Jeho rozhodnutí uložit pořádkovou pokutu advokátovi za ústavní stížnost, obsahující vymyšlenou judikaturu, vyvolala v právnické obci bouřlivé ohlasy. „Ty ojedinělé reakce, například že přece soud zná právo, že mu nepřísluší hodnotit kvalitu podání, že soud nejde uvést v omyl, jsou takovým tím nedůstojným právničením, které jen odvádí pozornost od podstaty věci,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ, v němž své rozhodnutí obsáhle vysvětluje, ústavní soudce Tomáš Langášek.
Nedávno jste jako předseda senátu uložil advokátovi pokutu za to, že v ústavní stížnosti uvedl buď neexistující judikaturu či její význam hrubě zkreslil. Šlo v případě pana advokáta o výjimečný exces, anebo pozorujete na Ústavním soudu (ÚS) trend takových podání?
Je fakt, že poslední dobou zaznamenávám já i kolegové více ústavních stížností obsahujících nesmyslnou argumentaci a odkazy na neexistující judikaturu. A vskutku podezíráme z toho nástroje umělé inteligence. Dokonce se to stalo tématem našich neformálních diskusí a úvah, jak na to reagovat. V této podobě to ale bylo výjimečné, protože po vyloučení těch neexistujících judikátů v ústavní stížnosti tam z argumentace již moc nezbylo, proto ta výjimečná reakce.
Proč jste zvolil zrovna formu pokuty a neobrátil jste se s podnětem na profesní komoru?
Forma pořádkové pokuty se mi jevila v dané situaci jako zcela přiléhavá reakce odpovídající platnému zákonu. Předseda senátu má pravomoc ji udělit tomu, kdo mimo jiné hrubě ztíží postup řízení před Ústavním soudem.
Ústavní stížnost se jevila jako standardní, bez formálních vad, přidělil jsem ji proto po prvotním vyhodnocení svému asistentu ke stanovisku a návrhu dalšího procesního postupu. Po několika dnech mne kolega informoval, že s tím strávil dost času jen proto, aby vůbec našel ta rozhodnutí Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva, které údajně obecné soudy nerespektovaly, a nakonec zjistil, že vůbec neexistují.
Na můj pokyn prověřoval různé kombinace spisových značek a dat, abychom vyloučili obyčejnou chybu v psaní. Vše jsem ještě překontrolovával sám, přece jen uložení pořádkové pokuty je mimořádná a vážná věc. Zabralo nám to oběma dost času, což si v provozu Ústavního soudu a množství agendy, kterou musíme zpracovat, nemůžeme dovolit, protože je to na úkor kvalifikovaného posouzení návrhů jiných stěžovatelů.
Zdůrazňuji, že pokuta nebyla udělena za to, že pan advokát zřejmě použil nástroj tzv. generativní umělé inteligence, ale za to popsané hrubé ztížení postupu Ústavního soudu, neboť jsme zcela zbytečně museli věnovat čas a energii na to, abychom ověřili pouhou existenci právních pramenů, na něž ústavní stížnost odkazovala.
Musím ocenit bezprostřední reakci pana advokáta. Obratem pokutu zaplatil a poslal omluvný dopis s tím, že už se to nebude opakovat.
O případném podnětu ČAK bych uvažoval až podle reakce pana advokáta. Zaprvé není úplně můj styl dávat podněty a stížnosti jiným orgánům, když si mohu problém vyřídit s účastníkem či jeho zástupcem přímo a sám, tady a teď, nástroji, které mi zákon svěřuje.
Zadruhé musím přiznat, že nemám úplně nejlepší zkušenost s podáváním podnětů ke kárnému postihu. Udělal jsem to ve své soudní praxi kvůli obsahu podání jen dvakrát, a i to byly podle mého názoru extrémní případy v rozporu s advokátní etikou. V obou případech mi ovšem po několika týdnech, až už bylo po všem, komora odpověděla, že důvody ke kárnému obvinění vůbec neshledala.
