Podpis na Dukovanech je Fialův politický úspěch. Dostavba má však stále řadu „ale“

Je jasno: dva bloky dukovanské jaderné elektrárny bude stavět státní korejská společnost KHNP. Vláda ve středu poté, co Nejvyšší správní soud zrušil blokující předběžné opatření, rychle s korejskou firmou podepsala patřičné smlouvy. 

Z politického hlediska jde o úspěch Fialova kabinetu. Ten si vzal energetiku jako velké téma svého mandátu a v posledních letech v této oblasti významně posílil vliv státu. Za zmínku stojí například nákup plynovodů Net4Gas, benzinových stanic RobinOil, plynových zásobníků RWE Gas Storage nebo zasmluvnění kapacity v přímořských LNG terminálech. Dokončení tendru dukovanské jaderné elektrárny bylo dalším logickým krokem v této oblasti.

Dlouho protahovaný tendr na dostavbu Dukovan se přitom odehrává v době nejistoty ohledně energetické nezávislosti Česka v příštích letech. Jak ukazují pravidelné zprávy o hodnocení zdrojové přiměřenosti (takzvané „MAFy“) České elektroenergetické přenosové společnosti (ČEPS), podle některých scénářů by se mělo Česko stát čistým dovozcem elektrické energie ve druhé polovině 20. let, případně prvních letech třetí dekády.

Posunutí výstavby Dukovan a zajištění dostavby dvou bloků, každý o výkonu 1050 MWe, je v kontextu odchodu od uhlí a rostoucí spotřeby elektřiny kritickým krokem k posílení tuzemské výroby elektřiny. Tím spíš, že současné bloky Dukovan mají naplánovanou životnost jen do roku 2035.

Fiala & spol. tak budou moci v letním předvolebním období dostavbu Dukovan patřičně politicky prodat. Téma je přitom o to cennější, že vláda aktuálně nemá příliš jiných politických úspěchů, kterými by se mohla u voličů blýsknout. 

Spíše naopak – v těchto týdnech probíhá soudní jednání ohledně kauzy Dozimetr, se kterou je spojený zejména vládní STAN, tématem číslo jedna posledních dní je pak rezignace ministra spravedlnosti Pavla Blažka poté, co pro ministerstvo přijal miliardový dar od odsouzeného člověka.

Byť jde o úspěch, řada otazníků ohledně dostavby trvá. Tím nejvýraznějším je pravděpodobně šetření Evropské komise, zda vítěz tendru KHNP nezískává neférové státní subvence, které by jej zvýhodňovaly před dalšími účastníky tendru. Pokud Komise dojde k tomu, že byla porušeny pravidla jednotného evropského trhu a zejména regulace FSR, mohlo by to vést ke zrušení tendru – a tím i výraznému prodloužení dostavby. 

Spekuluje se přitom, že místopředseda Evropské komise, Francouz Stéphan Séjourné, jde tímto šetřením vstříc zájmům neúspěšného uchazeče o dostavbu Dukovan, francouzské státní společnosti EDF. Byť Séjourné takové spekulace striktně odmítá, podle ostrých slov šéfa ČEZu Daniela Beneše „jde Francouzům o to, aby v Česku žádná jaderná elektrárna nevznikla.“

Další komplikací může být tradiční neřest výstavby jaderných eletkráren v Evropě – ty totiž bez výjíimky čelí výrazným zpožděním a růstu nákladů. Ukazuje se to jak na britské, tak třeba i finské nebo maďarské zkušenosti. Korejci sice argumentují, že vše zvládnou postavit v termínu a za předem domluvenou částku, faktem nicméně je, že mají nulovou zkušenost s velmi náročnými evropskými předpisy a regulacemi.

KHNP se sice podle české vlády zaručila, že rizika zpoždění či prodražení zakázky vezme korejská společnost (velmi netradičně) na sebe, je však otázkou, zda ve mnohatisícových smlouvách nebude některá právní klička, podle které za zdržení a zdražení projektu zaplatí podobně jako v jiných evropských zemích hlavně daňový poplatník. Neúspěšný uchazeč o dostavbu EDF argumentuje, že garance ze strany KHNP jsou natolik netradiční, že není možné je učinit bez toho, aniž by za nimi byla skrytá podpora korejské vlády.

Dukovanská dostavba pak bude čelit některým dalším problémům. Jde například o stále chybějící evropskou notifikaci na druhý blok, kterou bude muset stát získat. Komplikací může být i vyrovnání mezi KHNP a Westinghousem ohledně využití amerických technologií v korejských projektech; je možné, že se české Dukovany o tuto částku prodraží.

V neposlední řadě pak celou dostavbu může zkomplikovat politická situace v Koreji, kde v předčasných volbách zvítězil prezident Lee Jae-myung, který má k výstavbě nových jaderných zdrojů spíše rezervovaný přístup. A horkým tématem je také zapojení českého průmyslu do celého projektu, které má být sice podle smluv nejprve 30, později 60 procent, ovšem existují obavy, zda takový objem spolupráce bude naplněný.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.