Čižinského ovšem Minář přišel o know-how, případně o „tah na bránu“, který politik z Prahy 7 bezpochyby má, ačkoliv s ním nemusíte často souhlasit.
Na začátku letošního roku situace došla situace tak daleko, že ostatní členové Lidé PRO vyzvali Mináře k rezignaci. Ten odvětil, že se nic takového nestane, protože má známku registrovanou na sebe a o budoucnosti rozhodne pouze on. Mimochodem srovnejte tento přístup třeba s Babišovým hnutím ANO, proti němuž se Minář vymezoval... „My jsme chtěli dále jít do voleb a věděli jsme, že Mikuláš naprosto vyhořel a už tomu nemá co dát,“ dodává jeden ze zdrojů pro INFO.CZ.
Místo rezignace na vrcholnou funkci náhle přišlo Minářovo obsáhlé oznámení na facebooku, že hnutí Lidé PRO končí. Stalo se tak opět bez jakékoli konzultace s ostatními. Šéf hnutí následně znovu „zmizel v lesích“ a ozval se jen ve chvíli, kdy politici a komentátoři hodnotili jeho politické počínání. „Posílal nám screenshoty tweetů a článků, které pro něj vycházely pozitivně,“ uzavírá jeden z členů hnutí.
Přestože Minářův volební spolek skončil bez vysněných výsledků, několik zásadních otázek zůstává. V reakci na můj poslední komentář Minář připustil, že některé výdaje nešly přes oficiální účet hnutí a slíbil, že všechno zveřejní. (Zatím se tak nestalo.) Ostatní členové tvrdí, že o výdajích neměli žádný přehled. „Že třeba Honza Barta (Spolek pro podporu liberální demokracie ČR) přišel o tři miliony, se dá vysvětlit jako riziko podnikání. Mnohem horší je, že i na konci přicházely stokoruny od babiček,“ říká jeden z členů hnutí s tím, že některé výdaje za marketing mu přišly přemrštěné. Jen úvodní video, které jste nejspíš viděli, stálo údajně 700 tisíc korun. To je také v podstatě jediné číslo, které alespoň zhruba známe. Na další si budeme muset počkat.
Redakce s žádostí o reakci oslovila Mikuláše Mináře, Davida Ondráčku i Jana Čižinského. Do vydání textu nereagovali nebo odmítli naše zjištění komentovat.
