„Silná média v Česku vymizela,“ říká Balšínek. „Vědět, čím si s Echem projdu, raději zvážím rekvalifikaci na taxikáře“

Silná média a jejich schopnost nastolovat jasnou agendu v Česku vymizela, říká šéfredaktor zpravodajského webu Echo24 Dalibor Balšínek. Jak zkušený novinář a manažer uvedl při mediální debatě Klíče k médiím, patrné je to například na číslech sledovanosti a čtenosti. „Když jsem před pětadvaceti lety odcházel z televize Nova, večerní zprávy sledovalo 3,5 milionu lidí,“ rekapituluje Balšínek a pokračuje: „Nyní si ty samé zprávy zapne už jen 1,3 milionu diváků.“ Příkladů proměny mediálního trhu je ale víc.

První mediální debata pod záštitou iniciativy Klíče k médiím přinesla rozmanitou diskusi mediálních matadorů i zástupců mladší generace – moderátorky Světlany Witowské (Česká televize), šéfredaktorů Dalibora Balšínka (Echo24), Terezy Zavadilové (Newstream.cz) a Vojtěcha Boháče (Voxpot), redaktora Jana Žabky (Hlídacipes.org), freelancera Jakuba Zelenky (Mimoagendu.cz) či youtubera Jirky Burýška (Jirka vysvětluje věci).

Už jen úvodní otázka „Kdo je je dnes novinář?“ vedla k názorovým střetům a velmi rozdílným pohledům – od těch konzervativnějších ve smyslu, že novinářem je ten, kdo novinařinu vystudoval či/a ji praktikuje, až po bližší definice novináře jako osoby, která nestranně a nezaujatě informuje o okolním dění. Zřejmé bylo nakonec jen to, že pohledů na novinářské řemeslo je nyní i kvůli vzestupu sociálních sítí a autorských platforem typu Substack více, než tomu bylo před dekádou či dvěma.

„Novinářská otázka“ však byla jen úvodním výkopem širší a obsáhlejší debaty o současných mediálních trendech. Pro desítky studentů a dalších účastníků diskuse byla zajímavá například rekapitulace šéfredaktorů Echa24, Newstreamu a Voxpotu na téma proč vůbec na vybudování a vedení jednotlivých webů kývnuli. Pro Terezu Zavadilovou, někdejší dlouholetou šéfredaktorku deníku E15, byla impulzem ke změně zaměstnavatele unikátnost nabídky. „Možnost vést nový projekt s takovými parametry, jako má Newstream, se nabízí jednou za několik let, možná za dekádu,“ uvedla.

Witowská, Boháč, Žabka, Zelenka, Zavadilová, Balšínek, Burýšek

Šéfredaktor webu Echo24 Dalibor Balšínek zakládal svůj projekt po odchodu z vydavatelství Mafra poté, když jej koupil Andrej Babiš. S nadsázkou dnes ale přiznává, že pokud by v té době věděl, do čeho jde, „zvážil by rekvalifikaci“. „Třeba na taxikáře.“ Zároveň doplňuje, že se mu nyní, po řadě let fungování Echa24, povedl úspěch – je výdělečný. „Výrazně tomu pomáhají knihy, které v rámci našeho vydavatelství vydáváme,“ říká Balšínek.

Balšínek v debatě zároveň komentoval současnou situaci na mediálním trhu, kdy „vymizela silná média“. „Když jsem odcházel z televize Nova, okolo roku 1998, naše zprávy tehdy sledovalo 3,5 milionu lidí. Dnes je zpravodajství Novy sice stále nejsledovanější, ale čísla už jsou jinde – sledovanost zpráv je přibližně třetinová,“ uvádí Balšínek.

Podobná situace je například i s prodeji novin a časopisů – prodeje MF Dnes před 25 lety jednoduše dosahovaly středních statisícových hodnot, aktuálně se nad stotisícovou hranici dostanou jen výjimečně. „Ukazuje to, že vymizela silná média, která by byla schopná jasně a zřetelně nastolovat agendu. Dříve takovým médiem byla jednoznačně Mladá fronta Dnes, ovšem postupem času její síla vymizela,“ říká Balšínek.

Ironickým vyvrcholením klesajícího významu MF Dnes byl nedávno zveřejněný inzerát Andreje Babiše na přebalu těchto novin, který zpochybňoval důvěryhodnost médií. „Osobně jsem byla strašně zklamaná tím, že si noviny nechaly takovou reklamu dát na svůj přebal, respektive na falešnou první stranu. Byl to pro mě poměrně zásadní mezník, ptala jsem se, kde že to jsme, kde je hrdost tamních novinářů,“ uvedla Světlana Witowská.

Mimochodem – všeobecný tlak na tištěná média v poslední době podle Balšínka ještě zesiluje trend, že „lidé stále více odmítají přemýšlet.“ „Nedávno myslím Bohouš Pečinka a Jindřich Šídlo glosovali, že lidé je mnohem více poslouchají v podcastech, než čtou jejich články. Poslouchání podcastů je přitom jednodušší, pasivnější, zvlášť ve srovnání se čtením, které vyžaduje více pozornosti,“ uzavřel Balšínek.

Podle iniciativy Klíče k médiím a jejich koordinátora Vladimíra Piskáčka by se podobné mediální diskuse měly pořádat častěji a pravidelně: „Chtěl bych je pořádat jednou za pět až šest týdnů,“ uvedl Piskáček, sám bývalý manažer vydavatelství Economia. „Naší ambicí je tím, mimo jiné, přispět k rozvoji mediální gramotnosti v Česku — i proto cílíme na studenty a jejich učitele.“


Vladimír Piskáček, Eva Hanáková a jejich podcast WTF přináší rozhovory s profesionály z mediální branže:

Proč si média dobrovolně pouští žilou a kam je přivedlo náboženství dat a kliků? O čtenářích, vydavatelích i technologiích s Libuší Šmuclerovou

Ať na mě bude tlak jakýkoli, já mu neustoupím. Otázky, dokud nesou mé jméno, nejsou politická samoobsluha, říká Václav Moravec

Proč ruské propagandě uvěříte, i když nechcete? Jak se dělá novinařina pod palbou? Kdo je ve skutečnosti Ukrajinec a čeho už Putin invazí dosáhl? Nejen o válce s novinářem Vojtěchem Boháčem

sinfin.digital