Budiž, hodnocení advokátní etiky opravdu není v mé kompetenci. Zvažoval jsem ještě vzít ústavní stížnost tak, jak byla, a navrhnout ji v senátu ke stručnému odmítnutí pro zjevnou neopodstatněnost, protože je nakonec věcí klienta, jakého advokáta si zvolí, ale to mi přišlo tvrdé a rozporné se smyslem a účelem povinného advokátního zastoupení, navíc šlo o cizince. Zvolil jsem tedy i s ohledem na ochranu jeho základních práv pořádkovou pokutu advokátu, který se pod to podání podepsal, v dolní čtvrtině sazby, v kombinaci s výzvou k odstranění vad. Věřím, že teď bude mít naprosto špičkovou ústavní stížnost.
Musím také ocenit bezprostřední reakci pana advokáta. Obratem pokutu zaplatil a poslal omluvný dopis s tím, že už se to nebude opakovat. Přiznal svou chybu, nevymlouval se na sekretáře či koncipienty, nezatloukal, nesváděl to ani na ten nástroj umělé inteligence. Prostě adekvátní reakce zralého člověka, který se čelem postaví ke své chybě a udělá vše pro její nápravu. Na ČAK s podnětem ke kárnému postihu se opravdu nehodlám obracet.
Má soud pokutovat advokáta za výmysly AI? Česká advokátní komora má výhrady, špičky justice souhlasí
Pokud se nemýlím, zákon o ÚS a ani subsidiárně používaný OSŘ nestanovuje povinnost ústavní stížnost právně odůvodňovat. Není taková pokuta v rozporu se zásadou, že soud zná právo, jak zaznívá od některých advokátů?
Tomu nerozumím, ústavní stížnost přece odůvodněna být musí, a to dokonce na vysoké právní úrovni, proč jinak by byla povinnost zastoupení advokátem.
Jistě, Ústavní soud zná ústavní právo a není vázán ústavněprávní kvalifikací tvrzené křivdy, to ale přece neznamená, že si advokát může vymýšlet právní prameny a odkazovat na neexistující judikáty, nebo dokonce zákony, ústavní předpisy či mezinárodní smlouvy, a zdržovat tím posouzení své kauzy, a v posledku jiných kauz jiných osob.
Také § 34 zákona o Ústavním soudu předepisuje, že návrh má obsahovat pravdivé vylíčení rozhodujících skutečností, a nechci slyšet, že se to týká jen skutkových okolností, jinak lze co do obsahu práva a právních pramenů volně fabulovat. To se přece rozumí samo sebou, že si autoři zákona vůbec nedovedli představit, že by to snad mohlo být jinak, když současně předepsali povinné zastoupení osobou znalou práva.
Ta pořádková pokuta očekávatelně vyvolala velkou diskusi a naprostá většina právních profesionálů to chápe. Ty ojedinělé reakce, například že přece soud zná právo, že mu nepřísluší hodnotit kvalitu podání, že soud nejde uvést v omyl, jsou takovým tím nedůstojným právničením, které jen odvádí pozornost od podstaty věci.
Laicky se mi nepozdává představa, že v budoucnu půjde o jakýsi souboj strojů. Spravedlnost musí zůstat spravedlností lidskou.
Připomínám, že ani ten dotčený pan advokát se k něčemu takovému nesnížil. Samozřejmě, že stále platí, že soud zná právo a nemůže, či spíše nesmí, rozhodovat v omylu o právu, o to ale tady vůbec nešlo. Ten omyl v právním smyslu jsme samozřejmě odhalili a v omylu jsme nerozhodovali, ostatně stěžovatel byl vyzván k odstranění této vady, aby neutrpěl újmu na svých právech.
Pisatel podání mne jako ústavního soudce uvedl v omyl v tom, že jsem podání vyhodnotil na první dobrou jako bezvadné a teprve po důkladné analýze se ukázalo, že je třeba se vrátit na začátek a odstraňovat vady. To bylo to hrubé ztížení našeho postupu oproti standardnímu průběhu.
