Texaský masakr osmiválcem: Po Divokém západě za volantem gigantického amerického pick-upu

Romantizující představy o té či oné světové končině při návštěvách těchto destinací často naráží na realitu, která je úplně jiná než ve vybájených obrazech. O Divokém západě nám toho hodně napsal saský pohádkář Karel May, který v Americe nikdy nebyl, velmi se ale zasoužil právě o ono zromantizování a zpopularizování pionýrských dob a bojů osadníků z Evropy s Indiány. 

Dnešní život v západní části státu Texas jsem poznával zpoza volantu velkého pick-upu alias trucku. Jezdí se tam s ním do krámu za rohem, v neděli na barbecue a odpoledne s koňmi na rodeo v jiném okrese nebo na lov. Anebo jen tak na výlet odnikud nikam. Všechno je to daleko a 500 km není míra.

Elektromobily nebo hybridy v Texasu nehledejte s jedinou výjimkou – jediný vůz s tímto pohonem, který jsem několikrát zahlédl, je v Evropě nelegální Tesla Cybertruck. V odlehlých venkovských oblastech na západ od Rio Pecos, kde je za město považována obydlená křižovatka jednou za sto kilometrů, by to byl hazard se životem. Ten zde ovládají především chřestýši a supi požírající nejčastěji tacos, které z okénka spolu s pivem vyhodili mexičtí dělníci. 

I ve velkých městech jako San Antonio nebo Austin ale hrají veliké osmiválce ve velikých pick-upech drtivý prim. Vládnou domácí značky Ford, Chevrolet a GMC plus japonská Toyota. Tou největší klasikou je ale značka RAM, která se před lety odrodila od Dodge a dnes patří do euro-amerického koncernu Stellantis. To se mimo jiné projevuje tím, že zde s písmeny RAM na chladiči potkáte také Fiat Ducato nebo Doblo. 

Výrobní program „trucků“ firmy RAM je jinak americky nekomplikovaný. Na výběr máte tři velikostní kategorie značené podle tonáže součíslími 1500, 2500 a 3500. Jestliže model 1500 je na naše poměry něčím na způsob Fordu Ranger Raptor, 2500 už se evropským měřítkům svojí velikostí vymyká a 3500 je monstrum s dvojmontáží na zadní nápravě schopné tahat nákladní návěsy nebo gigantické karavany.

Proč ty nadměrné velikosti? Jednoduše proto, že do USA se vejdou. Velká parkovací místa, široké i ty nejmenší silnice a laciné palivo, to všechno jsou důvody proč si dopřát trochu pohodlí – navíc za směšné ceny. RAM 2500, který vidíte na obrázcích, pořídil bratranec Brent našlapaný výbavou v přepočtu lehce přes milion korun. 

Pod kapotou zvučně nýtuje řadový diesel Cummins o objemu 6,7 litru, který je úspornější alternativou tradičního benzinového osmiválce HEMI 6,4 litru. RAM 2500 s dieselem o výkonu 410 koní váží lehce přes tři tuny, uveze 1400 kilo na korbě a hlavně za něj můžete zapřáhnout až 6,5 tuny! Tahání přívěsů případně návěsů je u těchto vozidel vůbec věnována velká pozornost.

Velké dvou- až tříosé karavany na vysokém terénním podvozku rodiny často využívají k cestám na dovolenou, na kempování při lovu a rybaření nebo prostě pro bydlení v jiném místě. „Truck“ zkrátka v USA obslouží vše potřebné a do velké míry eliminuje potřebu klasických dodávek. 

Běžně se také tahají velké motorové čluny nebo přepravníky na živá zvířata. K tomu má RAM 2500 k dispozici elektricky výsuvná vnější zpětná zrcátka, regulaci výšky zadní části auta, přesný couvací systém pro snadné spojení přívěsu s autem nebo třeba odlehčovací motorovou brzdu, věc v Evropě vídanou u těžkých tahačů a autobusů. 

Abyste nemuseli příliš často k pumpě, kterou beztak občas nepotkáte dříve než po 100 kilometrech, nabízí RAM nádrž o velikosti až 190 litrů, což při průměrné spotřebě 11 až 13 litrů nafty (bez přívěsu) slibuje už celkem pěkný dojezd.

