KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Ačkoliv podle původní dohody měli poslanci hlasovat o velké mediální novele, jejíž součástí je i zvýšení televizních a rozhlasových poplatků, už během pátku, nakonec se hlasování odsunulo. A to až na březen. Pro veřejnoprávní média, jejichž zájmy se koalice ohání, je to další komplikace.
Jde o další zdržení, které padlo za oběť opozičním obstrukcím a koaliční neschopnosti těmto obstrukcím čelit. Velkou mediální novelou se poslanci – od rozeslání návrhu zákona – zabývají už téměř osm měsíců a minimálně několik týdnů si ještě k dobru přidají.
Koalice sice živila naději, že tuto legislativu v pátek konečně dotáhne, když předpokládala, že zařadí pevný bod k hlasování na dnešní poledne. Ale nakonec je všechno zase jinak. Hlasovat se bude až 5. března, tedy příští měsíc.
Dále se tak natahuje jednání o zákonu, který má veřejnoprávním médiím České televizi a Českému rozhlasu pomoci stabilizovat jejich financování. Pro připomenutí: naposledy se koncesionářské poplatky pro ČT a ČRo zvyšovaly v roce 2005, respektive 2008 a zatímco příjmy institucí jsou od té doby neměnné, náklady vlivem kumulované inflace rostou.
Další odsunutí poslaneckého rozhodnutí je špatnou zprávou pro ředitele obou institucí, kteří tím stále nemají jistotu, zda a kdy budou koncesionářské poplatky zvýšené, a o to obtížnější mají jakékoliv plánování.
Klíčový zákon ministra Martina Baxy měl už letos platit – ovšem koalice jej loni na podzim nezvládla včas prohlasovat. Důvodem byly zejména obstrukce opozice, na které koalice nedokázala najít odpověď, zároveň však ani není zřejmé, zda má legislativa podporu všech poslanců současné čtyřkoalice.
Například Piráti, kteří byli donedávna součástí kabinetu Petra Fialy, budou hlasovat proti tomuto zákonu, uvedl v pátek předseda jejich poslaneckého klubu Jakub Michálek. „Myslíme si, že novináři v České televizi dělají v zásadě dobrou novinářskou práci, a jsme proti všem tlakům na ně, včetně toho, co jsme tady dneska viděli. Nemůžeme ale podpořit nový poplatek za smartphony a chybí nám tam nezávislá kontrola České televize, ke které se vláda zavázala.“
Z praktického hlediska je tak nyní zřejmé, že zákon by mohl být účinný nejdříve od 1. dubna, potenciálně však ještě později. Ministr Martin Baxa v pátek navrhl, aby legislativa byla se dvěma výjimkami účinná od „prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení“, ovšem zákon pochopitelně po případném schválení ve Sněmovně ještě musí projít Senátem a musí jej podepsat prezident.
Koalice přitom bude stále muset počítat s opozičními obstrukcemi, které se ukazovaly během jednání celý tento týden. Jak hnutí ANO, tak SPD jsou proti zvyšování poplatků, mimo jiné proto, že je podle nich třeba nejdříve vydiskutovat nové mantinely veřejnoprávnosti. „Skutečně potřebujeme 26 kanálů Českého rozhlasu a 6 stanic České televize?“ ptalo se během pátku několik poslanců opozice.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v úvodu svého pátečního téměř dvouhodinového příspěvku označil způsob schvalování legislativy za „novou totalitu“, k zákonu samotnému pak zopakoval, že pokud hnutí ANO uspěje v příštích volbách, zruší ho. Babiš v pátek zopakoval, že z jeho pohledu by se měl počet kanálů ČT a ČRo snížit, instituce by se měly sloučit a financovat přímo ze státního rozpočtu.
Naopak podle koalice je třeba poplatky zvýšit a zaručit jejich valorizaci. Byť ministr v roce 2022 slíbil, že koncesionářské poplatky zvyšovat nebude, vláda má v současném programovém prohlášení zajištění finanční udržitelnosti veřejnoprávních médií. Velká mediální novela proto kromě samotného zvýšení poplatků na 205 korun měsíčně počítá i s valorizačním mechanismem, který je navázaný na inflaci.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
