Bezproblémový svoz odpadu pro většinu obyvatel metropole představuje samozřejmost, jelikož Praha velkou stávku „odpadářů“ nepamatuje. To se však může brzy změnit. Zaměstnanci Pražských služeb, kteří se v hlavním městě o svoz odpadu starají, totiž před třemi týdny vstoupili do stávkové pohotovosti. Za hlavní důvod označují přístup jejich gesční radní Jany Komrskové.
Jsou to už tři týdny, co odboráři z Pražských služeb vyhlásili stávkovou pohotovost. Důvodem jsou podle jejich slov hlavně spory s gesční radní a náměstkyní primátora Janou Komrskovou (Piráti). Jde o peníze i o odvolání ředitele firmy Patrika Romana. Jednání zatím příliš optimismu na vyřešení situace nepřinášejí – a to navzdory nedávné návštěvě primátora Bohuslava Svobody v sídle firmy.
Není proto vyloučené, že odboráři svou stávkovou pohotovost promění ve skutečnou stávku, což by pro metropoli a její obyvatele byla zcela nová zkušenost. Praha velkou stávku „odpadářů“ dosud nezažila, na rozdíl od řady velkých měst ze západu Evropy. Ze zkušeností Paříže, Madridu, Palerma, Říma a dalších měst jsme proto sestavili scénář toho, co by v takovém případě Pražany mohlo čekat.
Den 1–2: Zahájení stávky
Popeláři nepřicházejí do práce a přestanou vyvážet odpadky. Během prvního dne se zcela zaplní koše na zastávkách hromadné dopravy, náměstích a v parcích.
Od druhého dne se začnou plnit i větší kontejnery, které stojí u bytových domů. Dle vcelku běžných zvyklostí začnou lidé odkládat pytle s odpadem z domácností okolo popelnic.
S přibývajícím časem se pytle kolem popelnic kupí. A problém narůstá.
Den 3–5: První viditelné problémy
Od třetího dne jsou plné všechny nádoby na odpad, hromady pytlů kolem kontejnerů začínají překážet na chodnících i v silnicích. V závislosti na počasí se začínají šířit pachy, značně se snižuje estetický ráz města.
Zápach z hnijících odpadků obtěžuje obyvatele, sociální sítě plní fotky a videa hromad odpadků.
To se ukázalo například před 11 lety v Madridu, kde popeláři vyhlásili stávku na protest proti plánovaným propouštěním a snižování mezd. Odpad následně zaplavil ulice.
Den 6–9: Eskalace
Chodníky jsou již zablokované, některé ulice jsou neprůjezdné. Zvyšuje se riziko šíření požárů. Mezi haldami odpadků pobíhají hlodavci a zápach je tak neúnosný, že někteří začínají lidé nosit roušky. To ukazuje například zkušenost z Palerma z roku 2009.
Restaurace a obchody začínají mít problémy, protože zhoršující se hygienické podmínky jim odhánějí zákazníky. Provozovatelé se obrací na radnici, aby situaci řešila.
Tekutiny vytékající z hnijících odpadků stékají do kanálů a vsakují se do půdy, odborníci varují před zhoršením kvality podzemních vod.
Den 10–14: Kritická fáze
Město čelí vážné hygienické krizi, hlodavci a hmyz jsou všudypřítomní, ukazuje například „velká stávka popelářů“ z New Yorku v roce 1968.
Hygienické služby vydávají varování před možným šířením respiračních onemocnění. Do hry se vrací možnost povinného nošení respirátorů, což u Čechů může vyvolávat značnou míru nevole – v souvislosti s analogií na situaci během covidu-19.
Ve zmiňovaném New Yorku vedla devítidenní stávka popelářů k nahromadění téměř 100 000 tun odpadu na ulicích, což donutilo město k rychlému jednání.
Den 15–21: Nouzová opatření
Hygienické podmínky se stávají zcela katastrofálními. Lidé se obávají infekčních onemocnění, která mohou hlodavci, toulavá zvířata a hmyz přenášet.
Městské úřady hledají alternativní řešení, jako je najímání soukromých firem nebo dočasných pracovníků. Jednotlivci začínají bojovat s odpadem na vlastní pěst.
Odstranění odpadu z ulic si vyžádá mnohonásobně vyšší náklady než pravidelný svoz. Lidé začnou vyhazovat i věci, které běžně do popelnic nedávají.
Veřejný prostor je výrazně znehodnocený, úklid s každým dnem bez vývozu zabere 3x více času.
Ukazuje se to třeba v Birminghamu, kde od začátku března probíhá stávka popelářských odborů. Zatím bez výsledku jednání.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