Zlí evropští jazykové tvrdí, že interiéry amerických aut mají do sofistikovanosti těch evropských či japonských daleko jako z Prahy do Dallasu. Něco na tom možná je, v poslední době se ale tato vlastnost začíná překlápět spíše ve výhodu. 

RAM totiž stále nabízí velké množství funkčních a přehledných tlačítek na všechno možné, přitom nechybí ani 12" dotykový displej a vůbec všechny elektronické a digitální „fíčury“, na které jsme zvyklí i v Evropě s tím rozdílem, že v Americe si nedovolí narušovat vyklidněný jízdní styl kovboje. Nechybí tedy plná konektivita, hlasové ovládání apod., otravné systémy hlídání jízdního pruhu nebo maximální povolené rychlosti, které jsou v Evropě povinné, jsou ale na americkém trhu tabu.

Testované provedení Rebel, které bylo novinkou modelového roku 2023, se vyznačuje černou maskou i dalšími exteriérovými prvky, které bývají jinak tradičně v chromu. Svým sportovním stylingem se notně blíží v Evropě prodávanému Fordu Ranger Raptor, který je však o poznání menší.

Nejdůležitější je na dlouhých štrekách ale stejně velká lednička mezi sedadly a sofistikovaný systém klimatizace, který vám v početných horkých dnech nežene studený vzduch do obličeje jako laciný fén.

Když se přes automaticky vysouvaný nášlap vyšplháte na místo řidiče, ocitnete se ve výšce sedadla rozvážkové dodávky, za jejichž volanty v Evropě sedávají ti největší piráti silnic. Tady ale žádný spěch nehrozí. Vzdor obrovské síle motoru je jízda se středním RAMem nanejvýš pohodová. Stačí masivní pákou pod volantem zařadit „D“ a celá ta plechová kavalérie se zvolna, ale nezadržitelně sune vpřed. 

Ano, můžete plyn pořádně prošlápnout k podlaze a pick-up vyrazí o poznání energičtěji, ale kdo by se s tím trápil. Moderní osmistupňový automat drží otáčky krásně dunícího motoru zpravidla okolo 1200 otáček a maximum tohoto dieselu leží zhruba na hranici 3600 – to hovoří za vše. Se šestimetrovým ingotem to samozřejmě na žádné závodění není. RAM jezdí pochopitelně nejraději rovně a v zatáčce vám dá svoji hmotu setsakramentsky pocítit i v nenaloženém stavu, řízení je navíc pěkně „dlouhé“.

Málem bych zapomněl, že RAM 2500 je také zdatný off-road, na blbnutí to ale chce dost místa – na houby do lesa to s ním jako se Suzuki Jimny opravdu není. Verze Rebel má vzadu navíc sportovní tlumiče Bilstein, takže je jako stvořená pro rychlou jízdu volným terénem ve stylu dálkových soutěží typu „baja“. 

Samozřejmě nechybí volitelný pohon všech kol s redukcemi a uzávěrkou mezinápravového diferenciálu. Jakkoliv auto vypadá navenek pohodlně, ve skutečnosti to je klasický nákladní „rumpál“, což je dáno ortodoxní rámovou konstrukcí a zadní tuhou nápravou. S rostoucí zátěží pohodlí samozřejmě přibývá stejně jako víru v nádrži. 

Za volantem RAMu jsem strávil hezký týden a nabyl do středoevropských poměrů nepřenositelné zkušenosti. V končinách, o kterých jsem psal v úvodu článku, plyne čas tak nějak pomaleji, lidé neřeší hlouposti a tomu odpovídá i nevystresovaný způsob života včetně používání dopravních prostředků. Takové zvolnění tempa by bylo extrémně žádoucí našich silnicích.

Není to ale samo sebou. V prvé řadě je v konzervativním Trumpovském Texasu znát všeobecný respekt k autoritě pravidel a předpisů. Američtí policajti vás nikdy nebudou bezdůvodně „buzerovat“, můžete ale počítat s tím, že jakmile uděláte něco fakt špatného, nikdo s vámi v rukavičkách jednat nebude. To ostatně platí i mezi řidiči navzájem. 

Texas je státem, kde má pistoli v přihrádce před spolujezdcem opravdu každý a už jen zasuté povědomí o této skutečnosti zásadně ovlivňuje chování řidičů – dvakrát si rozmyslí najíždět někomu na zadek, když ví, že by to po následné rozpravě s postiženým mohlo skončit vystřeleným mozkem.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.