KOMENTÁŘ LADISLAVA NAGYE | Ve Velké Británii propukla hluboká mediální krize, která otřásá samotnými základy veřejnoprávní televize BBC. Rezignace generálního ředitele Tima Davieho a šéfky zpravodajství Deborah Turnessové v listopadu 2025 po sérii skandálů a obvinění z předpojatosti otevřela debatu o budoucnosti objektivity médií v politicky vyhrocené době. Stěžejním bodem krize se stalo manipulované zpravodajství, zejména pak sestříhaný projev Donalda Trumpa.
Na začátek si shrňme fakta: BBC se v minulých dnech otřásla v základech, na základě obvinění zejména pravicových médií a stížností z řad židovských zaměstnanců rezignoval generální ředitel stanice Tim Davie i šéfka zpravodajství Deborah Turnesová.
Oba ve svých rezignacích nabídli podobná odůvodnění – striktně odmítají obvinění, že by BBC byla „institucionálně předpojatá“ a že by zpravodajství bylo nějak záměrně manipulováno. Oba uznali, že došlo k individuálním chybám a rezignaci podávají, aby ochránili dobré jméno BBC.
Takové řeči se při rezignaci říkají a samozřejmě je nikdo nebere vážně. Davie a Turnesová rezignovat jednoduše museli, protože kumulující se kauzy nešlo ustát. Vážně nelze brát ani řeči o institucionální předpojatosti – k něčemu takovému nemusí instituce vydávat závazná pravidla, jak o tom či onom problému informovat; stačí, když bude nabírat ty „správné“ lidi.
A to se podle všeho v BBC dělo. Inkriminovaná témata, kdy BBC neměla informovat objektivně, byla hlavně tato tři: situace v Gaze a růst antisemitismu v Británii (o kritice generálního ředitele v souvislosti s vystoupením antisemitské skupiny Bob Vylan na festivalu v Glastonbury jsme psali ZDE), problematika transgender lidí a osoba Donalda Trumpa.
Trump jako rozbuška
Právě zmanipulované video Trumpova projevu bylo možná posledním hřebíčkem do rakve. Donald Trump na to reagoval typicky agresivně: do pátečního večera (14. 11. 2025) se mu má BBC omluvit a nabídnout „náležitou kompenzaci za způsobenou škodu“, jinak bude požadovat u soudu odškodnění ve výši miliardy dolarů.
Je třeba dodat, že tady má Trump trumfy v rukávu: BBC skutečně video sestříhala tak, že působí výrazně jinak než ve skutečnosti (což samozřejmě nic nemění na skutečnosti, že Trump za útok na Kapitol odpovědnost nese).
Levicové deníky jako Guardian přišly s obviněním, že v BBC proběhl puč řízený pravicovými deníky (zejména deníkem The Telegraph) a některými pravicovými politiky. Je pravda, že zejména pravicové deníky kritizují BBC dlouhodobě; nicméně by asi byla chyba přehlížet, že se ke kritice přidali i někteří členové Labour Party. A ministryně kultury Lisa Nandyová oznámila, že ještě do Vánoc proběhne radikální revize licenčního poplatku, přičemž cílem má být obnovení reputace BBC a nalezení udržitelného modelu financování.
Jak financovat veřejnoprávní média
Model financování veřejnoprávní televize je přitom podobný jako u nás: poplatky musí platit každá domácnost, která sleduje živé televizní vysílání nebo živé streamingové služby (tj. netýká se těch, kteří se dívají třeba na Netflix). Poplatek činí aktuálně 174,5 liber ročně za barevné vysílání, 58,5 liber za černobílé. Lidé s postižením a senioři mohou využít různých slev. Poplatku se lze vyhnout, pokud uživatel používá pouze služby on-demand (tedy na rozdíl od Česka se neplatí za každý počítač či smartphone).
Podle výroční zprávy klesl počet platících abonentů v minulém roce o tři sta tisíc, což pro BBC představovalo výpadek příjmů ve výši 50 milionů liber.
Stejně jako u nás jsou však poplatky za televizní vysílání předmětem bouřlivé veřejné debaty. Je třeba zdůraznit, že v Británii má poplatek placený BBC status daně. A v tomto ohledu je třeba vnímat i současnou krizi kolem BBC.
Nigel Farage, leader opoziční strany Reform UK, která vede voličské průzkumy, stávající krizi přirozeně využil ke zdůraznění toho, co hlásá už dlouho: že BBC je třeba osekat, že má poskytovat pouze zpravodajství a nikoli sportovní či zábavní pořady – tady by měla soupeřit s komerčními poskytovateli.
Jeho plán může zní ekonomicky dobře, ale nevystihuje podstatu problému. Farage, stejně jako jiní populističtí politici, chce veřejnoprávní médium jednoduše „vyhladovět“. Problém BBC, který vyvřel na povrch v uplynulých týdnech, není v tom, že by vysílala fotbalové zápasy nebo Star Dance. Nýbrž v tom, že její zpravodajství nebylo nestranné.
Nemůže být sebemenších pochyb o tom, že pokud Nigel Farage vyhraje volby, pokusí se prostřednictvím ekonomického nátlaku ovlivnit zpravodajství tak, aby vyhovovalo jeho agendě.
BBC byla dlouho etalon veřejnoprávnosti. V posledních letech se svému dědictví zpronevěřila. Její krize nicméně ukazuje hlouběji, totiž zda v době sílících populistických a autoritářských hnutích je něco jako veřejnoprávní, případně nestranné médium vůbec možné. Vývoj kolem BBC coby největšího a kdysi nejrespektovanějšího média veřejné služby bude hodně zajímavé sledovat — protože může předznamenat cestu pro další.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