Některé reakce na sociálních sítích dokonce popíraly možnost uložit pořádkovou pokutu Ústavním soudem, prý jde povahou o odsuzující trestní rozhodnutí, musí být k dispozici opravný prostředek a tak dále. Není mi ovšem známo, že by sám Evropský soud pro lidská práva pořádkové pokuty považoval za trestní obvinění podle čl. 6 Úmluvy. Naopak. A ostatně i kdyby, podle čl. 2 Protokolu 7 právo na odvolání není v případě, kdy rozhoduje nejvyšší soud, v tomto případě Ústavní soud.
Navíc u pořádkové pokuty tu svého druhu opravný prostředek je, a sice v podobě možnosti pokutu prominout. To jistě platí i v případě, kdy se ukáže, že vůbec neměla být uložena. Připomínám, že v tomto případě pan advokát o prominutí ani nežádal, vše uznal a napravil.
Pokud by tyhle ojedinělé kritické reakce měly převážit, byl by to spíš podnět k přehodnocení advokátního přímusu před Ústavním soudem nebo ke zvolení jiného systému, například připouštění k zastupování před Ústavním soudem jen vybraných k tomu zvlášť kvalifikovaných advokátů.
Co říkáte stanovisku České advokátní komory, která má k vašemu postupu výhrady, neboť by to mohlo podle ní vést k postihování advokáta za nekvalitní či nesprávné podání?
Ty výhrady konkrétně neznám. Obecně samozřejmě chápu, že komora upozorňuje na rizika, kdy soud cestou pořádkové pokuty takříkajíc „oceňuje“ kvalitu podání. Určitě takto to být postaveno nemá, bylo by to nebezpečné a zneužitelné. Obsahově nekvalitní podání standardně vede k procesnímu neúspěchu a je to především problém klienta a jeho volby zástupce, případně odpovědnosti za způsobenou škodu.
Soud, a v tomto případě Ústavní soud, má ale zákonnou pravomoc pořádkovou pokutu uložit, ovšem samozřejmě jen při naplnění hypotézy dané právní normy. Tedy dojde-li k hrubému ztížení postupu soudu či k rušení pořádku nebo hrubě urážlivému podání. Nekvalita podání zjevně sama o sobě důvodem k uložení pořádkové pokuty být nemůže, pokud se neprojeví právě v tom hrubém ztížení postupu soudu či v jiném zákonem předpokládaném následku.
Názory na to se mohou v konkrétním případě lišit, avšak to je přirozené a je nutné o tom diskutovat. Soud je v tomto smyslu také pod veřejnou kontrolou. Ale tak, jako je hodnocení dodržení advokátní etiky do značné míry v autonomii profesní komory, tak i soud má ve své samostatné kompetenci posouzení, zda došlo k hrubému ztížení postupu řízení. Každý prostě máme svěřeno to své.
Pokutou postižený advokát se mi přiznal, že stížnost mu opravdu vytvořil nástroj AI. A to dokonce od některé z profesionálních firem nabízejících komplexní právní informační systém. Trend využívání služeb AI i při koncipování podání k ÚS bude nezadržitelný. Není cestou zavedení nějakého druhu „automatizace“ kontroly podání i na straně ÚS tak, aby nemohlo dojít ke ztížení práce soudu?
Nevím, expert na nástroje generativní umělé inteligence nejsem. Tedy laicky se mi nepozdává představa, že v budoucnu půjde o jakýsi souboj strojů. Spravedlnost musí zůstat spravedlností lidskou. Mimochodem, dřív se tím zdůvodňovaly její nedostatky, ale nakonec to dostává nový význam a na té lidskosti spravedlnosti vykonávané skutečnými lidmi budeme lpět jako na poslední pojistce humánnosti justice.
Jistě lze zapojit nástroje rozpoznávání halucinující argumentace a falešných odkazů na neexistující prameny, nakonec to ale stejně musí zkontrolovat člověk – soudce. Ta rychlá a citelná odezva v podobě pořádkové pokuty snad v tomto smyslu vyvolala potřebnou diskusi a stala se varováním před limity nástrojů umělé inteligence a snižování profesní odpovědnosti právních profesionálů, počítaje v to samozřejmě i soudce.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
