Z Mali se minulý týden vrátilo posledních 304 německých vojáků, kteří byli v rámci mise OSN nasazeni do této západoafrické země. K návratu patřilo i jejich vysoké ocenění z vládních míst. Podle ministra obrany Borise Pistoriuse podala jejich mise „vynikající výkon“. Vojáci sami ale už tak nadšení nebyli, upozornila německá veřejnoprávní stanice ARD.
Příslušníci spolkové armády byli do Mali vysláni bránit šíření terorismu na černém kontinentu. V rámci protiteroristické mise OSN, k níž Němci patřili, působilo až patnáct tisíc vojáků z řady zemí včetně Česka. Přesto teroristů i jejich akcí v Africe dramaticky přibylo.
Podle amerického ministerstva obrany bylo letos do listopadu provedeno v Africe 6756 teroristických útoků. V roce 2003 jich bylo na celém kontinentu jen devět, poukázal americký web Responsible Statecraft. Prudce vzrostl také počet obětí – z 23 v letech 2002 a 2003 na letošních zhruba deset tisíc. Terorismus se podle webu šířil v Africe souběžně se snahou USA vykořenit jej, tj. souběžně s rozmachem americké globální „války proti terorismu“.
Rostoucí nebezpečí
Expanzi terorismu v Mali mohli sledovat i sami Němci na vlastní oči. Ani v bezprostřední blízkosti jejich tábora Castor v malijském Gau už ke konci nebylo nijak bezpečno. Podle fregatní kapitánky Sonji čelili vojáci napjaté bezpečnostní situaci, nedostatku paliva a rušení letů (jejich mise měla původně za úkol sledovat pomocí bezpilotního letadla bezpečnostní situaci v oblasti).
Ve službě zůstávali „24 hodin denně, 7 dní v týdnu“, tedy vlastně nepřetržitě. Byla to „pořádná námaha“, řekla důstojnice a dodala, že přesun zpět do Německa byl pro ni a její spolubojovníky jako návrat z „úplně jiného světa“.
Potíže, které popsala, však vojenské mise na riziková území obvykle přinášejí. Nakonec příslušníci spolkové armády odešli bez větších potíží. Jejich poklidné stažení z Mali se nedalo nijak srovnat s chaotickým mizením západních sil z Afghánistánu.
Němci se mohli utěšovat také tím, že až do konce jejich působení v Gau se na ně děti při výjezdech usmívaly a dospělí je srdečně zdravili. V Afghánistánu to bylo zcela jinak.
Chmurné vyhlídky
Němci v Mali
V jednu chvíli bylo v Mali nasazeno více než tisíc vojáků spolkové armády.
V roce 2021 bylo při sebevražedném útoku zraněno dvanáct německých vojáků.
V roce 2017 zahynuli tři příslušníci spolkové armády při havárii bojového vrtulníku.
Vojáci však také věděli, že právě v době jejich stahování se na severu Mali znovu rozhořely boje.
Podle ARD se proto nemohli vyhnout otázce: „Čeho jsme dosáhli?“ Tato otázka „se bude i nadále vznášet nad nyní ukončenou misí“, soudí německá veřejnoprávní televize.
Pocity marnosti a bezmoci však vojáci zakoušeli už během působení v Mali. ARD připomněla, jak v září udeřil sebevražedný atentátník s vozidlem napěchovaným výbušninami na malijskou vojenskou základnu na dohled od tábora Castor. Němcům v táboře prý nezbývalo nic jiného než sledovat následnou přestřelku z pozorovatelny a chránit se před odraženými střelami.
Navíc o jejich práci, o průzkum bezpečnostní situace pomocí bezpilotního letounu Heron 1, už nebyl zájem. Noví vládcové Mali zakázali Němcům průzkumné lety již před několika měsíci.
Vsadili na žoldnéře z ruské Vagnerovy armády, zatímco na západní vojáky se dívali spíše s podezřením a snažili se jich zbavit. Přitom řada vysokých důstojníků malijské diktatury prošla americkým výcvikem.
Nikdo příliš nevěří, že by malijská armáda mohla s pomocí ruských žoldnéřů nastolit mír. „Mise OSN selhala, bundeswehr (v Mali) končí. A pro Mali i oblast Sahelu je v současné době jen malá naděje,“ shrnula ARD chmurné vyhlídky západoafrické země do budoucna.
Součást globální války
V Africe se sice krví nešetří, terorismus tam však dlouhou dobu nehrál zásadnější roli. Situace se začala měnit na přelomu tisíciletí. Počátkem roku 2000 zahájily USA podle Responsible Statecraft kampaň proti terorismu, při níž podporovaly a cvičily africké jednotky od Mali na západě po Somálsko na východě a vytvářely místní oddíly, bojující po boku amerických komand.
Po útocích al-Káidy z 11. září 2001 prohlásil tehdejší prezident USA George W. Bush: „Naše válka proti terorismu al-Káidou začíná, ale nekončí u ní. Neskončí, dokud nebudou nalezeny, zastaveny a poraženy všechny teroristické skupiny s celosvětovým dosahem.“ Zmínil přitom i Afriku, jejíž „rozsáhlé oblasti“ by prý teroristé mohli zneužít.
USA proto po desetiletí poskytovaly Africe rozsáhlou bezpečnostní pomoc, vycvičily tisíce tamních důstojníků, zřídily desítky základen, vysílaly svá komanda na nejrůznější mise, podnikaly údery bezpilotními letouny a zapojovaly se i do přímých pozemních bojů s militanty v Africe.
Tento militární a militantní přístup k terorismu však podle RS nevedl ke snížení násilí – jeho výsledkem byl pravý opak, a to zejména po svržení diktatury v Libyi, na němž se s podporou USA podílela Británie a Francie.
V severoafrické zemi totiž následně zavládl chaos a zbraně z vyloupených vládních skladů se šířily dál do nitra kontinentu, zejména do Mali, odkud pocházeli tuaréžští bojovníci najatí svrženým libyjským vládcem.
„Epicentrum terorismu“
Od té doby jsou země západoafrického Sahelu stále více sužovány teroristickými skupinami, které se vyvíjejí, štěpí a obnovují. V Mali byly nakonec do boje nasazeny i evropské síly, původně pod velením Francie, někdejší koloniální vládkyně této země. Destabilizaci celé oblasti to však nezabránilo.
Přispěli k ní i místní důstojníci, kteří předtím využili americké pomoci v rámci války proti terorismu. V západní Africe a v oblasti Sahelu se podíleli na dvanácti převratech: v Burkině Faso (2014, 2015 a dvakrát v roce 2022), Čadu (2021), Gambii (2014), Guineji (2021), Mali (2012, 2020 a 2021), Mauritánii (2008) a Nigeru (2023).
Ale ani nástup vojenských režimů nepřerušil expanzi teroristických skupin a vlnu násilí v Sahelu.
„Padesátiprocentní nárůst počtu úmrtí spojených s militantními islamistickými skupinami v Sahelu a Somálsku za poslední rok zastínil předchozí maximum z roku 2015. Afrika zažila za posledních deset let téměř čtyřnásobný nárůst hlášených násilných událostí spojených s militantními islamistickými skupinami... Téměř polovina tohoto nárůstu se odehrála v posledních třech letech,“ konstatovalo letos v červenci washingtonské Africa Center for Strategic Studies.
Výsledek více než dvacetiletého vývoje na kontinentu shrnul generál Michael Langley, velitel AFRICOM, amerického vojenského velení pro černý světadíl, které sídlí ve Stuttgartu. „Afrika je nyní epicentrem mezinárodního terorismu,“ prohlásil.
